ECLI:CZ:NSS:2013:8.AS.95.2012:80
sp. zn. 8 As 95/2012 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobců: a) JUDr. P. U., b) R.
U., oba zastoupeni Mgr. Ladislavem Veselým, advokátem se sídlem Palackého nám. 19, Rosice,
proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraj, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5,
Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2010, čj. JMK 105688/2010,
sp. zn. S-JMK 102528/2007 OSO, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 27. 6. 2012, čj. 30 A 90/2010 - 104, o návrhu žalobců na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
I.
[1] Městský úřad Ivančice rozhodnutím ze dne 8. 6. 2010, sp. zn. OSČ/TP-12/07,
čj. MI 3478/2010, zrušil údaje o místě trvalého pobytu žalobců dle §12 odst. 1 písm. b) zákona
č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech.
[2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 7. 2010, čj. JMK 105688/2010,
sp. zn. S-JMK 102528/2007 OSO, změnil k odvolání žalobců rozhodnutí správního orgánu
prvního stupně tak, že jeho výroková část zní: „Údaj o místu trvalého pobytu JUDr. P. U., nar. X
a R. U. nar. X, oba bytem I., část A., P. 94/91 se na adrese I., A., P. 94/91 dle ust. §12 odst. 1
písm. b) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, zrušuje, neboť objekt, na jehož adrese
jsou hlášeni k trvalému pobytu, je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání
za účelem bydlení. Místem trvalého pobytu JUDr. P. U. a R. U. se v souladu s ust. §10 odst. 5
zákona o evidenci obyvatel stává sídlo ohlašovny – I., P. 196/6.“
II.
[3] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 27. 6. 2012, čj. 30 A 90/2010 – 104, zamítl žalobu
žalobců proti rozhodnutí žalovaného.
III.
[4] Žalobci (stěžovatelé) napadli rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podle
§103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[5] Stěžovatelé současně požádali o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svůj návrh
odůvodnili tím, že nabyli práv v dobré víře, v předmětné nemovitosti fakticky bydlí
a jsou v ní hlášeni k trvalému pobytu. Údaje o trvalém pobytu jsou přitom obsaženy v mnoha
osobních dokladech. Stěžovatelé, resp. stěžovatel a), podniká a místem jejich podnikání je právě
nemovitost, kde je jejich trvalý pobyt. Stěžovatelé ve třetím doplnění kasační stížnosti ve vztahu
k žádosti o přiznání odkladného účinku požádali, aby Nejvyšší správní soud zvážil a navrhl řešení,
kde budou bydlet a kdo bude hradit tyto zvýšené náklady. Místem trvalého pobytu stěžovatelů
je sídlo ohlašovny na P. 196 v I., což ovšem není objekt určený k užívání na bydlení. Přesunutím
trvalého pobytu do sídla ohlašovny stěžovatelé nebudou moci provozovat ubytovací živnost non-
stop jako doposud. Tím pádem nebudou mít tržby ani prostředky na základní provozní náklady
objektu a zajištění osobních potřeb. Nebudou mít prostředky ani na zajištění ochrany objektu a
movitých věcí. S ohledem na jejich věk a na možnosti si přivydělávat jinde, bude tato změna pro
stěžovatele likvidační.
IV.
[6] Žalovaný k návrhu stěžovatelů na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poukázal
na své vyjádření před krajským soudem, a to tak, že jeho rozhodnutí o zrušení údaje o místu
trvalého pobytu nabylo právní moci dne 27. 7. 2010. Poté bylo spolu se spisovým materiálem
správního orgánu správního stupně předáno Městskému úřadu Ivančice, který provedl změnu
v informačním systému evidence obyvatel. Stěžovatelé tudíž mají v současné době místo trvalého
pobytu v sídle ohlašovny, tj. I., P. 196/6 a nikoliv I. A., P. 94/91. Stanovisko žalovaného v této
věci zůstává neměnné – přiznání odkladného účinku považuje za bezpředmětné.
V.
[7] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[8] Podle §107 s. ř. s., věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2
až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[9] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje
před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského
soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Přiznání
odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, a to jen na základě návrhu
stěžovatele. Je to přitom stěžovatel, na kom vázne břemeno tvrzení i důkazní stran osvědčení
výjimečnosti jeho situace oproti ostatním stěžovatelům ve stejné pozici. Stěžovatel tedy musí
hrozbu nepoměrně větší újmy jednak dostatečně konkrétně tvrdit a jednak i náležitě doložit.
[10] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že dobrá víra stěžovatelů ani skutečnost,
že v předmětném objektu fakticky bydlí a stěžovatel a) v této nemovitosti podniká, nepředstavují
shora vymezené předpoklady pro přiznání odkladného účinku. Specifičnost situace stěžovatelů
nemůže doložit ani jejich argument, že údaje o trvalém pobytu jsou obsaženy v mnoha osobních
dokladech. Nejvyšší správní soud není povolán k tomu, aby při rozhodování o odkladném účinku
řešil, kde a za jakou cenu mají stěžovatelé bydlet, a jak mají řešit svou stávající či budoucí situaci
ohledně bydlení a sídla podnikání. Ani z obecných úvah stěžovatelů o nemožnosti si v budoucnu
řádně obstarávat obživu jinak, nežli provozováním ubytovací živnosti v předmětném objektu,
nelze dovodit hrozbu nepoměrně větší újmy, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného
účinku jiným osobám.
[11] To, zda správní orgán postupoval správně, rozhodl-li o zrušení údaje o trvalém pobytu
stěžovatelů (se všemi z toho plynoucími důsledky), nelze řešit v řízení o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Posouzení zákonnosti tohoto rozhodnutí bude předmětem
následného meritorního rozhodování. Vlastní výkon napadeného správního rozhodnutí ovšem
nemůže být bez dalšího považován za důvod pro konstatování splnění podmínek dle §73
odst. 2 s. ř. s. Je vhodné rovněž připomenout, že krajský soud usnesením ze dne 10. 11. 2010,
čj. 30 A 90/2010-23, rovněž nepřiznal žalobě odkladný účinek.
[12] Nejvyšší správní soud dospěl po zvážení argumentů stěžovatelů k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku nebyly splněny, a proto návrh stěžovatelů na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Soud uzavírá, že usnesení o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy,
a nelze z něj jakkoliv předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. ledna 2013
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu