ECLI:CZ:NSS:2013:8.ANS.3.2013:47
sp. zn. 8 Ans 3/2013 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Elišky Cihlářové a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: JUDr. R. P., proti
žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o žalobě na
ochranu proti nečinnosti žalovaného, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 28. 5. 2013, čj. 5 A 90/2012 – 33,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
1. Žalobce podal dne 24. 5. 2012 u Městského soudu v Praze žalobu „proti nečinnosti zkušební
komise“. Uvedl, že ve dnech 11. až 14. října 2011 neúspěšně vykonal odbornou justiční zkoušku
podle §114 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů,
ve znění pozdějších předpisů, dosud však neobdržel písemné rozhodnutí o výsledku zkoušky.
Žalobce požadoval, aby městský soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o výsledku
odborné justiční zkoušky konané žalobcem ve dnech 11. až 14. října 2011 a doručit jej žalobci
do 1 měsíce od vydání rozsudku.
II.
2. Městský soud rozsudkem ze dne 28. 5. 2013, čj. 5 A 90/2012 – 33, uložil žalovanému
(„Ministerstvu spravedlnosti – zkušební komisi pro odbornou justiční zkoušku“), aby ve lhůtě 30 dnů
od právní moci tohoto rozsudku vydal rozhodnutí o výsledku odborné justiční zkoušky konané
žalobcem ve dnech 11. až 14. října 2011.
III.
3. Žalovaný (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností z důvodů
podle §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
4. Žádost o přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že v rozsudku městského
soudu není s určitostí stanoveno, komu je povinnost vydat rozhodnutí o výsledku odborné
justiční zkoušky uložena, protože zkušební komise, před kterou žalobce skládal předmětnou
zkoušku, je již rozpuštěna. Z rozsudku městského soudu není zřejmý ani obsah a forma
tohoto rozhodnutí, tedy zda má obsahovat výrokovou část, nebo také odůvodnění a poučení,
jak má být označen orgán, který rozhodnutí vydal, apod.
IV.
5. Žalobce ve svém vyjádření uvedl, že soudu v tomto typu řízení nepřísluší hodnotit,
jak má vypadat případná procesní aktivita správního orgánu po stránce věcné. Pokud soud
rozhodl o žalobě na ochranu proti nečinnosti, postačovalo uložit správnímu orgánu, aby vydal
rozhodnutí blíže neurčeného obsahu. Případná nezákonnost nově vydaného rozhodnutí je plně
pod soudní kontrolou podle části třetí hlavy druhé dílu prvního soudního řádu správního.
Námitky stěžovatele týkající se neurčitosti a nesrozumitelnosti napadeného rozsudku
proto nejsou důvodné.
6. Podle žalobce městský soud správně označil účastníka řízení, státním orgánem
je v této věci Ministerstvo spravedlnosti, jehož jménem jedná zkušební komise
pouze jako odborný poradní orgán. Zkušební komise není rozpuštěna, ale pro další termín
zkoušky, resp. pro další uchazeče, se pouze změní její členové.
V.
7. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
byly v nyní posuzované věci splněny.
8. Úvodem Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku.
Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného
účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci
samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání
odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil
v §73 odst. 2 s. ř. s.
9. Podle tohoto ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené podmínky platí
přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
10. Podle usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006 – 49,
č. 1255/2007 Sb. NSS, zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
jsou stanoveny shodně pro všechny stěžovatele (žalobce, žalovaného i osoby zúčastněné
na řízení). Budou však zjevně opřeny o jiné skutkové okolnosti spojené s negativními důsledky
výkonu rozhodnutí krajského soudu právě s ohledem na to, která z procesních stran je uplatní.
Kasační stížnosti žalovaného správního orgánu bude odkladný účinek přiznán ve zcela
výjimečných případech. Jakkoliv se usnesení rozšířeného senátu opíralo o předchozí právní
úpravu, je v přiměřeném rozsahu i nadále použitelné.
11. Nejvyšší správní soud uzavřel, že v posuzované věci jsou s ohledem na zachování
právní jistoty splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žalobci
lze sice přisvědčit, že v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správnímu soudu nepřísluší
uložit správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí určitého obsahu, stěžovatel ovšem
zpochybnil také samotnou pravomoc vydat rozhodnutí ve věci žalobce, a to bez ohledu
na konkrétní obsah. Nejvyšší správní soud proto pozastavil účinky napadeného rozsudku
do doby, než bude postaveno najisto, kdo je oprávněn a povinen vydat požadované rozhodnutí,
či zda vůbec má být takové rozhodnutí vydáno.
12. Dále Nejvyšší správní soud přihlédl ke skutečnosti, že nevydání předmětného rozhodnutí
nebrání žalobci vykonat opakovanou justiční zkoušku. Této možnosti žalobce ostatně využil
a předmětné zkoušce se podrobil ve dnech 25. až 28. 6. 2013. Prodleva při vydání rozhodnutí
v důsledku přiznání odkladného účinku proto nezpůsobí žalobci nepoměrnou újmu. Takovou
újmu žalobce ve svém vyjádření ostatně ani netvrdil. Navíc soud projednává a rozhoduje kasační
stížnosti ve věci žaloby proti nečinnosti správního orgánu přednostně, o kasační stížnosti
stěžovatele proto bude věcně rozhodnuto v nejkratší možné lhůtě. Nejvyšší správní soud
neshledal ani žádný důležitý veřejný zájem, který by mohl být dotčen přiznáním odkladného
účinku.
13. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud vyhověl návrhu stěžovatele a přiznal
kasační stížnosti odkladný účinek.
14. Závěrem Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 19. července 2013
JUDr. Jan Passer
předseda senátu