ECLI:CZ:NSS:2013:8.AOS.1.2012:48
sp. zn. 8 Aos 1/2012 - 48
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci navrhovatele: T. B.,
zastoupeného Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti odpůrci:
Město Hlučín, se sídlem Mírové náměstí 23, Hlučín, o návrhu na zrušení opatření obecné
povahy – změny č. 7 územního plánu města Hlučína – vydaného dne 15. 3. 2012, v řízení
o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 8. 2012, čj. 79
A 1/2012 - 84,
takto:
I. Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
II. Odpůrci se u k l á d á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu
soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
I.
[1] Zastupitelstvo města Hlučína vydalo dne 15. 3. 2012 opatření obecné povahy – změnu
č. 7 územního plánu města Hlučína, která spočívala ve změně funkčního využití plochy v lokalitě
Jelenice v k. ú. Hlučín.
II.
[2] Včas podaným návrhem se navrhovatel domáhal zrušení tohoto opatření obecné povahy
u Krajského soudu v Ostravě. Krajský soud rozsudkem označeným v záhlaví rozhodl, že opatření
obecné povahy se zrušuje. Shledal rozpor opatření obecné povahy s §55 odst. 3 zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“).
III.
[3] Odpůrce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů
podle §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
[4] Stěžovatel tvrdil, že právní následky rozhodnutí soudu pro něj znamenají nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti odůvodnil nutností zajištění právní kontinuity platnosti
a účinnosti opatření obecné povahy a právní jistoty vlastníků pozemků dotčených tímto
opatřením obecné povahy. Právní mocí rozsudku krajského soudu by došlo ke zrušení opatření
obecné povahy po přibližně 6 měsících od jeho vydání. V případě, že Nejvyšší správní soud
vyhoví kasační stížnosti, bude ohrožena právní jistota všech dotčených subjektů. Právní
kontinuita je nezbytná jak pro vlastníky opatření dotčených pozemků, tak i pro orgány státní
správy a i pro žadatele o změnu územního plánu. Stěžovatel je rovněž povinen nejpozději
do 31. 12. 2015 upravit územní plán obce schválený před 1. lednem 2007 podle nového
stavebního zákona, jinak územní plán včetně všech změn pozbude platnosti. V současné době
stěžovatel připravuje návrh nového územního plánu, jenž by měl být vydán v roce 2013.
[5] Stěžovatel dále poukázal na ekonomické důvody, které jej vedou k podání návrhu
na přiznání odkladného účinku. S případným novým pořízením změny územního plánu
jsou spojeny nemalé náklady, navíc zde hrozí vznik finanční škody, a to žadateli o změnu
územního plánu, který ji pak zřejmě uplatní u stěžovatele, jak už v minulosti učinil.
IV.
[6] Navrhovatel ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku vyslovil, že stěžovatel
v podstatě žádá o „obživnutí“ napadeného opatření obecné povahy, které je již pravomocně
zrušeno. Domnívá se, že podmínky §73 odst. 2 s. ř. s. nejsou splněny. Pokud by Nejvyšší správní
soud přiznal odkladný účinek kasační stížnosti, mohlo by být v dotčeném území rozhodováno
v souladu s „obživlou“ změnou územního plánu, např. by mohlo být vydáno územní rozhodnutí,
případně i stavební povolení pro stavbu obchodního centra. Pokud by pak Nejvyšší správní soud
rozhodnutí krajského soudu potvrdil, změny v území by již mohly být nevratné.
[7] Je to tedy především navrhovatel a další vlastníci dotčených nemovitostí, jejichž práva
a oprávněné zájmy by byly v případě přiznání odkladného účinku nepřiměřeně ohroženy. Právní
jistota jiných subjektů nemůže být významně narušena, protože změna územního plánu je sporná
a byla již několikrát rušena. Odkladný účinek by naopak směřoval k odpůrcem zmiňované
nežádoucí situaci, kdy by pravomocně zrušený dokument opět platil. K ekonomickým důvodům
navrhovatel uvedl, že odpůrce není povinen pořizovat novou změnu v rozsahu zrušené změny.
Rovněž mu nic nebrání v postupu podle §188 stavebního zákona. Navrhovatel je tak přesvědčen,
že odpůrce neprokázal, že by pro něj následky rozhodnutí krajského soudu znamenaly
nepoměrně větší újmu, než by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám.
Naopak riziko rozhodování podle obživlé změny územního plánu, která by následně byla
definitivně zrušena, by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem na legalitě rozhodování
orgánů veřejné správy.
V.
[8] Kasační stížnost nemá dle §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně použije §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[9] Nejvyšší správní soud dospěl po zvážení argumentů stěžovatele k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku nebyly splněny.
[10] Především je třeba mít na paměti mimořádnou povahu institutu odkladného účinku:
kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u něhož by bylo možné odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci
samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na něž je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonem stanoveným postupem
zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy,
které zákonodárce vyjádřil v §73 odst. 2 s. ř. s.
[11] Stěžovatel neprokázal, že by mu měla vzniknout nepoměrně větší újma,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a která by současně
nebyla v rozporu s důležitými veřejnými zájmy. Vyhověním jeho návrhu by nedošlo k zajištění
právní jistoty a kontinuity, naopak by tyto principy byly opětovně narušeny. V posuzované situaci
je rozhodnutí krajského soudu již přibližně tři měsíce v právní moci. Přiznáním odkladného
účinku by tedy došlo ke změně v dosavadním stavu, což je nežádoucí vzhledem k právní jistotě
všech dotčených osob. Naopak nepřiznáním odkladného účinku nejenže nedojde ke změně
současného stavu, navíc bude platit stav, který tu byl v době platnosti územního plánu bez přijaté
změny, která vymezuje nová zastavitelná území.
[12] Ekonomické důvody, které stěžovatel uvádí, nemohou převážit nad veřejnými zájmy
na hospodárném využívání zastavěného území, ochraně nezastavěného území a nezastavitelných
pozemků, ochraně krajiny a přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Případné
zvýšené výdaje stěžovatele vzniklé v souvislosti s přijímaným opatřením obecné povahy
představují menší újmu, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám v důsledku mnohdy
nevratných změn v území.
[13] Územní plán a jeho změny jsou významnými dokumenty územního plánování. Vzhledem
ke koncepční povaze územního plánu (§43 stavebního zákona) by se mělo jednat o dokument
stabilní, k jehož změnám bude docházet pouze v odůvodněných případech po důkladném
vyhodnocení všech důležitých okolností. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti po období
několika měsíců od zrušení opatření obecné povahy, jímž byl územní plán změněn,
by tak v posuzovaném případě bylo v rozporu s koncepční povahou nástrojů územního
plánování, právní jistotou dotčených osob i s výše uvedenými veřejnými zájmy.
[14] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti
nepřiznal.
[15] Návrh na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních
poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku
ve výši 1000 Kč. Rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku je součástí výroku rozhodnutí o tomto návrhu (viz rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu, čj. 1 As 27/2012 - 32).
[16] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. ledna 2013
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu