Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 20.09.2013, sp. zn. Aprk 56/2013 - 216 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.56.2013:216

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.56.2013:216
sp. zn. Aprk 56/2013 - 216 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobců: a) Ing. P. J., zastoupená Ing. P. P., b) RNDr. M. J., zastoupený Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem, se sídlem Vinohradská 32, Praha 2, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2009, č. j. ZKI-O-51/257/2009/Ho, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 255/2011, o návrhu žalobce ad b) na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., takto: I. Návrh se zamítá . II. Žalobce RNDr. M. J. nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Návrhem ze dne 19. 8. 2013, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 6. 9. 2013, se žalobce ad b) (dále též „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“). V návrhu uvedl, že soudní řízení probíhá již od roku 2009. Poukázal na to, že městský soud při svém prvním rozhodování ve věci samé nepostupoval v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, podle níž odborné skutkové otázky nemůže řešit správní soud sám bez stanoviska znalce, což vedlo ke zrušení jeho rozsudku ze strany NSS a ke vzniku dalších průtahů v řízení. Posledním soudní jednání, konané dne 11. 4. 2013, městský soud odročil na neurčito, aniž by ustanovenému znalci uložil konkrétní lhůt, ve které by měl zodpovědět dodatečné otázky žalobců. Žalobce proto požádal, aby v řízení před městským soudem „byly ukončeny zbytečné průtahy - nepřiměřené časové prodlevy mezi jednotlivými soudními jednáními“, tj. aby NSS městskému soudu uložil „stanovení konkrétních lhůt pro provedení jednotlivých procesních úkonů“. [2] Městský soud ve vyjádření k návrhu podrobně shrnul dosavadní průběh řízení. Vyjádřil nesouhlas s tvrzením žalobce, podle nějž soud neurčil konkrétní lhůtu k návaznému jednání. Důvodem odročení jednání konaného dne 15. 4. 2013 byly návrhy žalobců i žalovaného na doplnění znaleckého posudku. Soud znalkyni určil konkrétní lhůtu pro vypracování posudku v délce 90 dnů a pro jeho doplnění lhůtu v délce 30 dnů. Z obsahu podání není dle městského soudu zřejmé, jaké procesní úkony požaduje navrhovatel provést. Soudu nebylo dosud předloženo doplnění znaleckého posudku a znalkyně je průběžně upomínána, aby tak učinila. Bez zodpovězení položených otázek a výslechu znalkyně při jednání však nelze o předmětu řízení rozhodnout. [3] Z předloženého soudního spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že se žalobci domáhali žalobou ze dne 27. 8. 2009 zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného. Městský soud tuto žalobu nejprve rozsudkem ze dne 15. 4. 2010, č. j. 11 Ca 240/2009 - 45, zamítl. Uvedený rozsudek však zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 21. 7. 2011, č. j. 4 As 32/2010 - 106, a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. NSS konstatoval, že rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o opravě chyby v katastrálním operátu záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, a proto měl městský soud podle §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jens. ř. s.“) a §127 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ustanovit znalce z oboru geodézie a kartografie za účelem vypracování znaleckého posudku. [4] Dne 20. 9. 2011 městský soud vyzval účastníky řízení k podání písemných návrhů na znění otázek pro soudního znalce. Návrhy na formulaci otázek doručil soudu zástupce žalobců dne 13. 10. 2011. Usnesením ze dne 25. 11. 2011 městský soud ustanovil znalkyni Ing. Olgu Buršíkovou, které uložil vypracovat v tříměsíční lhůtě znalecký posudek a v něm zodpovědět soudem položené otázky. Dopisem ze dne 15. 12. 2011 znalkyně soudu sdělila, že se úkolu bude moci ujmout během března 2012. Dne 27. 3. 2012 soud znalkyni urgoval, aby doručila zadaný znalecký posudek. K žádosti znalkyně soud následně prodloužil lhůtu pro vypracování znaleckého posudku do 30. 6. 2012. Posudek byl soudu doručen dne 3. 7. 2012, soud jej poté zaslal účastníkům řízení a poskytl jim lhůtu k vyjádření se k posudku a ke sdělení případných návrhů na doplnění dokazování. Žalovaný podal dne 31. 7. 2012 k posudku obsáhlé vyjádření, v němž zpochybnil správnost znaleckého posudku a uvedl, že posudek nereaguje na žádnou z otázek, jejichž položení znalci žalovaný údajně navrhoval (přípis, kterým tak měl učinit, se však ve spise městského soud nenachází). Závěrem poukázal na skutečnost, že v části katastrálního území Újezd nad Zbečnem, ve kterém se nacházejí parcely, které jsou předmětem sporu, byla provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním. Platnost obnoveného katastrálního operátu byla vyhlášena dne 20. 12. 2011, znalecký posudek však nijak neupozorňuje na skutečnost, že posuzuje údaje, které k datu jeho vyhotovení již nebyly platným stavem operátu katastru nemovitostí. Žalobkyně ad a) v reakci na uvedené vyjádření žalovaného navrhla, aby byla znalkyně předvolána ke svědecké výpovědi. [5] Městský soud nařídil ústní jednání nejprve na 6. 12. 2012, z důvodu dlouhodobého onemocnění člena senátu jej však odvolal a další ústní jednání nařídil na 11. 4. 2013. Po vyjádření žalovaného a zástupců žalobců soud uvedené ústní jednání odročil na neurčito a znalkyni Buršíkové zaslal stejnopis vyjádření žalovaného ze dne 31. 7. 2012 spolu se žádostí, ať ve lhůtě 30 dnů zodpoví písemně otázky vznesené v tomto vyjádření žalovaným. Dne 29. 5. 2013 vznesla žalobkyně ad a) čtyři doplňující otázky na znalkyni, které soud dne 11. 6. 2013 zaslal znalkyni s výzvou, ať odpovědi na ně zapracuje do doplněného znaleckého posudku. Dne 7. 8. 2013 soud urgoval znalkyni, aby zaslala dodatek znaleckého posudku zadaný dne 15. 4. 2013 a dne 11. 6. 2013. [6] Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný. [7] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení §174a zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, do řízení probíhajícího před soudem. [8] Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout. Pokračování Aprk 56/2013 - 217 Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu. [9] Navrhovatel městskému soudu vyčítá, že jednání konané dne 11. 4. 2013 odložil na neurčito a že soudní znalkyni neuložil konkrétní lhůtu, ve které by měla zodpovědět dodatečné otázky žalobců. Návrh tedy směřuje k tomu, aby Nejvyšší správní soud určil městskému soudu lhůtu k nařízení dalšího ústního jednání ve věci a aby jej zavázal k obstarání doplnění znaleckého posudku před konáním tohoto jednání. [10] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť městský soud nebyl v posuzovaném případě nečinný. Soud, jak vyplývá ze spisového materiálu shora rekapitulovaného, se věcí po jejím obdržení zabýval a činil průběžně a bez nepřiměřených prodlev procesní úkony, jejichž vykonání bylo zapotřebí. Poté, co mu Nejvyšší správní soud uložil, že má nechat zpracovat znalecký posudek, rozhodl o ustanovení znalkyně Buršíkové. Zpracování posudku se však nejprve protáhlo vinou znalkyně, následně došlo ke zpochybnění posudku ze strany žalovaného, což si vyžádalo nařízení dalšího ústního jednání. Datum jeho konání pak bylo nutno odložit v důsledku nemoci člena rozhodujícího senátu. Při jednání, které se uskutečnilo dne 11. 4. 2013, městský soud dospěl k závěru, že posudek je nutno doplnit, a tak jednání odročil a vyzval znalkyni k písemnému zodpovězení otázek obsažených ve vyjádření žalované k posudku. K tomu jí stanovil 30denní lhůtu. Vzhledem k tomu, že žalobci při uvedeném ústním jednání žádali, aby jim byla poskytnuta možnost seznámit se s doplněním znaleckého posudku a případně na něj reagovat, je jen logické, že městský soud odročil jednání na neurčito. V daný moment totiž nebylo zřejmé, jak rychle se podaří tyto kroky uskutečnit. Je sice pravdou, že uvedená 30denní lhůta stanovená znalkyni již marně uplynula, avšak doplnění znaleckého posudku bezpochyby oddálila také skutečnost, že žalobkyně ad a) zaslala 29. 5. 2013 soudu další otázky adresované znalkyni. Městský soud sice nestanovil znalkyni přesnou lhůtu, v níž má reakci na tyto otázky zpracovat, avšak v průběhu srpna 2013 ji urgoval, aby dodala vypracovaný dodatek posudku. [11] Nelze tedy konstatovat, že městský soud by byl ve věci nečinný. Nejvyšší správní soud proto neshledal ve věci průtahy, resp. tvrzenou nečinnost, a proto návrh žalobce ad b) podle §174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl. [12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. září 2013 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:20.09.2013
Číslo jednací:Aprk 56/2013 - 216
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zamítnuto
Účastníci řízení:
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2013:APRK.56.2013:216
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024