ECLI:CZ:NSS:2013:7.AS.106.2013:35
sp. zn. 7 As 106/2013 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Č. V., zastoupený
JUDr. Jaroslavem Vovsíkem, advokátem se sídlem Malá 6, Plzeň, proti žalovanému: Krajský
úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, za účasti osob zúčastněných na řízení:
I. Honedbní společenství „BOROVANY“, se sídlem Pzeňská 449, Bor, II) J. B., III) K. B.,
IV) M. K., V) P. Ž., VI) O. V., VII) J. P., VIII) A. M., všichni zastoupeni JUDr. Jiřím
Bydžovským, advokátem se sídlem Soudní 2107, Tachov, v řízení o kasační stížnosti žalovaného
proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 10. 2013, č. j. 57 A 28/2012 – 102, o návrhu
žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 10. 2013, č. j. 57 A 28/2012 – 102,
kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 22. 2. 2012 č. j. ŽP/513/12, a současně i rozhodnutí
Městského úřadu Tachov ze dne 21. 10. 2011, č. j. 2222/2011-OŽP, a věc mu byla vrácena
k dalšímu řízení. V kasační stížnosti stěžovatel současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal
kasační stížnosti odkladný účinek, a to z důvodu potřeby kontinuity mysliveckého hospodaření
v dané lokalitě, kdy uživatel honitby Borovany užívá předmětné pozemky na základě
pravomocného rozhodnutí stěžovatele od března 2012. V souvislosti s tím vybudoval a umístil
nová myslivecká zařízení, která by navrácením hranice honiteb do původního stavu musela být
odstraněna.
Podle ust. §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Stěžovatel nemá v soudním řízení nadřazené postavení vůči ostatním účastníkům. Není
proto oprávněn hájit zájmy jiných účastníků. Jak v řízení o žalobě, tak i v řízení o kasační stížnosti
hájí zákonnost svého rozhodnutí, nikoliv partikulární zájmy účastníků správního řízení, o jejichž
právech a povinnostech rozhodl. Stěžovatel návrhem na přiznání odkladného účinku své kasační
stížnosti zcela nepřípustně hájí zájmy osoby zúčastněné na řízení, která zůstává procesně zcela
pasivní, ačkoliv má procesními prostředky k zachování právních účinků krajským soudem
zrušeného správního rozhodnutí.
S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou splněny
podmínky uvedené v ust. §73 odst. 2 s. ř. s., a proto návrh na přiznání odkladného účinku zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2013
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu