ECLI:CZ:NSS:2013:6.AZS.36.2012:41
sp. zn. 6 Azs 36/2012 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobců: a) O. K., b) nezl.
Ol. K., zastoupených opatrovníkem SOZE – Sdružením občanů zabývajících se emigranty,
se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2012, č. j. OAM-338/ZA-ZA06-PA03-2011,
v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
1. 10. 2012, č. j. 32 Az 11/2012 - 21,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 21. 3. 2012, č. j. OAM-338/ZA-ZA06-PA03-2011, žalovaný
rozhodl, že se žalobcům neuděluje mezinárodní ochrana podle §12, §13, §14, §14a a §14b
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
[2] Toto rozhodnutí žalobci napadli žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. Krajský
soud však jejich žalobu usnesením ze dne 1. 10. 2012, č. j. 32 Az 11/2012 - 21, odmítl,
a to z důvodu, že žalobci ve lhůtě neodstranili její vady, respektive ji řádně nedoplnili
a neupřesnili, jak byli vyzváni usnesením krajského soudu ze dne 17. 5. 2012,
č. j. 32 Az 11/2012 - 12. Proti usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby si nyní žalobci (dále
jen „stěžovatelé“) podali kasační stížnost.
[3] Ve své kasační stížnosti ze dne 14. 11. 2012 stěžovatelé uvedli, že pobývají na adrese N.
1837/13, P., zároveň si však zvolili adresu pro doručování Š. 557/14, P. 2. Na tuto adresu pro
doručování pak Nejvyšší správní soud stěžovatelům zaslal informaci o probíhajícím řízení, včetně
poučení ve smyslu §8 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“); písemnost se ovšem doručit nepodařilo a jako nedoručená byla
vrácena soudu. Nejvyšší správní soud se tedy zmíněnou písemnost pokusil doručit na adresu
pobytu stěžovatelů, již sdělili ve své kasační stížnosti, ovšem i z této adresy mu byla písemnost
vrácena jako nedoručená.
[4] Z elektronické databáze Ministerstva vnitra Nejvyšší správní soud dne 21. 12. 2012 zjistil,
že stěžovatelé dne 6. 11. 2012 odešli z Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí; přičemž ke dni
14. 11. 2012 je v evidenci záznam o jejich pobytu na adrese N. 1837/13, P. 10 (do dne
12. 11. 2013). Z uvedené databáze dále Nejvyšší správní soud zjistil, že se stěžovatelé ode dne
24. 11. 2011 do dne 6. 11. 2012 fakticky v pobytovém středisku nezdržovali, jelikož pobývali na
propustky mimo něj, dle poznámky v databázi na adrese Š. 557/14, P. 2.
[5] Nejvyšší správní soud se dále obrátil s dotazy ohledně posledního známého místa pobytu
stěžovatelů na žalovaného a na Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie. V odpovědi
na dotaz však žalovaný ani Policie ČR zdejšímu soudu nesdělili žádnou jinou adresu odlišnou
od výše uvedených.
[6] Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, tedy proto, že pobyt stěžovatelů není znám,
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 1. 2013, č. j. 6 Azs 36/2012 - 39, stěžovatelům
ustanovil opatrovníka.
[7] Podle §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §33 odst. b) zákona o azylu soud řízení zastaví,
jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
[8] Z výše uvedeného vyplývá, že Nejvyšší správní soud vyvinul veškeré možné úsilí a využil
všechny jemu dostupné možnosti, aby zjistil místo pobytu stěžovatelů, avšak jeho pátrání bylo
bezvýsledné a pobyt stěžovatelů zůstal zcela neznámý (srov. rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 - 58, publ. pod č. 707/2005 Sb. NSS). S ohledem
na naplnění podmínek §33 písm. b) zákona o azylu tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo
než řízení o kasační stížnosti zastavit podle §47 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s.
[9] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle
něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. února 2013
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu