ECLI:CZ:NSS:2013:7.AS.90.2012:65
sp. zn. 7 As 90/2012 - 65
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: Smart
Money, a. s., se sídlem Tyršova 885/24, Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz, zastoupený
Mgr. Vladimírem Štolem, advokátem se sídlem Převrátilská 330, Tábor, proti žalovanému:
Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, se sídlem Lidická 11, České
Budějovice, za účasti osoby zúčastněné na řízení Manhattan Development, s. r. o. se sídlem
U Libeňského pivovaru 63/2, Praha 8, zastoupena JUDr. Danou Kořínkovou, LL.M.,
advokátkou se sídlem Peckova 9, Praha 8, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 3. 2012, č. j. 10 A 87/2011 - 130,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 3. 2012,
č. j. 10 A 87/2011 - 130, byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem (dále „stěžovatel“)
proti rozhodnutí žalovaného (dále „inspektorát“) ze dne 4. 8. 2011, č. j. ZKI-O-40/158/2011,
kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu
pro Jihočeský kraj, pracoviště Písek (dále „katastrální úřad“), ze dne 25. 5. 2011,
č. j. OR-48/2011-305, o nevyhovění nesouhlasu stěžovatele s provedenou opravou chyby
v katastru nemovitostí s tím, že v katastrálním operátu pro k. ú. Písek budou i nadále vyznačeny
údaje, které jsou ve výroku přesně specifikovány. Podle tohoto rozhodnutí bude i nadále
v katastrálním operátu pro k. ú. Písek vyznačeno věcné břemeno užívání nebytových prostor
v domě č. p. 175 ve vlastnictví stěžovatele ve prospěch osoby zúčastněné na řízení jako osoby
oprávněné z věcného břemene. V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že předmětem sporu
je, zda je stěžovatel jako vlastník domu č. p. 175 v Písku omezen věcným břemenem ve prospěch
osoby zúčastněné na řízení spočívající v užívání nebytových prostor v tomto domě. Krajský soud
vyšel z platné právní úpravy, a to ust. §8 odst. 1 zák ona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o zápisech do katastru“), §8 odst. 1, 2 zákona č. 344/1992 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), a také poukázal na související
judikaturu - rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2011, č. j. 8 As 4/2011 – 334.
Katastrální úřady podle názoru krajského soudu nemohou v řízení podle ust. §8 katastrálního
zákona odstraňovat spory týkající se vlastnického práva či práva obdobného tomuto právu.
Inspektorát proto správně poukázal na skutečnost, že ohledně předmětného věcného břemene
existuje spor, který může řešit pouze příslušný soud s tím, že v dané věci je vedeno u Krajského
soudu v Českých Budějovicích občanskoprávní řízení pod sp. zn. 6 Co 967/2008. Toto řízení
nebylo v době vydání napadeného správního rozhodnutí pravomocně skončeno. Katastrální
orgány nemohou řešit otázku, zda na nemovitosti vázne věcné břemeno, ale zda má být
na základě listin toto věcné břemeno evidováno či nikoliv. Namítal-li stěžovatel nesprávnost
postupu správních orgánů v otázce zániku oprávněné právnické osoby, tuto otázku nepřísluší
správním orgánům řešit. Z listin, které jsou součástí správního spisu, není jednoznačně zřejmé, že
došlo ke stěžovatelem v žalobě tvrzeným obchodním transakcím, v důsledku nichž by byla
potvrzována skutečnost zániku společnosti JULIUS MEINL Pramen, a.s., a tudíž výmaz této
společnosti z obchodního rejstříku. Naopak z těchto listin vyplývá, že předmětné věcné břemeno
je zapsáno ve prospěch subjektu JULIUS MEINL Praha, spol. s r.o. a posléze Alfa Real Estate
s.r.o. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost JULIUS MEINL Praha, spol. s r.o. byla
vymazána a zanikla ke dni 1. 12. 2006. Stěžovatel požádal dne 19. 1. 2011 Katastrální úřad
pro Jihočeský kraj, pracoviště Písek o výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni
s odůvodněním, že toto právo není již léta vykonáváno a oprávněná osoba z věcného břemene
zanikla. Katastrální orgány nebyly schopny na základě předložených listin, určit zda právnická
osoba, u které stěžovatel tvrdil její zánik, skutečně zanikla a současně zaniklo i věcné břemeno.
Krajský soud zdůraznil, že katastrálním orgánům nepřísluší rozhodovat o tom, zda právnická
osoba zanikla a následně zaniklo i věcné břemeno. V napadeném správním rozhodnutí bylo
vysvětleno, jaké listiny, na jejichž základě byly záznamy provedeny, vzaly správní orgány v úvahu
a krajský soud v tomto postupu neshledal pochybení. Listiny předložené správním orgánům,
stejně jako dostupné důkazy, byly hodnoceny správně. V tomto směru byl stěžovatel správně
odkázán s řešením sporu ohledně zániku právnické osoby a s tím související otázky zániku
předmětného věcného břemene, na příslušný soud.
V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě podané z důvodů uvedených v ust. §103
odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. stěžovatel namítal, že katastrální úřad postupoval nesprávně,
neboť došlo k zániku osoby oprávněné z věcného břemene a nedošlo k jeho přechodu
ani převodu při prodeji podniku nebo jeho části. Poukázal na úpravu obsaženou v ust. §151p
odst. 4 o. z., podle kterého patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné
břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Teprve novelizací provedenou zákonem
č. 443/2006 Sb. byla s účinností od 18. 9. 2006 provedena změna, že věcná břemena zřízená
v souvislosti s provozem podniku přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele
podniku. Podle stěžovatele ještě před účinností novely zanikl původní oprávněný z věcného
břemene, a s ním i věcné břemeno. Tyto skutečnosti byly přitom katastrálnímu úřadu doloženy
příslušnými výpisy z obchodního rejstříku. Je nerozhodné, zda po zániku právnických osob došlo
k převodu jejich jmění na právního nástupce, podstatné je, že zanikly před 18. 9. 2006. Věcné
břemeno tudíž nemělo na koho přejít. I předchozí kroky katastrálního úřadu, který původně
vymazal věcné břemeno z důvodu zániku oprávněné osoby, vyvrací závěr krajského soudu,
že katastrální úřady nejsou oprávněny vyhodnotit otázku zániku právnické osoby. Naopak, jsou
toho schopny, oprávněny, ale i povinny. Oprava chyby v katastrálním operátu spočívající v tom,
že jako oprávněný z věcného břemene je v operátu uveden právní nástupce původního
oprávněného, tak je podle stěžovatele nezákonná. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní
soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v souladu
s ust. §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel,
přičemž neshledal vady uvedené v odstavci 4 citovaného ustanovení, k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Podle ust. §8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona katastrální úřad na písemný návrh
vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví chybné údaje katastru, které vznikly
zřejmým omylem při vedení a obnově katastru.
Otázkou opravy chyby katastru se Nejvyšší správní soud zabýval např. v rozsudku ze dne
13. března 2013, č. j. 7 As 187/2012 - 31, v němž k důvodům opravy podle citovaného
ustanovení uvedl: „Je potřeba zdůraznit, že omyl ve smyslu ust. §8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona
musí být zřejmý, tj. jednoznačně seznatelný. Postupem podle ust. §8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona nelze
napravit jakýkoliv nesoulad mezi evidovanými údaji a skutečností. Pokud subjekt namítá existenci chyby, která je
nejasná nebo sporná, může se ochrany svých práv domoci především u civilních soudů, například cestou žaloby na
určení existence jím tvrzeného práva [§80 písm. c) o. s. ř.]. Závěr o tom, že tvrzená chyba v údajích evidovaných v
katastru nemovitostí není zřejmým omylem, tedy sám o sobě nemůže být považován za odmítnutí spravedlnosti.
Subjekt dotčený touto chybou má vždy otevřenu cestu, jak se u soudu domoci věcného přezkumu toho, zda mu dané
právo svědčí či nikoliv. Je přitom na něm, aby správně vyhodnotil, pro který procesní postup jsou splněny zákonné
podmínky.“ Dále v rozsudku ze dne 24. 4. 2013, č. j. 7 As 131/2012 - 32, Nejvyšší správní soud
vyslovil, že „(ř)ízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s
listinami založenými ve sbírce listin. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými
údaji. Katastrální úřad tak posuzuje toliko soulad zakreslení hranice v katastrální mapě s podklady, které má
k dispozici, a za stav katastru a v něm uvedené údaje odpovídá.“
Katastrální úřad je tedy oprávněn (a povinen) opravit pouze takové údaje katastru, které
jsou chybné v důsledku zřejmého omylu. To znamená, že musí existovat rozpor mezi údaji
katastru a listinami založenými ve sbírce listin. Zápis v katastru je podmíněn jednak existencí
listiny, jednak tím, že tato listina má určitý obsah a že z jejího obsahu vyplývá závěr o existenci
či neexistenci určitých práv nebo povinností vztahujících se k nemovitosti. Katastrální úřad
se sice nevyhne vedle ověření, že určitá listina existuje a splňuje předepsané formální a obsahové
náležitosti, také v určité míře i její interpretaci, tedy vyvození, jaká práva nebo povinnosti z listiny
vyplývají, ale při opravě chybného údaje katastru však nemůže katastrální úřad vybočit ze své
evidenční role a při rozhodování o opravě chybného údaje fakticky nalézat právo, tedy
i posuzovat, za jakých podmínek práva vznikají, zanikají, mění se jejich obsah, přecházejí na jiné
osoby apod. To přísluší pouze soudům v občanskoprávním řízení. Proto katastrální úřad může
v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející
z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky.
Sporným mezi stěžovatelem a inspektorátem je výklad soukromého práva, a to, zda podle
ust. §151p odst. 4 o. z. ve znění zákona č. 443/2006 Sb. věcné břemeno zřízené ve prospěch
určité právnické osoby zaniklo v důsledku jejího zániku i tehdy, šlo-li o zánik v důsledku fúze,
tedy s právním nástupnictvím, anebo zda v takovém případě věcné břemeno přešlo
na nástupnickou právnickou osobu i přesto, že původní právnická osoba fúzí zanikla a její
majetek přešel na jejího právního nástupce. K řešení této soukromoprávní otázky není v žádném
případě oprávněn správní orgán v řízení o opravě chybného údaje v katastru. Je tedy
na dotčených subjektech, konkrétně na stěžovateli a osobě zúčastněné na řízení, aby se s touto
právní otázkou obrátily na příslušný soud, který o ní v občanskoprávním řízení rozhodne.
Teprve pravomocné rozhodnutí soudu bude listinou podle ust. §7 odst. 1 věty první zákona
o zápisech do katastru, na základě níž bude možno provést záznam o právu odpovídajícím
věcnému břemeni v katastru nemovitostí.
Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není důvodná,
neboť krajský soud posoudil správně rozhodnou právní otázku. Proto kasační stížnost
jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.). Ve věci rozhodl v souladu
s ust. §109 odst. 2 s. ř. s. bez jednání, neboť neshledal důvody pro jeho nařízení.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 1 věta první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný
úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi,
který ve věci úspěch neměl. V tomto řízení stěžovatel neměl úspěch, proto nemá právo
na náhradu nákladů a inspektorátu, který ve věci úspěch měl, žádné náklady s tímto řízením
nevznikly.
Osoba zúčastněná na řízení má podle ust. §60 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. právo
na náhradu jen těch nákladů, které ji vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou ji soud
uložil a z důvodů hodných zvláštního zřetele ji může soud na návrh přiznat právo na náhradu
dalších nákladů řízení. V daném řízení osoba zúčastněná na řízení neplnila žádné povinnosti,
které by jí soud uložil a nenavrhla, aby jí bylo přiznáno právo na náhradu dalších nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. července 2013
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu