ECLI:CZ:NSS:2013:5.AZS.7.2013:39
sp. zn. 5 Azs 7/2013 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci
žalobkyně: U. Ch., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad
Štolou 936/3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 17. 4. 2013, č. j. 28 Az 24/2012 - 76,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 17. 4. 2013 zamítl Krajský soud v Hradci Králové žalobu proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 9. 2012, č. j. OAM-169/ZA-ZA14-K01-2012, jímž žalobkyni
(dále jen „stěžovatelka“) nebyla udělena mezinárodní ochrana podle §§12, 13, 14, 14a a 14b
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
Proti uvedenému rozsudku brojila stěžovatelka blanketní kasační stížností ze dne
4. 6. 2013; současně požádala o ustanovení advokáta z důvodu finanční tísně.
Nejvyšší správní soud k žádosti stěžovatelky o ustanovení advokáta pro řízení o kasační
stížnosti zaslal stěžovatelce informaci o probíhajícím řízení s poučením o složení senátu, který věc
projedná a rozhodne, a formulář potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.
Stěžovatelka v soudem stanovené lhůtě jednoho týdne Nejvyššímu správnímu soudu nevrátila
vyplněný formulář o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, neučinila tak ani později.
Nejvyšší správní soud následovně žádost stěžovatelky o ustanovení advokáta zamítl
výrokem I. usnesení č. j. 5 Azs 7/2013 - 36, ze dne 9. 10. 2013, neboť stěžovatelka neposkytla
soudu potřebnou součinnost při zjišťování sociálních a majetkových poměrů, a proto nemohl
soud posoudit, zda jsou u stěžovatelky ve smyslu §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), naplněny předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků, jako podmínka ustanovení advokáta soudem podle §35
odst. 8 s. ř. s. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2011,
č. j. 4 Azs 22/2011 - 46, rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná na internetové adrese
www.nssoud.cz).
Výrokem II. citovaného usnesení Nejvyšší správní soud stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě
dvou týdnů od doručení tohoto usnesení předložila plnou moc udělenou jí advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, neboť podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel
v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec
nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Nejvyšší správní soud poučil stěžovatelku o tom, že nesplní-li ve lhůtě výzvu soudu,
podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. soud kasační stížnost odmítne.
Usnesení ze dne 9. 10. 2013, č. j. 5 Azs 7/2013 - 36, kasační soud stěžovatelce doručoval
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 18. 10. 2013. Vzhledem k tomu, že adresát
písemnosti nebyl poštovním doručovatelem zastižen, byla písemnost uložena a stěžovatelce byla
současně zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedla.
Podle §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s. platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě
10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této
lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Citovaným ustanovením předvídaná situace nastala i v nyní projednávaném případě.
Stěžovatelka si písemnost ve lhůtě deseti dnů od jejího uložení nevyzvedla a uvedené usnesení
proto bylo doručeno na základě fikce dne 29. 10. 2013 (28. 10. 2013 byl státní svátek).
Stanovená lhůta dvou týdnů k předložení plné moci udělené stěžovatelkou advokátovi
pro řízení o kasační stížnosti tedy uplynula dnem 12. 11. 2013. Stěžovatelka plnou moc udělenou
advokátovi však soudu nepředložila ani ve stanovené lhůtě, ani ke dni tohoto rozhodnutí.
Podle §46 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže přes
výzvu soudu nebyl odstraněn nedostatek podmínky řízení, a nelze proto v řízení pokračovat.
Nejvyšší správní soud pro neposkytnutí potřebné součinnosti, jak bylo výše uvedeno,
advokáta stěžovatelce neustanovil. Jestliže stěžovatelka poté ani k výzvě soudu nedoložila
zastoupení advokátem, není ve věci naplněna podmínka obligatorního zastoupení stěžovatelky
podle §105 odst. 2 s. ř. s., přičemž tento odstranitelný nedostatek podmínky řízení nebyl k výzvě
soudu odstraněn. Nejvyšší správní soud proto podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. kasační stížnost
odmítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60
odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2013
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu