ECLI:CZ:NSS:2013:6.AS.109.2013:36
sp. zn. 6 As 109/2013 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 1, Praha 1, týkající se
řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra kultury ze dne 25. března 2009, č. j. 3755/2009, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. března 2013,
č. j. 8 Ca 129/2009 - 203,
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v návětí
označeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení
zástupce „za účelem zajištění soupisu i studia listin“ (žádost ze dne 27. února 2013 na č. l. 185 spisu
Městského soudu v Praze), resp. „k nahlédnutí do spisu“ (č. l. 206 spisu Městského soudu v Praze).
Jak již konstatoval Nejvyšší správní soud v usnesení č. j. 6 As 109/2013 - 7
ze dne 27. června 2013, jímž byl stěžovatel vyzván k odstranění vad kasační stížnosti ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kasační stížnost proti takovému rozhodnutí je přípustná.
V daném řízení není ani povinné zastoupení advokátem (k odůvodnění viz citované usnesení
č. j. 6 As 109/2013 - 7).
Stěžovatel byl usnesením Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 109/2013-14 ze dne
30. července 2013, jímž byla zamítnuta jeho žádost na ustanovení právního zástupce pro řízení
před Nejvyšším správním soudem, znovu vyzván k odstranění vad kasační stížnosti tak, že označí
účastníky řízení o kasační stížnosti, uvede, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno, uvede,
v jakém rozsahu rozhodnutí krajského soudu napadá, uvede, z jakého důvodu byla kasační
stížnost podána, a to v souladu s ustanovením §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a tento důvod blíže skutkově a právně
konkretizuje, a konečně že uvede, čeho se kasační stížností domáhá, a to v souladu s §110 s. ř. s.
V průběhu řízení stěžovatel e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu namítl
podjatost všech členů ve věci rozhodujícího 6. senátu Nejvyššího správního soudu. Protože tato
námitka, jež má dle judikatury Nejvyššího správního soudu (usnesení Nejvyššího správního
soudu ze dne 20. prosince 2012 č. j. 4 Ads 41/2012 - 32) povahu návrhu na zahájení řízení
o vyloučení soudce ve smyslu §37 odst. 2 s. ř. s., nebyla do tří dnů potvrzena písemným podáním
shodného obsahu, ani nebyl předložen jeho originál, podle citovaného zákonného usnesení
se k ní nepřihlíží.
V průběhu běhu lhůty pro odstranění vad stěžovatel požádal o zaslání soudních spisů
ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích za účelem realizace práva nahlédnout do těchto
spisů. Nejvyšší správní soud mu vyhověl a v souladu s §15 kancelářského a spisového řádu
Nejvyššího správního soudu, dostupného na www.nssoud.cz, zaslal spis Nejvyššího správního
soudu ve věci sp. zn. 6 As 109/2013 a připojený spis Městského soudu v Praze
sp. zn. 8 Ca 129/2009 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích; stěžovatele o tomto kroku
dopisem ze dne 28. srpna 2013 informoval s tím, že spisy budou u Krajského soudu v Českých
Budějovicích k dispozici nejpozději do 19. září 2013 včetně.
Ve lhůtě stanovené k odstranění vad kasační stížnosti, jež uplynula v pondělí
16. září 2013, ani do dne přijetí tohoto usnesení stěžovatel na výzvu k odstranění vad nijak
nereagoval. Z úředního záznamu a sdělení Krajského soudu v Českých Budějovicích přitom
plyne, že stěžovatel možnosti nahlédnout do spisů využil.
Nejvyšší správní soud proto ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením
§120 s. ř. s. musí kasační stížnost odmítnout, protože nejsou splněny podmínky řízení a tento
nedostatek přes výzvu soudu nebyl odstraněn a v řízení nelze pokračovat.
Nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní soud konstatuje, že byť byl stěžovatel
v daném řízení před Městským soudem v Praze osvobozen od soudních poplatků (usnesením
č. j. 8 Ca 129/2009-112 ze dne 13. února 2012, a to v důsledku rozsudku Nejvyššího správního
soudu č. j. 2 As 74/2010-89 ze dne 15. června 2011, z něhož nezbývá než v dalším řízení
vycházet), není splněn druhý předpoklad §35 odst. 8 s. ř. s. pro ustanovení zástupce pro řízení
před Městským soudem v Praze, tj. že je „nezbytně třeba k ochraně jeho práv“, a to formálně
ani věcně. Je nutno poukázat na skutečnost, že v řízení před krajským soudem stěžovatel
o ustanovení zástupce požádal až v pokročilé fázi řízení (takřka před vydáním rozhodnutí
ve věci), v němž na jeho návrhy učiněné jím samostatně, aniž by byl právním profesionálem
zastoupen, se již Nejvyšší správní soud při několika příležitostech vyjadřoval k dílčím procesním
otázkám (osvobození od soudních poplatků, návrhy na určení lhůty k procesnímu úkonu).
Je zřejmé, že stěžovatelova možnost a schopnost uplatňovat procesní práva absencí
profesionálního advokátního zastoupení netrpěla. Dále je nutno poznamenat, že stěžovatel
o zástupce v řízení před krajským soudem požádal jen k dílčímu procesnímu úkonu, tj. k zajištění
soupisu i studia listin, resp. k nahlédnutí do spisu, tj. k úkonům, k nimž není právního
profesionála vůbec třeba.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že Městskému soudu v Praze již nic nebrání ve věci
rozhodnout a řízení ukončit. Stěžovatel v řízení využil všech myslitelných procesních práv; věc
byla několikrát k řešení dílčích procesních otázek předložena Nejvyššímu správnímu soudu.
Stěžovatel již nemůže ani namítat, že mu nebylo umožněno nahlédnout do spisu, neboť jak plyne
z výše uvedeného, Nejvyšší správní soud mu spisy k nahlédnutí ke Krajskému soudu v Českých
Budějovicích zaslal a stěžovatel do nich nahlédl.
Podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. září 2013
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu