ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.51.2013:59
sp. zn. Aprk 51/2013 - 59
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Bc. M. H.,
proti žalované: Kancelář prezidenta republiky, se sídlem 119 08 Praha – Hrad, o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2011, č. j. 8130/2010, vedené u Městského soudu v Praze pod
sp. zn. 5 A 50/2011, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění,
takto:
I. Městský soud v Praze je povinen ve věci vedené u něj pod sp. zn. 5 A 50/2011
rozhodnout nejpozději ve lhůtě do 31. 10. 2013.
II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává .
Odůvodnění:
Žalobce (dále také i „navrhovatel“) podal u Městského soudu v Praze (dále jen „městský
soud“) dne 14. 3. 2011 žalobu proti výše označenému rozhodnutí žalovaného.
Dne 22. 8. 2013 byl městským soudem Nejvyššímu správnímu soudu předložen návrh
na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který navrhovatel podal u tohoto soudu dne
14. 8. 2013. Uvedený návrh navrhovatel odůvodnil tím, že žalobu podal před dlouhou dobou
a od posledního úkonu soudu (zaslání vyjádření protistrany) před více jak dvěma lety soud
neučinil žádný úkon. Požádal proto Nejvyšší správní soud o určení lhůty k rozhodnutí v jeho
věci.
K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu, který je příslušný ve věci rozhodnout, s tím,
že ve věci byly učiněny přípravné úkony k rozhodnutí, po soustředění podkladů pro rozhodnutí
je věc připravena k projednání žaloby, ovšem v chronologickém pořadí napadlých žalob. Uvedla,
že v rozhodujícím senátu městského soudu předcházejí nevyřízené žaloby
staršího data, přičemž věci jsou zpravidla projednávány podle pořadí nápadu, nejde-li o věci
přednostní, mezi které věc žalobce nepatří. Podle názoru předsedkyně rozhodujícího senátu
by vyhovění návrhu podle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní
správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), bylo
nepřiměřeným zvýhodněním žalobce vůči ostatním žalobcům, jejichž žaloby napadly dříve,
a kteří se rovněž domáhají projednání jejich věci a rozhodnutí; závěrem poukázala v dané
souvislosti na usnesení NSS ze dne 1. 7. 2011, č. j. Aprk 10/2011 - 107.
Z předloženého soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel podal shora
uvedenou žalobu u městského soudu dne 14. 3. 2011. Přípisem ze dne 30. 3. 2011 soud zaslal
žalovanému žalobu k vyjádření, současně ho vyzval k předložení správního spisu a seznámil ho
se složením senátu, který žalobu bude projednávat a rozhodovat. Dne 30. 5. 2011 soud obdržel
vyjádření k žalobě, které zaslal dne 7. 6. 2011 navrhovateli s oznámením o složení senátu.
Dne 10. 6. 2011 obdržel soud vyjádření žalovaného, že nesouhlasí, aby soud rozhodl o věci samé
bez jednání. K urgenci soudu ze dne 12. 7. 2011 zaslal žalovaný městskému soudu správní spis,
ten soud obdržel dne 19. 7. 2011. Od tohoto dne neučinil soud žádný procesní úkon směřující
k rozhodnutí věci.
Nejvyšší správní soud posoudil postoupený návrh navrhovatele a dospěl k závěru,
že je důvodný.
Podle §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v platném znění, má-li účastník
nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh
soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází
k průtahům v řízení.
Podle odstavce 8 cit. ustanovení dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení
lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení
pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází
v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány
průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán
jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.
Nejvyšší správní soud již opakovaně konstatoval, že průtahy v řízení neznamenají pouze
excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti soudu, ale lze je konstatovat i tehdy, dochází-li
v soudním procesu postupem soudu k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé
příslušnému soudu. V řízení podle ust. §174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší
správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Tzn. pokud zjistí neodůvodněné průtahy
v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný krajský (městský) soud poté, kdy obdrží podání
ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup
existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou,
usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že v dané věci všechny procesní úkony soudu byly
učiněny v přiměřených časových lhůtách, avšak od 12. 7. 2011 (resp. 19. 7. 2011, kdy soud
obdržel od žalovaného správní spis) do doby, kdy navrhovatel podal návrh na určení lhůty
k provedení procesního úkonu, byl soud zcela nečinný.
Pro posouzení, zda v dané věci dochází v řízení k průtahům, je rozhodující, že žaloba byla
podána v březnu roku 2011 a lhůta, v níž není rozhodnuto (a s ohledem na argumentaci
městského soudu o stavu vyřizování žalob v nejbližší době ani nemá být rozhodnuto), je již téměř
dva a půl roku. Taková lhůta není lhůtou v dané věci přiměřenou.
Nejvyšší správní soud na tomto místě konstatuje, že vyjádření, které městský soud
předestřel, totiž že senát vyřizuje věci podle pořadí nápadu a že v současné době jsou
dokončovány spisy napadlé v době, která předcházela dni podání předmětné žaloby, neobstojí.
Pokračování Aprk 51/2013 - 60
K tomuto tvrzení městského soudu Nejvyšší správní soud uvádí, že citované důvody žádným
způsobem nezpochybňuje, avšak přesto nemohou vést k vysvětlení průtahů v předmětném řízení.
Odkazy na pořadí vyřizovaných věcí totiž nepředstavují důvody, které by mohly být
interpretovány jinak než jako organizační problémy, které však v tomto směru nemohou jít k tíži
navrhovatele. V této souvislosti lze odkázat na konstantní judikaturu Ústavního soudu,
který opakovaně ve svých rozhodnutích uvádí, že „průtahy v řízení nelze ospravedlnit obecně známou
přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené
v Listině a Úmluvě byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži
občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“ (viz např. nález
sp. zn. IV. ÚS 55/94, nález sp. zn. I. ÚS 663/01, nález sp. zn. III. ÚS 685/06, nález
sp. zn. IV. ÚS 391/ 07 a další).
Poukazuje-li v dané věci městský soud na rozsudek Nejvyššího správního soudu
č. j. Aprk 10/2011 - 107, je třeba především uvést, že taková argumentace je zcela nepřípadná.
Z odkazovaného usnesení plyne, že žaloba byla podána dne 23. 11. 2010, neměla náležitosti
a proto soud opakovaně žalobce vyzýval k jejich doplnění; žádost o určení lhůty k provedení
procesního úkonu žalobce podal již dne 17. 3. 2011 a poté opakovaně 9. 6. 2011. Nadto to byl
právě žalobce, který řízení protahoval nesplněním jeho povinností.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud s ohledem na složitost věci,
postup účastníků řízení, kteří se negativně nepodíleli na délce řízení, a na dosavadní postup soudu
dospěl k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil lhůtu pro vydání rozhodnutí,
přičemž zohlednil skutečnost, že termíny jednání rozhodujícího senátu městského soudu mohou
být již na nejbližší období určeny a vymezeny pro věci přednostní či staršího data,
v nichž se účastníci řízení rovněž domáhají úkonů či rozhodnutí. Touto lhůtou je městský soud
vázán.
Návrh navrhovatele byl uznán jako oprávněný, takže ve smyslu poslední věty
ust. §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Vzhledem
k tomu, že vznik takovýchto nákladů z obsahu spisu nevyplývá a navrhovatel ani žádné náklady,
které by mu v tomto řízení vznikly, neuplatnil, soud rozhodl tak, že se navrhovateli náhrada
nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(ust. §174a odst. 9, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 2. září 2013
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu