ECLI:CZ:NSS:2013:9.AZS.24.2013:33
sp. zn. 9 Azs 24/2013 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: N. O., zast. JUDr.
Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám. 18, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 26. 3. 2013, č. j. OAM-42/LE-BE02-K01-2013, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 10. 2013, č. j. 49 Az 25/2013 - 58,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovení zástupkyni žalobce, JUDr. Ireně Strakové, advokátce se sídlem Karlovo
náměstí 18, Praha, se nepřiznává odměna za zastupování.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
uvedeného usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým bylo podle
ustanovení §33 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) zastaveno řízení
o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 3. 2013, č. j. OAM-42/LE-BE02-K01-2013.
Tímto rozhodnutím žalovaný posoudil žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany jako
nepřípustnou podle ustanovení §10a písm. e) zákona o azylu a řízení o ní postupem podle
ustanovení §25 písm. i) téhož předpisu zastavil.
Stěžovatel napadl usnesení krajského soudu z důvodu podle ustanovení §103 odst. 1 písm.
e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“). Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu
vrátil k dalšímu řízení. Jako adresu svého pobytu stěžovatel výslovně označil L. 300, L.
Stěžovatel v kasační stížnosti mimo jiného navrhl, aby mu byl zástupcem ustanoven
Mgr. Ing. Jan Procházka, LL.M. Z napadeného usnesení krajského soudu Nejvyšší správní soud
zjistil, že stěžovateli byla v řízení před krajským soudem zástupkyní ustanovena JUDr. Irena
Straková, advokátka se sídlem Karlovo náměstí 18, Praha. S ohledem na skutečnost, že podle
ustanovení §35 odst. 8 věta poslední s. ř. s. zastupuje zástupce ustanovený v řízení před krajským
soudem navrhovatele i v řízení o kasační stížnosti, vyzval zdejší soud stěžovatele písemností ze dne
č. j. 9 Azs 24/2013 – 6, aby ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení sdělil, zda jde o návrh na změnu
ustanoveného zástupce a případně uvedl, z jakých závažných důvodů by soud měl Vaší žádosti
vyhovět. Tato výzva byla stěžovateli zaslána na adresu pobytu označenou v kasační stížnosti, vrátila
se však soudu s poznámkou, že se stěžovatel z uvedené adresy odstěhoval, jak je vykázáno na
č. l. 19 soudního spisu.
Nejvyšší správní soud proto za účelem zjištění místa stěžovatelova pobytu na území České
republiky učinil dotaz na ustanovenou advokátku JUDr. Strakovou a Službu cizinecké Policie,
Ředitelství služby cizinecké policie, evidenční odbor.
JUDr. Straková Nejvyššímu správnímu soudu sdělila, že jí není místo pobytu stěžovatele
známo (č. l. 28 spisu NSS). Z evidence žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, vedené žalovaným
Nejvyšší správní soud zjistil, že poslední místo hlášeného pobytu měl stěžovatel v Zařízení pro
zajištění cizinců Bělá – Jezová, odkud dne 15. 5. 2013 odešel (č. l. 18 spisu NSS). Tuto skutečnost
potvrdila k dotazu zdejšího soudu i Služba cizinecké Policie, Ředitelství služby cizinecké policie,
evidenční odbor, s tím, že současné místo pobytu stěžovatele není známo (č. l. 29 spisu NSS).
Podle ustanovení §47 písm. c) s. ř. s ve spojení s §33 písm. b) zákona o azylu, soud řízení
zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že se stěžovatel nezdržuje v místě, které v kasační
stížnosti označil jako místo svého pobytu a současné místo pobytu nepodařilo shora uvedeným
způsobem zjistit. Nejvyšší správní soud má proto za to, že byly vyčerpány všechny standardní
prostředky, kterými by bylo možné zjistit místo pobytu stěžovatele a považuje tak za prokázané,
že pobyt stěžovatele není znám.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
Podle §33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení
mezinárodní ochrany. Dikce uvedeného ustanovení „soud řízení zastaví“ neposkytuje možnost volby
procesního postupu v případě nastoupení některé z předpokládaných okolností. Soud má v takové
situaci povinnost řízení zastavit (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 9. 2008, č. j. 3 Azs 40/2008 – 67, všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
jsou dostupná na www.nssoud.cz).
Jak již Nejvyšší správní soud zdůraznil v rozsudku ze dne 25. 2. 2004,
č. j. 2 Azs 16/2004 - 45, „smyslem citovaného ustanovení zákona o azylu je umožnit soudům nezabývat
se meritorně azylovými návrhy těch účastníků, kteří již zmizeli ze zorného pole orgánů veřejné moci České republiky
a kteří již pravděpodobně nejsou ani v dosahu jurisdikce České republiky. Svým způsobem představuje toto
ustanovení i sankci pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, resp. pro cizince, kteří v České republice podali
žádost, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, vedli i soudní řízení, ale neohlásili soudu, u něhož je řízení vedeno,
skutečné místo pobytu, které jinak nelze z evidence zjistit. Nezdržuje-li se takový účastník řízení v místě hlášeného
pobytu v České republice, v důsledku nemožnosti dosáhnout jeho přítomnosti u soudu (např. za účelem objasnění
pravdivosti tvrzení účastníka, vyjasnění rozporů mezi výpovědí účastníka před správním orgánem a novým tvrzením
v kasační stížnosti, objasnění a rozvedení stížních bodů, apod.) vznikají v řízení u soudu značné průtahy, právě
v důsledku neoznámení místa pobytu, případně jeho změny.“
Z výše uvedeného je zřejmé, že zdejšímu soudu nezbylo, než řízení dle §47 písm. c) s. ř. s.,
za použití §120 s. ř. s., zastavit.
Nejvyšší správní soud přitom postupoval v souladu s platnou judikaturou, dle níž v případě,
kdy u stěžovatele, který je žadatelem o mezinárodní ochranu, nelze zjistit místo pobytu, soud řízení
o kasační stížnosti zastaví bez ohledu na to, zda kasační stížnost má všechny zákonné náležitosti
a zda jsou splněny všechny podmínky řízení, včetně povinného zastoupení advokátem, či nikoliv
(srov. usnesení ze dne 14. 2. 2008, č. j. 7 Azs 91/2007 - 66). Stejně tak nepřistoupil k ustanovení
opatrovníka pro neznámý pobyt (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4 209,
č. j. 4 Azs 19/2009 – 61).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno.
Ustanovená zástupkyně stěžovatele, JUDr. Irena Straková, advokátka se sídlem Karlovo
náměstí 18, Praha, ve věci neprovedla žádný úkon právní služby ve smyslu ustanovení §11 vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb
(advokátní tarif), odměna za zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti jí proto nenáleží.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2013
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu