ECLI:CZ:NSS:2013:8.AS.7.2013:12
sp. zn. 8 As 7/2013 – 12
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: P. P.,
proti žalovanému: Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha II, se sídlem
Lýskova 1593, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2012, čj. ORII-26038/PŘ-
2008-63, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2013,
čj. 2 A 55/2012 - 32,
takto:
I. Žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení shora
uvedeného rozhodnutí žalovaného. Současně navrhl, aby byl osvobozen od soudního poplatku
za podanou žalobu a aby mu byl pro toto řízení ustanoven zástupce.
[2] Městský soud usnesením ze dne 5. 10. 2012, čj. 2 A 55/2012 – 22, neosvobodil žalobce
od placení soudního poplatku a neustanovil mu zástupce pro řízení o žalobě. Podle §36
odst. 3 s. ř. s. platí, jestliže soud dospěje k závěru, že návrh nemůže být zjevně úspěšný, zamítne
žádost účastníka o osvobození od soudních poplatků. Žalobce napadl žalobou rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně, kterým správní orgán rozhodl o obnově řízení
proti rozhodnutí vydanému v blokovém řízení. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu
(viz rozsudek ze dne 6. 2. 2008, čj. 3 A 58/2007 - 117) však není možná obnova řízení
v případech rozhodnutí vydaných v blokovém řízení. Jelikož žaloba směřuje ke zrušení výše
uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zastaveno řízení ve věci žádosti žalobce o povolení obnovy
v blokovém řízení, nemůže být zjevně úspěšná. Soud proto návrh žalobce na osvobození
od soudních poplatků zamítl. Ze stejného důvodu nebyly splněny podmínky pro ustanovení
zástupce dle §35 odst. 8 s. ř. s., neboť z žaloby vyplývá, že návrh žalobce nemůže být úspěšný.
[3] Městský soud vydal dne 12. 11. 2012 usnesení čj. 2 A 55/2012 – 30, kterým žalobce
vyzval k úhradě soudního poplatku za podání žaloby. Soud zároveň žalobce poučil, že nebude-li
poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno. Toto usnesení bylo žalobci
doručeno dne 16. 11. 2012. Dne 20. 11. 2012 žalobce doručil soudu přípis, v němž opětovně
požádal o osvobození od soudních poplatků.
[4] Soud vydal dne 4. 1. 2013 usnesení čj. 2 A 55/2012 – 32, kterým řízení zastavil
pro nezaplacení soudního poplatku. O žalobcově opětovné žádosti o osvobození od soudních
poplatků ze dne 20. 11. 2012 již soud samostatně nerozhodoval. Svůj postup zdůvodnil tím,
že žádost žalobce zamítl již usnesením čj. 2 A 55/2012 – 22 ze dne 5. 10. 2012 a že žalobce
toto usnesení nijak nezpochybnil.
II.
[5] Usnesení městského soudu o zastavení řízení napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností,
v níž požádal o ustanovení zástupce.
[6] Městský soud by se podle stěžovatele neměl dovolávat rozsudku Nejvyššího správního
soudu sp. zn. 3 As 58/2007, jestliže jsou mu známy desítky dalších rozhodnutí daného soudu,
např. sp. zn. 1 As 96/2009, sp. zn. 3 As 28/2011 či sp. zn. 1 As 23/2012. Tvrzení městského
soudu „kdy soud došel k závěru“ je podle stěžovatele mylné a zavádějící. Stěžovatel podal žalobu
na základě zjištění „podvodů poldů, zfalšování podpisů, dopisování čísla cestovního pasu, falešných výpovědí
a zkomolování a falšování skutečných událostí atd.“ Podle stěžovatele se nejedná o obnovu řízení
na základě blokové pokuty, nýbrž o obnovu řízení na základě podvodů policisty Kruckého.
[7] Stěžovatel dále uvedl, že žádný bloček nedostal a že nežádal o obnovu řízení na základě
blokové pokuty, ale „na základě podvodu poldy K.“ Stěžovatel dále uvedl, že žalobu vzal zpět na
základě usnesení městského soudu ze dne 5. 10. 2012 a že z toho důvodu považuje výzvu
k úhradě soudního poplatku ze dne 12. 11. 2012 za nesmyslnou. Na závěr zdůraznil svou žádost
o ustanovení advokáta k přípravě kasační stížnosti.
III.
[8] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3, 4 s. ř. s.).
[9] Kasační stížnost není důvodná.
[10] Nejvyšší správní soud připomíná, že osvobození od soudních poplatků i právo
na bezplatné zastoupení se váže k posouzení poměrů konkrétního žadatele. Nesplnění podmínek
pro osvobození od soudních poplatků přitom vylučuje i právo na bezplatné zastoupení (§35
odst. 8 s. ř. s.). Za situace, kdy s rozhodnutím o kasační stížnosti bezprostředně souvisí splnění
podmínek pro přiznání osvobození od soudního poplatku, by trvání na podmínce uhrazení
soudního poplatku za kasační stížnost a na podmínce povinného zastoupení znamenalo
jen další řetězení téhož problému. Trvání na těchto podmínkách, vzhledem ke specifické povaze
napadeného usnesení, by vedlo k popření cíle, který účastník podáním žádosti sledoval
a k popření vlastního smyslu řízení o kasační stížnosti, v němž má být zkoumán závěr o tom,
zda účastník měl být od soudních poplatků osvobozen či nikoliv (srov. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 13. 9. 2007, čj. 9 As 43/2007–77, všechna rozhodnutí tohoto soudu
jsou dostupná na www.nssoud.cz). Kasační stížnost lze tedy i při absenci těchto podmínek
projednat.
[11] Nejvyšší správní soud k samotné důvodnosti podané kasační stížnosti konstatuje,
že kasační stížnost je opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského (městského) soudu.
Kasační námitky se musí odvíjet od tvrzeného pochybení soudu (viz např. rozsudek
ze dne 26. 6. 2008, čj. 8 Afs 4/2007 – 72, nebo ze dne 24. 7. 2008, čj. 8 Afs 104/2007 – 101).
Je-li kasační stížností napadáno usnesení městského soudu, kterým soud zastavil řízení
pro nezaplacení soudního poplatku, bylo třeba především namítat, že nebyly splněny podmínky
pro takový postup. I když podání stěžovatele nejsou zcela srozumitelná, je z nich zjevné,
že stěžovatel v kasační stížnosti brojil i proti postupu žalovaného v blokovém řízení
a proti rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho žádost o obnovu blokového řízení.
Takové kasační námitky, které nesouvisí se shora vymezeným předmětem tohoto řízení,
nejsou relevantní pro posouzení projednávané kasační stížnosti.
[12] Nebylo sporu, že stěžovatel neuhradil soudní poplatek z podané žaloby ani poté, kdy jej
městský soud k jeho úhradě znovu vyzval usnesením ze dne 12. 11. 2012, čj. 2 A 55/2012 – 30.
Pokud stěžovatel považoval předcházející rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních
poplatků a neustanovení zástupce za nezákonná, mohl proti nim brojit samostatnými
kasačními stížnostmi. To neučinil, přestože je soudu z úřední činnosti známo (např. věc vedená
pod sp. zn. 8 As 11/2013), že takto v minulosti postupoval.
[13] Přesto považuje Nejvyšší správní soud za vhodné poznamenat, že městský soud
zdůvodnil rozhodnutí, jímž stěžovatele neosvobodil od soudních poplatků a neustanovil
mu zástupce, tím, že žaloba nemůže být zjevně úspěšná. Stěžovatel totiž napadl správní
rozhodnutí prvního stupně, kterým správní orgán rozhodoval o povolení obnovy řízení
proti rozhodnutí vydanému v blokovém řízení.
[14] Žalovaný poučil stěžovatele v žalobou napadeném rozhodnutí o právu podat opravný
prostředek - odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů. Brojil-li stěžovatel pouze proti rozhodnutí správního
orgánu prvého stupně, jednalo se o nepřípustnou žalobu podle §68 písm. a) s. ř. s. Pokud
stěžovatel podal odvolání proti rozhodnutí žalovaného (což ale nikterak nedoložil), měl brojit
žalobou proti rozhodnutí o odvolání, nikoliv proti prvostupňovému rozhodnutí žalovaného.
Stěžovatel však tímto způsobem nepostupoval. Tato okolnost byla nepochybně jednoznačná
a okamžitě zjistitelná.
[15] Městský soud považoval žalobu za zjevně neúspěšnou rovněž z důvodu, že obnova
blokového řízení je z povahy věci vyloučena. Tomuto závěru Nejvyšší správní soud nepřisvědčil,
nicméně z důvodů, které nastaly po rozhodnutí městského soudu. Rozšířený senát v usnesení ze
dne 12. 3. 2013, čj. 1 As 21/2010 - 65, vyslovil, že obnova blokového řízení podle §100 odst. 1
písm. a) správního řádu je možná v případě, že žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty
v blokovém řízení. Nepřípustnost obnovy blokového řízení tedy není absolutní.
Ačkoliv tím jeden z důvodů, pro které městský soud považoval žalobu za zjevně neúspěšný
návrh, neobstojí, druhý důvod (nevyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení)
k vyslovení takového závěru postačí.
[16] Nejvyšší správní soud považuje rovněž za potřebné upozornit městský soud
na podstatnou procesní okolnost. Poté, kdy městský soud neosvobodil stěžovatele od placení
soudních poplatků za řízení o žalobě a neustanovil mu zástupce, reagoval stěžovatel tak, že vzal
žalobu zpět. O tom nepochybně svědčí podání založená na č. listu 26 a 27. Za této situace měl
městský soud řízení zastavit podle §47 písm. a) s. ř. s. v důsledku zpětvzetí žaloby. Ke shodnému
procesnímu výsledku soud následně dospěl v důsledku nezaplacení soudního poplatku
po nesplněné výzvě k jeho úhradě. Při konkurenci dvou důvodů pro zastavení řízení měl městský
soud dát přednost dispoziční zásadě soudního řízení a respektovat přání stěžovatele v řízení
dále nepokračovat. Tato okolnost však nemá za následek důvodnost kasační stížnosti, řízení
o žalobě bylo správně zastaveno. Případné zrušení usnesení městského soudu z tohoto důvodu
by nemohlo vést k jinému výsledku a vedlo by pouze k prodloužení řízení.
[17] Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou a v souladu s §110 odst. 1
poslední věta s. ř. s. ji zamítl.
[18] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti zdejší soud rozhodoval podle §60 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel nebyl ve věci úspěšný, nepřísluší mu proto náhrada nákladů
řízení. Žalovanému, jemuž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo,
soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, protože mu v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. června 2013
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu