ECLI:CZ:NSS:2013:6.AS.40.2013:26
sp. zn. 6 As 40/2013 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny
Šimáčkové a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobců:
a) V. B., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Šedivým, advokátem, se sídlem Podlesí 9, 678 01
Blansko, a b) N. Č., proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Praha 3, Husinecká
11a, o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Znojmo č. j. PÚ
93/92/2-Pa ze dne 21. října 2011, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 7. března 2013, č. j. 62 A 5/2013 - 23,
takto:
I. Řízení se ve vztahu k žalobci a) zas tavu je.
II. Řízení se ve vztahu k žalobkyni b) z as tavu je.
III. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 21. března 2013 osobně doručeno podání žalobců
(dále též „stěžovatelé“) nazvané jako „žaloba o vlastnické právo k nemovitostem“, podepsané oběma
stěžovateli a obsahující žádost, aby „žalovaným u soudu dále byl Pozemkový úřad Znojmo “. K tomu byl
připojen zřejmě neúplný text, z něhož vyplývá, že stěžovatelé brojí proti rozhodnutí Ministerstva
zemědělství, Pozemkového úřadu Znojmo, ze dne 21. října 2011 č. j. PÚ 93/92/2- Pa, jímž bylo
rozhodnuto, že nejsou vlastníky několika pozemků v katastrálním území Litobratřice. Současně
Krajský soud v Brně předal Nejvyššímu správnímu soudu obsahem jiné podání k věci vedené
pod č. j. 62 A 5/2013 - 23, podepsané již jen stěžovatelem a), spolu s příslušným soudním spisem
této sp. značky, neboť toto podání vyhodnotil podle jeho obsahu („odvolávám se na usnesení,
které jsem dostal 7. března 2013“) jako kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 7. března 2013 č. j. 62 A 5/2013 - 23, jímž byla odmítnuta žaloba žalobců
pro nepřípustnost s tím, že tvrzenému právu je poskytována ochrana v občanském soudním
řízení podle části páté občanského soudního řádu.
Usnesením č. j. 6 As 40/2013-15 ze dne 26. března 2013 byli žalobci vyzváni k zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč za každého z nich ve lhůtě dvou týdnů
od doručení usnesení s poučením o následcích nezaplacení a s poučením o možnosti požádat
o osvobození od soudního poplatku. Současně byli vyzváni, aby předložili plnou moc udělenou
advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, případně prokázali své vysokoškolské
právnické vzdělání, s poučením o následcích nesplnění této výzvy, a konečně byli vyzváni
k odstranění vad kasační stížnosti, s poučením o následcích nesplnění této výzvy. Usnesení bylo
žalobci a) doručeno v pátek 19. dubna 2014, žalobkyni b) taktéž.
Žalobce a) předložil do řízení plnou moc udělenou advokátu JUDr. Jaroslavu Šedivému
a podáním ze dne 24. dubna 2013 požádal o osvobození od soudního poplatku z důvodu
nemajetnosti. Tuto žádost Nejvyšší správní soud usnesením č. j. 6 As 40/2013-22 ze dne
2. května 2013 zamítl a znovu žalobce a) vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě dvou
týdnů od doručení usnesení s poučením o následcích jeho nezaplacení; usnesení bylo právnímu
zástupci žalobce doručeno v pátek 3. května 2013.
Žalobkyně b) nijak na výzvy Nejvyššího správního soudu nereagovala.
K výroku I.
Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení
zastaví. Podle §47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení usnesením
zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Žalobci a) marně uplynula lhůta k zaplacení soudního poplatku v pátek 17. května 2013,
aniž by soudní poplatek zaplatil. Soudní poplatek nebyl zaplacen ani do dne přijetí tohoto
usnesení, Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než řízení před ním vedené ve vztahu
k žalobci a) zastavit v souladu s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47
písm. c) s. ř. s.
K výroku II.
Pokud jde o žalobkyni b), Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že mu bylo osobně
21. března 2013 předloženo podání podepsané oběma stěžovateli, považoval proto žalobkyni b)
také za stěžovatelku v řízení o kasační stížnosti. Následně však byl Nejvyššímu správnímu soudu
předložen Krajským soudem v Brně spis s podáním vyhodnoceným dle obsahu jako kasační
stížnost, podepsaným již jen žalobcem a). Ze spisu Krajského soudu v Brně se ukázalo,
že iniciační písemnost, na základě které Nejvyšší správní soud zahájil řízení s oběma stěžovateli,
byla žalobou ke krajskému soudu, o níž krajský soud rozhodl napadeným usnesením. Vznikla
tedy pochybnost, zda žalobkyně b) vůbec kasační stížnosti podala. Z důvodu procesní opatrnosti
a respektu zachování procesních práv proto i za této situace žalobkyni b) shora uvedeným
usnesením vyzval, aby – mimo jiné – odstranila vadu kasační stížnosti tak, že na ni doplní
svůj podpis, jinými slovy aby se k ní připojila, resp. přihlásila. Žalobkyně b) tak ve lhůtě neučinila,
Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost nepodala a stěžovatelkou
nebyla. Řízení ve vztahu k ní tak bylo vedeno, jak se později ukázalo, s někým, kdo je vůbec
nezahájil, proto bylo zastaveno přiměřeně podle §104 odst. 1 občanského soudního řádu
(„Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. “), ve spojení
s §64 s. ř. s. Toliko na vysvětlenou Nejvyšší správní soud uvádí, že nemohl rozhodnout
o odmítnutí návrhu ve smyslu §46 odst. 1 s. ř. s., neboť tento výrok předpokládá,
že nějaký návrh, který může být odmítnut, učiněn alespoň byl.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že řízení ve vztahu k žalobkyni b) by mohlo
být zastaveno též pro nezaplacení soudního poplatku, ze stejných důvodů, jako v případě žalobce
a), neboť jí marně uplynula lhůta k zaplacení soudního poplatku v pátek 3. května 2013 a soudní
poplatek nebyl zaplacen ani do dnešního dne.
K výroku III.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. května 2013
JUDr. Kateřina Šimáčková
předsedkyně senátu