ECLI:CZ:NSS:2013:6.AS.119.2013:53
sp. zn. 6 As 119/2013 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Tomáše Langáška a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobců: a) J. M., b) Dr. S.
G. M., oba zastoupeni JUDr. Jiřím Tvrdkem, advokátem, se sídlem Semická 3292/6, Praha 4,
za účasti: Ing. R. T., zastoupena Mgr. Petrem Pytlíkem, advokátem, se sídlem Thámova 20/181,
Praha 8, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha
5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2009, č. j. 026388/2009/KUSK, o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti žalobců ad a) a ad b) proti rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 20. 6. 2013, č. j. 7 Ca 130/2009 - 115,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamít á .
Odůvodnění:
Žalobce ad a) a ad b) (dále též „stěžovatelé“) podali Nejvyššímu správnímu soudu
společně kasační stížnost ze dne 5. 8. 2013 směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 20. 6. 2013, č. j. 7 Ca 130/2009 – 115, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatelů
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2009, č. j. 026388/2009/KUSK. Tímto rozhodnutím
žalovaného bylo zamítnuto odvolání stěžovatelů proti rozhodnutí Městského úřadu Černošice
ze dne 14. 11. 2008, č. j. výst:030215/2006/KD225/Ji, kterým byla povolena stavba garáže
obsahující stání pro velká vozidla a stavební úpravy a nástavba objektu č. p. X za účelem
vytvoření bytu pro správce přilehlého areálu pískovny K., jako stavba dočasná na pozemku st. p.
X, par. č. X v katastrálním území K.
Stěžovatelé s kasační stížností spojili návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Tento návrh stěžovatelé odůvodnili tak, že stavba garáží a bytu by znamenala značný
zásah do práv stěžovatelů z hlediska rizika prachu, hluku, kontaminace půdy, požárů
skladovaných pneumatik, když stavební povolení bylo vydáno nesprávným úředním postupem.
Toto rozhodnutí pro stěžovatele znamená nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a není podle názoru stěžovatelů v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil podáním
ze dne 4. 9. 2013. Ve svém vyjádření žalovaný uvedl, že podle jeho názoru stěžovatelé
neprokázali splnění předpokladů ust. §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“), a to že by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí žalovaného znamenaly
pro stěžovatele újmu, že tato újma bude nepoměrně větší, než jaká může vzniknout jiným
osobám přiznáním odkladného účinku a že přiznání odkladného účinku není v rozporu
s veřejným zájmem. Podle názoru žalovaného je návrh na přiznání odkladného účinku neurčitý,
neprokazující žádným konkrétním dokladem, jaká újma by měla stěžovatelům vzniknout. Rovněž
podle názoru žalovaného nelze mít za prokázané, že tvrzená újma je pro stěžovatele nepoměrně
větší, než jaká by vznikla přiznáním dokladného účinku třetím osobám, tj. těm, kterým
rozhodnutí žalovaného založilo oprávnění postavit novostavbu garáže a provést nástavbu
a stavební úpravy objektu č. p X, a které již začaly tato práva v dobré víře realizovat.
Žalovaný dále popsal situaci na místě. Budovy (garáž a objekt č. p. X) nejsou umístěny
v protilehlé části pozemku, pro určení vzdálenosti je nejkratší spojnicí jihovýchodní roh obou
budov a severozápadní roh pozemku stěžovatelů. Jihovýchodní roh garáže je od severozápadního
rohu pozemku stěžovatelů vzdálen cca 38 m. Stávající objekt č. p. X (na kterém je povolena
nástavba podkroví s bytem pro správce areálu pískovny) se nachází mezi garáží a pozemkem
stěžovatelů, přičemž vzdálenost mezi jihovýchodním rohem budovy a severozápadním rohem
pozemku žalobců je cca 4,5 m. Z toho vyplývá, že pokud se stěžovateli tvrzené negativní účinky
stavby váží na novostavbu garáže (a nikoliv na byt správce), pak se jedná o stavbu značně
vzdálenou od pozemku stěžovatelů. Navíc negativní účinky provádění a případného budoucího
užívání stavby garáže nemohou mít na pozemek stěžovatelů žádný vliv, neboť jejich pozemek
je stíněn (cloněn) další stavbou (stávajícím objektem č. p. X).
Z obsahu návrhu podle názoru žalovaného rovněž nevyplývá, že by přiznání odkladného
účinku bylo v souladu s důležitým veřejným zájmem. Žalovaný rovněž upozorňuje na fakt,
že žaloba stěžovatelů k Městskému soudu v Praze návrh na odkladný účinek neobsahovala.
Žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.
Osoba zúčastněná na řízení se k návrhu stěžovatelů na přiznání odkladného účinku
vyjádřila podáním ze dne 6. 9. 2013. Osoba zúčastněná na řízení vyjádřila nesouhlas s přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti, neboť stavba garáží a bytu pro správce podle jejího názoru
neznamená značný zásah do práv stěžovatelů. Při výstavbě garáží a bytu není hluk větší,
než z běžného provozu pískovny, v jejímž areálu se výstavba provádí a s níž pozemek stěžovatelů
sousedí. Osoba zúčastněná na řízení dále uvedla, že podle měření prašnosti a hluku v areálu
pískovny Krajskou hygienickou stanicí splňuje provoz normy. Osoba zúčastněná na řízení
dále uvedla k riziku kontaminace půdy a požáru skladovaných pneumatik, že jde o stavbu
z běžných stavebních materiálů, nejedná se o sklad pneumatik. Osobě zúčastněné na řízení není
známo, kontaminaci jakými látkami mají stěžovatelé na mysli. K namítanému nesprávnému
úřednímu postupu osoba zúčastněná na řízení uvedla, že stavební povolení bylo vydáno
na základě stavebního zákona a v souladu s územním plánem.
Podle §107 s. ř. s. se na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti použijí přiměřeně
ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že jak vyplývá z předestřené právní úpravy,
předpokladem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tvrzení stěžovatelů o tom,
že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele újmu. Stěžovatelé
však nijak blíže nekonkretizovali újmu, která jim hrozí v případě realizace rozhodnutí žalovaného,
ani z jakých důvodů by jim měla újma vzniknout. Přitom v současné době je podle vyjádření
žalovaného již rozhodnutí realizováno (probíhají stavební práce).
Nejvyšší správní soud také přihlédl k tomu, že vznik jakékoliv újmy prováděnými
stavebními pracemi při výstavbě garáží je nepravděpodobný, neboť tato stavba se nachází
v poměrně velké vzdálenosti od pozemku stěžovatelů, navíc je odstíněna jinou již existující
stavbou (budovou č. p. X).
Také ohrožení pozemku stěžovatelů zvýšeným hlukem a prachem ze stavby se nejeví
jako reálné s ohledem na to, že stavba je realizována v areálu pískovny, s jejímž provozem
je spojena z povahy věci zvýšená prašnost a hlučnost. Stěžovatelé nijak blíže nekonkretizovali,
proč by měla stavba výrazně zvýšit hladinu hluku a množství prachu na jejich pozemku,
který s pískovnou sousedí a kde lze předpokládat z tohoto důvodu zvýšenou hladinu hluku
a prachu již jen za běžného provozu pískovny.
Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatelů na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti zamítl.
Tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí
o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. září 2013
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu