ECLI:CZ:NSS:2013:7.AS.42.2013:25
sp. zn. 7 As 42/2013 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobců: a) J. V., b) J. V.,
oba zastoupeni Mgr. Lukášem Damcen, advokátem se sídlem tř. Kpt. Jaroše 35, Brno,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno,
v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2013,
č. j. 30 A 33/2011 – 54, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhají
zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2013, č. j. 30 A 33/2011 – 54, kterým
byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne
19. 1. 2011, č. j. JMK 164172/2010, SpZn. S-JMK 32641/2008 OÚPSŘ, jímž bylo změněno
rozhodnutí Obecního úřadu Sokolnice, stavebního úřadu ze dne 17. 12. 2007,
sp. zn. 1245/07/SÚ/HJ, (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“) tak, že se vypouští část výroku
ve znění: „příslušný podle §117 zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění“ a nahrazuje se textem:
„příslušný podle §13 odst. 1 písm. g) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
v platném znění“, a ve zbytku se prvoinstanční rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh stěžovatelů
na vydání dodatečného povolení stavby nazvané „Zpevněná vydlážděná plocha na pozemku
p. č. X, k. ú. T.“, potvrzuje.
Podle ust. §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která
může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti má
charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je podmíněno
splněním stanovených podmínek.
Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat,
jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých
konkrétních okolností to vyvozuje. Stěžovatelé v doplnění kasační stížnosti uvedli, že na soudní
řízení o povolení stavby navazuje soudní řízení o odstranění stavby, které je vedeno u Krajského
soudu v Brně pod sp. zn. 30 A 116/2011, a výkon rozhodnutí o odstranění stavby by pro ně
znamenal nenahraditelnou újmu s tím, že v budoucnu by ji již nebylo možné napravit uvedením
věci do předešlého stavu a ani finanční náhrada či jiné morální zadostiučinění by ji těžko mohlo
vyvážit.
Jak vyplývá z citované právní úpravy, lze odkladný účinek kasační stížnosti přiznat pouze
v případě, kdy výkon nebo jiné právní následky správního rozhodnutí, které je předmětem
soudního přezkumu, by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. V případě stěžovatelů nelze dovodit, že jim
hrozí újma a že se jedná o újmu v důsledku vydání napadeného rozsudku, neboť výkon nebo jiné
právní následky napadeného rozhodnutí, jímž byl zamítnut jejich návrh na vydání dodatečného
povolení stavby, neznamená bez dalšího existenci bezprostředního nebezpečí odstranění
předmětné stavby. Případná újma může vzniknout pouze neodkladným výkonem rozhodnutí
o odstranění stavby, které však není předmětem soudního přezkumu v tomto řízení.
Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. září 2013
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu