ECLI:CZ:NSS:2013:7.AS.69.2013:18
sp. zn. 7 As 69/2013 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní třída 16, Praha 1, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2013,
č. j. 6 A 52/2010 - 59,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále „stěžovatel“) se podáním ze dne 1. 7. 2013 domáhal přezkoumání rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2013, č. j. 6 A 52/2010 - 59, kterým byla zamítnuta jeho
žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2009, č. j. 2245/09.
V řízení o žalobě byl stěžovatel usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 9. 2010,
č. j. 6 A 52/2010 - 19, osvobozen od soudních poplatků. Podle ust. §36 odst. 3, in fine s. ř. s.
platí, že se osvobození od soudních poplatků přiznané v řízení o žalobě vztahuje i na řízení
o kasační stížnosti. Usnesením ze dne 6. 8. 2013, č. j. 7 As 69/2013 - 8, však Nejvyšší správní
soud stěžovateli osvobození od soudních poplatků odňal.
Vzhledem k tomu, že s podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti
[§4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“)], a stěžovatel tuto povinnost současně s podáním
kasační stížnosti nesplnil, Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 6. 8. 2013,
č. j. 7 As 69/2013 - 8, zároveň vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč. Ke splnění
poplatkové povinnosti byla stěžovateli stanovena lhůta dvou týdnů od doručení uvedeného
usnesení s tím, že byl poučen o následcích nezaplacení zákonem stanoveného poplatku
ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 19. 8. 2013. Stěžovatel však ani
po uplynutí stanovené lhůty soudní poplatek nezaplatil.
Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení
splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Podle ustanovení §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento
nebo zvláštní zákon.
Jelikož stěžovatel ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní
poplatek splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil, Nejvyšší správní soud řízení podle §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
Podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Nejvyšší správní soud nepřihlížel k podání stěžovatele ze dne 26. 8. 2013, jímž se domáhal
prodloužení lhůty stanovené výzvou k zaplacení soudního poplatku nejméně o tři měsíce.
Z kasační stížnosti a dalších podání stěžovatele založených v soudním spise nevyplývá, že by jiná
než obvyklá lhůta pro zaplacení soudního poplatku mohla něco změnit na stěžovatelově ochotě
soudní poplatek zaplatit. V kontextu stereotypního procesního počínání stěžovatele v tomto
soudním řízení, i v řadě dalších, která vede, lze mít důvodně za to, že uvedené podání není vážně
míněnou žádostí s cílem soudní poplatek skutečně uhradit, nýbrž pouhým projevem snahy
stěžovatele o prodloužení sporu (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 11. 7. 2012, č. j. 2 As 86/2012 – 23, nebo ze dne 22. 8. 2012, č. j. 6 As 13/2012 – 32).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. září 2013
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu