ECLI:CZ:NSS:2013:7.AFS.62.2013:160
sp. zn. 7 Afs 62/2013 - 160
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: XIO.CZ, a. s.,
se sídlem Soběslavská 48, Praha 3, proti žalovaným: 1) Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 31, Brno, 2) Finanční úřad pro hlavní město Prahu – územní pracoviště
pro Prahu 3, se sídlem Drahobejlova 945/48, Praha 9, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2013, č. j. 10 Af 58/2011 - 363,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností ze dne 17. 6. 2013 se žalobkyně - XIO.CZ, a. s., jako stěžovatelka (dále
jen „stěžovatelka“) domáhá u Nejvyššího správního soudu vydání rozsudku, kterým by bylo
zrušeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2013, č. j. 10 Af 58/2011 - 363,
o odmítnutí návrhu stěžovatelky na obnovu řízení, a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Podáním kasační stížnosti vznikla stěžovatelce poplatková povinnost k úhradě soudního
poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč [položka č. 19 sazebníku soudních
poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)]. Soudní poplatek byl splatný zároveň
s podáním kasační stížnosti [§2 odst. 2 písm. b), §4 odst. 1 písm. d) a §7 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích].
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neuhradila soudní poplatek s podanou kasační
stížností, vyzval ji Nejvyšší správní soud podle ust. §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích
usnesením ze dne 8. 8. 2013, č. j. 7 Afs 62/2013 - 88, k tomu, aby tak učinila ve lhůtě do 7 dnů
od doručení usnesení. Toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo dodáno do datové
schránky stěžovatelky dne 12. 8. 2013 s účinky doručení dnem 22. 8. 2013. Soudní poplatek však
ve stanovené lhůtě – tj. do čtvrtka 29. 8. 2013 stěžovatelkou uhrazen nebyl [dne 20. 8. 2013
(v běžící lhůtě k úhradě soudního poplatku) stěžovatelka naopak požádala, aby ji Nejvyšší správní
soud osvobodil od soudních poplatků].
Nejvyšší správní soud poté usnesením ze dne 10. 10. 2013, č. j. 7 Afs 62/2013 - 130,
žádost stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků zamítl (výrok I.) a současně vyzval
stěžovatelku, aby ve lhůtě 2 týdnů od doručení toho usnesení zaplatila soudní poplatek za kasační
stížnost ve výši 5.000 Kč (výrok III.) Stěžovatelka byla v tomto usnesení rovněž řádně poučena
o právních následcích pro případ, neuhradí-li soudní poplatek řádně a včas. Toto usnesení
Nejvyššího správního soudu bylo dodáno do datové schránky stěžovatelky dne 10. 10. 2013
s účinky doručení dnem 20. 10. 2013 (§17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických
úkonech a autorizované konverzi dokumentů ve spojení s §42 odst. 1 s. ř. s.). Ke dni
20. 10. 2013 tak usnesení ze dne 10. 10. 2013, č. j. 7 Afs 62/2013 - 130, nabylo právní moci.
Stěžovatelka však soudní poplatek ve stanovené lhůtě – tj. do neděle 3. 11. 2013,
resp. pondělí 4. 11. 2013 neuhradila, a to ani do dne 12. 11. 2013. Nejvyšší správní soud
proto po marném uplynutí lhůty stanovené stěžovatelce usnesením ze dne 10. 10. 2013,
č. j. 7 Afs 62/2013 - 130, rozhodl podle ust. §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích („nebyl-li
poplatek za řízení splatný podáním … kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho
zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví“), a řízení
o kasační stížnosti zastavil.
Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud poznamenává, že na rozhodnutí o zastavení
řízení ve věci sp. zn. 7 Afs 62/2013 nemohla ničeho změnit ani opětovná žádost stěžovatelky
o osvobození od soudních poplatků a žádost o prominutí zmeškání lhůty ze dne 4. 11. 2013
a 11. 11. 2013. Je tomu tak proto, že stěžovatelka ve svých opětovných žádostech neuvádí žádné
nové skutečnosti oproti své předchozí žádosti ze dne 20. 8. 2013, o níž bylo negativně
rozhodnuto Nejvyšším správním soudem dne 10. 10. 2013 pod č. j. 7 Afs 62/2013 - 130. I kdyby
však stěžovatelka na podporu svých nových žádostí o osvobození od soudních poplatků uvedla
nové skutkové okolnosti, nemohlo by to i tak vést k osvobození stěžovatelky od soudních
poplatků. Nejvyšší správní soud totiž usnesením ze dne 10. 10. 2013, č. j. 7 Afs 62/2013 - 130,
které nabylo právní moci dne 20. 10. 2013, zamítl žádost stěžovatelky o osvobození od soudních
poplatků z toho důvodu, že návrh stěžovatelky (kasační stížnost ve věci návrhu na obnovu řízení)
nemůže být zjevně úspěšný ve smyslu ust. §36 odst. 3 věty třetí s. ř. s. (tedy pro povahu
samotného řízení, a nikoliv pro to, že by stěžovatelka nedoložila a neprokázala, že nemá
prostředky k ochraně svých práv).
Jde-li pak o žádost o prominutí zmeškání lhůty, pak je z této patrné, že ji stěžovatelka
připíná k „podání žádosti o osvobození od soudních poplatků“ v návaznosti na usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2013, č. j. 7 Afs 62/2013 - 88. Stěžovatelka však lhůtu
k podání žádosti o osvobození od soudních poplatků podle tohoto usnesení Nejvyššího
správního soudu nezmeškala. Je tomu tak proto, že svou žádost o osvobození od soudních
poplatků podala dne 21. 8. 2013, tj. ještě před tím, než poukazované usnesení ze dne 8. 8. 2013,
č. j. 7 Afs 62/2013 - 88, nabylo právní moci (22. 8. 2013). I kdyby však Nejvyšší správní soud
posoudil žádost stěžovatelky o prominutí zmeškání lhůty jako žádost o prominutí zmeškání lhůty
k provedení úkonu – úhrady soudního poplatku - což z ní ale nevyplývá, nebyla by ani tak
stěžovatelka se svou žádostí úspěšná. Aby totiž mohl Nejvyšší správní soud zmeškání lhůty
k provedení úhrady soudního poplatku prominout, musela by stěžovatelka ve smyslu ust. §40
odst. 5 s. ř. s. spolu se svou žádostí spojit i zmeškaný úkon, tj. musela by současně provést
i úhradu soudního poplatku. Toto však stěžovatelka neučinila.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 věta prvá s. ř. s. za použití
ust. §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2013
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu