ECLI:CZ:NSS:2013:8.AFS.27.2013:31
sp. zn. 8 Afs 27/2013 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: F-Osset, a. s.,
se sídlem Kaprova 42/14, Praha 1, zastoupen JUDr. Milanem Švejdou, Ph. D., advokátem
se sídlem Dřevařská 12, Brno, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem
Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 11. 12. 2012,
čj. 19038/12-1200-701858, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 19. 3. 2013, čj. 30 Af 22/2013 – 23,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 4. 2013 kasační stížnost žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2013, čj. 30 Af 22/2013 – 23, jímž krajský soud zastavil
pro nezaplacení soudního poplatku řízení o žalobě proti rozhodnutí vymezenému v záhlaví.
Tímto rozhodnutím Finanční ředitelství v Brně zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí
Finančního úřadu v Břeclavi ze dne 11. 6. 2012, č. 121373/12/ 298911709167, kterým finanční
úřad žalobci doměřil daň z příjmů právnických osob ve výši 548 100 Kč včetně povinnosti
uhradit penále.
[2] Ve věci původně rozhodovalo Finanční ředitelství v Brně, které však bylo ke dni
31. 12. 2012 zrušeno zákonem č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky.
Jeho působnost přešla na Odvolací finanční ředitelství, přičemž dle §20 odst. 2 zákona
č. 456/2011 Sb. platí, že jsou-li v rozhodnutích vydaných při správě daní uvedeny územní
finanční orgány, zde Finanční ředitelství v Brně, rozumí se jimi orgány finanční správy příslušné
dle zákona č. 456/2011 Sb., v tomto případě tedy Odvolací finanční ředitelství.
[3] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační
stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném
uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[4] Stěžovatel neuhradil soudní poplatek současně s podáním kasační stížnosti. Nejvyšší
správní soud jej proto usnesením ze dne 13. 6. 2013, čj. 8 Afs 27/2013 – 7, vyzval k zaplacení
soudního poplatku do 2 týdnů od doručení výzvy. Současně jej poučil, že nebude-li poplatek
ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Tato výzva byla zástupci žalobce doručena
27. 6. 2013.
[5] Stěžovatel požádal Nejvyšší správní soud o osvobození od soudních poplatků podáním
doručeným soudu dne 12. 7. 2013. Usnesením ze dne 13. 8. 2013, čj. 8 Afs 27/2013 – 25,
které bylo stěžovateli doručeno dne 19. 8. 2013, soud žádosti nevyhověl, neboť pro tento krok
neexistovaly zvlášť závažné důvody, a stanovil stěžovateli dodatečnou lhůtu k zaplacení soudního
poplatku v délce jednoho týdne.
[6] Stěžovatel nezaplatil soudní poplatek ani v dodatečné lhůtě stanovené Nejvyšším
správním soudem. Neučinil tak ani následně. Nejvyšší správní soud proto řízení podle §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[7] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. září 2013
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu