ECLI:CZ:NSS:2013:7.AFS.94.2012:34
sp. zn. 7 Afs 94/2012 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: ARROW
International CR, a. s., se sídlem Pražská třída 209, Hradec Králové, zastoupena Mgr. Radkem
Buršíkem, advokátem, se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2012, č. j. 31 Af 5/2012 – 50,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který bude
vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Radka
Buršíka, advokáta se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8, do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem
ze dne 11. 10. 2012, č. j. 31 Af 5/2012 – 50, zamítl žalobu společnosti ARROW
International CR, a. s. proti rozhodnutí žalovaného Finančního ředitelství v Hradci Králové
ze dne 9. 11. 2011, č. j. 6460/11-1200-602199, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně
a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu v Hradci Králové (dále jen „správce daně“)
ze dne 15. 4. 2011, č. j. 178423/11/228912608114, (dodatečný platební výměr na daň z příjmů
právnických osob za rok 2002), kterým byla žalobkyni dodatečně vyměřena daňová povinnost
ve výši 7.505.031 Kč.
Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala žalobkyně jako stěžovatelka (dále jen
„stěžovatelka“) včasnou kasační stížnost ze dne 13. 11. 2012, kterou se domáhá u Nejvyššího
správního soudu zrušení napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 11. 10. 2012, č. j. 31 Af 5/2012 – 50, a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Jelikož kasační stížnost stěžovatelky neobsahovala všechny náležitosti ve smyslu
ust. §106 odst. 1 s. ř. s., vyzval ji Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 11. 2012,
č. j. 7 Afs 94/2012 - 6, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení kasační
stížnost doplnila tak, že uvede, z jakého důvodu byla kasační stížnost podána, a tento důvod
skutkově a právně konkretizuje. Současně byla stěžovatelka poučena o tom, že nebude-li této
výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo
stěžovatelce doručeno dne 14. 12. 2012.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení o tomto mimořádném opravném prostředku, neboť pouze v tomto případě může být
kasační stížnost meritorně projednána.
Podle ust. §37 odst. 3 věta první s. ř. s. musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká,
kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno.
Podle ust. §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ust. §37 s. ř. s. platí
obdobně.
Podle ust. 106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím
podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení,
kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační
stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou
žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že ji podává z důvodů uvedených v ust. §103
odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., a že rozsudek krajského soudu napadá v celém rozsahu. Neuvedla
však již, z jakých skutkových a právních skutečností dovozuje naplnění uvedených důvodů,
resp. jaká konkrétní pochybení krajskému soudu vytýká. Naopak, výslovně uvedla, že důvody,
pro které rozsudek krajského soudu napadá, budou rozvedeny k výzvě správního soudu
ve smyslu ust. §106 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto vyzval stěžovatelku
již zmiňovaným usnesením ze dne 27. 11. 2012, č. j. 7 Afs 94/2012 - 6, které nabylo právní moci
dne 14. 12. 2012, aby odstranila vady své kasační stížnosti, a poučil ji při tom o následcích
nevyhovění této výzvě.
Stěžovatelka na uvedenou výzvu krajského soudu ve stanovené lhůtě, tj. do pondělí
dne 14. 1. 2013 nereagovala a neučinila tak ani ke dni vydání tohoto usnesení.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatelky podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s.
ve spojení s ust. §120 s. ř. s. odmítl, neboť tento mimořádný opravný prostředek nelze věcně
projednat bez uvedení skutkových či právních výhrad vůči napadenému rozsudku krajského
soudu.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s ve spojení
s ust. §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li
kasační stížnost odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla odmítnuta před prvním jednáním, Nejvyšší
správní soud podle ust. §10 odst. 3 in fine zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů, rozhodl tak, že se stěžovatelce vrací zaplacený soudní poplatek
v plné výši.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. ledna 2013
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu