ECLI:CZ:NSS:2013:KONF.8.2013:12
sp. zn. Konf 8/2013 - 12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců, JUDr. Romana
Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Pavla Simona, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Marie Žiškové
rozhodl o návrhu senátu 33 C Městského soudu v Praze na rozhodnutí kompetenčního sporu
mezi ním a senátem 9 A Městského soudu v Praze, a dalších účastníků sporu vedeného
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 33 C 3/2012, ve věci žaloby na vyslovení nicotnosti
rozhodnutí žalovaného sp. zn. V-10528/2012, kterým byl povolen vklad vlastnického práva
k nemovitostem zapsaným na LV č. 2664 v k. ú. Břevnov: žalobce: M. V., zastoupený
Mgr. Lubošem Havlem, advokátem v Praze 4, Na Pankráci 30a/404, a žalovaného: Katastrální
úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8,
takto:
P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 33 C 3/2012, na vyslovení nicotnosti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hlavní
město Prahu sp. zn. V-10528/2012, kterým byl povolen vklad vlastnického práva
k nemovitostem zapsaným na LV č. 2664 v k. ú. Břevnov, je soud ve správním
soudnictví.
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 14. 1. 2013 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl senát 33 C Městského
soudu v Praze jako senát rozhodující v občanském soudním řízení zvláštnímu senátu,
aby rozhodl spor o pravomoc podle §1 odst. 1 písm. b) zákona č. 131/2002 Sb., který vznikl
mezi ním a senátem 9 A Městského soudu v Praze jako senátem rozhodujícím ve správním
soudnictví ve věci žaloby na vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného sp. zn. V-10528/2012,
kterým byl povolen vklad vlastnického práva k nemovitostem zapsaným na LV č. 2664
v k. ú. Břevnov.
Z předložených spisů vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobce, který měl vůči bývalé manželce pohledávky ve výši 14 333 458 Kč, podal dne
20. 3. 2012 u Obvodního soudu pro Prahu 6 návrh na vydání předběžného opatření. Obvodní
soud usnesením ze dne 22. 3. 2012, čj. 9 Nc 201/2012-14, nařídil předběžné opatření podle §76
odst. 1 písm. e) o. s. ř., kterým zakázal bývalé manželce žalobce nakládat s konkrétními
nemovitostmi, a žalobci uložil, aby ve lhůtě dvou měsíců od doručení usnesení podal návrh
na zahájení řízení ve věci samé. Žalobce osobně doručil usnesení obvodního soudu o vydání
předběžného opatření dne 26. 3. 2012 žalovanému, aby zamezil nakládání bývalé manželky
s nemovitostmi, které měly sloužit k úhradě pohledávky žalobce. Přesto žalovaný dne 27. 3. 2012
provedl vklad vlastnického práva k nemovitostem, kterých se týkalo předběžné opatření,
do katastru nemovitostí ve prospěch E. H. Ta s bývalou manželkou žalobce uzavřela dne
9. 3. 2012 kupní smlouvu na nemovitosti uvedené v usnesení o nařízení předběžného opatření.
Žalobce s postupem žalovaného nesouhlasil, proto podal u Městského soudu v Praze
jako soudu ve správním soudnictví žalobu na vyslovení nicotnosti shora specifikovaného
rozhodnutí o vkladu do katastru nemovitostí. Žalobce namítal, že podle §5 odst. 3 zákona
č. 265/1992 Sb. není proti rozhodnutí, kterým se povoluje vklad do katastru nemovitostí, možný
opravný prostředek, ani žaloba ve správním soudnictví. Jedinou možností obrany žalobce je tak
žaloba na vyslovení nicotnosti rozhodnutí.
Mgr. Martin Kříž, soudce senátu 9 A Městského soudu v Praze rozhodujícího
ve správním soudnictví (dále jen „senát 9 A“) v referátu ze dne 31. 8. 2012 vyslovil, že kancelář
má věc „předat krátkou cestou senátu rozhodujícím v občanském soudním řízení“, protože se jedná
o žalobu proti rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru,
tedy o žalobu podle části páté o. s. ř.
S názorem senátu 9 A městského soudu nesouhlasil senát 33 C téhož soudu rozhodující
v občanském soudním řízení (dále jen „senát 33 C“) a podal zvláštnímu senátu návrh
na rozhodnutí kompetenčního sporu. Senát 33 C v návrhu uvedl, že o žalobě na vyslovení
nicotnosti rozhodnutí správního orgánu rozhodují soudy ve správním soudnictví.
Soudy v občanském soudním řízení rozhodují pouze o nahrazení rozhodnutí správního orgánu,
kterým katastrální úřad zamítl návrh na vklad, a to novým rozhodnutím o povolení vkladu.
Rozhodnutí, kterým byl vklad povolen, nemůže soud v občanském soudním řízení nahradit,
protože to výslovně vyplývá z §5 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb. Z vyložených důvodů senát
33 C navrhl, aby zvláštní senát vyslovil, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Městský
soud v Praze – specializovaný senát ve věcech správního soudnictví.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi soudem v občanském soudním řízení
a soudem ve správním soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Senát 9 A jako senát rozhodující ve správním soudnictví popřel svou pravomoc věc
rozhodnout a rovněž navrhovatel jako senát rozhodující v občanském soudním řízení popírá
svou pravomoc ve věci rozhodnout; v posuzované věci se proto jedná o negativní (záporný)
kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je zvláštní senát příslušný podle §1 a 2
zákona č. 131/2002 Sb.
Otázkou příslušnosti k rozhodování o žalobě na vyslovení nicotnosti správního orgánu
se zvláštní senát podrobně zabýval v usnesení ze dne 5. 3. 2012, čj. Konf 53/2011 - 25. Zvláštní
senát v tomto usnesení vyslovil, že „Pravomoc vyslovit nicotnost rozhodnutí vydaného správním orgánem
v soukromoprávní věci náleží soudu ve správním soudnictví (§76 odst. 2 s. ř. s.), popř. správnímu orgánu
(§77 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Domáhá-li se žalobce žalobou v řízení podle části páté občanského
soudního řádu vyslovení nicotnosti správního rozhodnutí (ať už přímo v petitu žaloby, nebo v jejich důvodech),
soud v občanském soudním řízení řízení o této žalobě nebo její části zastaví podle §104b odst. 1 o. s. ř.
a v souladu s §72 odst. 3 s. ř. s. žalobce poučí, že může do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení
řízení podat žalobu na vyslovení nicotnosti ve správním soudnictví“.
Zvláštní senát ve shora citovaném usnesení uvedl, že přijetím soudního řádu správního
bylo žalobcům v řízení před správními soudy výslovně umožněno domáhat se vyslovení
nicotnosti rozhodnutí správního orgánu (§65 odst. 1 s. ř. s.). Současně zákon uložil správním
soudům povinnost přihlížet k nicotnosti nejen k námitce žalobce, ale i z úřední povinnosti (§76
odst. 2 s. ř. s.).
Pojmem nicotnost se poté zabýval Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, čj. 6 A 76/2001 - 96, publikovaném
pod č. 793/2006 Sb. NSS, a ze dne 13. 5. 2008, čj. 8 Afs 78/2006 - 74, publikovaném
pod č. 1629/2008 Sb. NSS); nicotnost byla také upravena v §77 a násl. zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád. Právě uvedená právní úprava a judikatura zakotvila vyslovování nicotnosti správních
rozhodnutí ve správním soudnictví, které poskytuje ochranu veřejným subjektivním právům
fyzických i právnických osob, a ve správním řízení. Současně s přijetím soudního řádu správního
byla ovšem také novelizována část pátá občanského soudního řádu, která upravila soudní řízení
o věcech, v nichž správní orgán rozhodl podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci,
která vyplývá z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, a nabylo-li
rozhodnutí správního orgánu právní moci.
Pro nyní rozhodovanou věc je však významné, že část pátá občanského soudního řádu
neupravuje možnost soudů v občanském soudním řízení vyslovit nicotnost správního
rozhodnutí. Řízení podle části páté občanského soudního řádu je řízením ve věcech
občanskoprávních, značně odlišným od řízení před správními soudy, jimž bylo vyslovování
nicotnosti správních rozhodnutí výslovně svěřeno. Soud v řízení podle části páté občanského
soudního řádu nepřezkoumává zákonnost správních rozhodnutí, nerozhoduje kasatorním
způsobem, ale celou věc znovu projedná (v mezích podané žaloby s výjimkami obsaženými
v §250f o. s. ř.), a je oprávněn sám ve věci rozhodnout rozsudkem, který nahrazuje rozhodnutí
správního orgánu. Soudy rozhodující podle části páté občanského soudního řádu nejsou příslušné
rozhodovat o vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu, ale jsou oprávněny zkoumat
předložené správní rozhodnutí z hlediska jeho možné nicotnosti pouze jako předběžnou otázku.
Jestliže však žalobce nicotnost přímo namítá, resp. domáhá se jejího vyslovení po soudu
v občanském soudním řízení, nemůže mu tento soud vyhovět a musí ho s tímto nárokem odkázat
na soudy ve správním soudnictví.
V nyní posuzované věci žalobce žádá, aby městský soud vyslovil, že rozhodnutí
katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva k nemovitostem je nicotné. Soudy
rozhodující podle části páté občanského soudního řádu jsou příslušné k projednání a rozhodnutí
žaloby proti rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí návrhu na povolení vkladu práva
do katastru nemovitostí (viz usnesení zvláštního senátu ze dne 14. 8. 2006,
čj. Konf 64/2005 - 33). O tento případ se však v nyní rozhodované věci nejedná. Žalobce
výslovně žádá v žalobě vyslovení nicotnosti rozhodnutí; o nicotnosti rozhodnutí správního
orgánu – jak bylo vysvětleno shora – rozhodují vždy soudy ve správním soudnictví.
Lze tedy uzavřít, že právní úprava přiznává soudům ve správním soudnictví (eventuálně
též v určitých případech správním orgánům) pravomoc vyslovovat nicotnost správních
rozhodnutí, a to v zásadě bez ohledu na to, zda se jedná o správní rozhodnutí o subjektivních
právech veřejných, či soukromých; pravomoc vyslovit nicotnost rozhodnutí vydaného správním
orgánem v soukromoprávní věci náleží soudu ve správním soudnictví, resp. správnímu orgánu.
Pokud jde o konkrétní procesní postup soudů v případech žalob podle části páté
občanského soudního řádu při řešení otázky nicotnosti správních rozhodnutí, dospěl zvláštní
senát v usnesení ze dne 5. 3. 2012, čj. Konf 53/2011 - 25, k následujícím závěrům.
Domáhá-li se žalobce žalobou v řízení podle části páté občanského soudního řádu
vyslovení nicotnosti správního rozhodnutí, soud v občanském soudním řízení o této žalobě
nebo její části zastaví podle §104b odst. 1 o. s. ř. a v souladu s §72 odst. 3 s. ř. s. žalobce poučí,
že může do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení podat žalobu
na vyslovení nicotnosti ve správním soudnictví. V tomto případě totiž žalobce požaduje
po soudu v občanském soudním řízení vydání rozhodnutí, k němuž tento soud vůbec
nemá pravomoc, avšak touto pravomocí disponují soudy ve správním soudnictví.
Je-li žaloba ke správnímu soudu ve lhůtě podána a žaloba podle části páté
tím není zcela vyčerpána (žalobce se kromě vyslovení nicotnosti dále domáhá nahrazení
rozhodnutí správního orgánu), bude na úvaze soudu v občanském soudním řízení, aby podle
okolností případu řízení o věci přerušil podle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do rozhodnutí
správního soudu o žalobě na vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu.
Podá-li žalobce žalobu proti správnímu rozhodnutí podle části páté občanského soudního
řádu, v níž nicotnost správního rozhodnutí nenamítá, posoudí soud v občanském soudním řízení
tuto nicotnost z moci úřední jako předběžnou otázku. Dospěje-li k závěru, že správní rozhodnutí
je nicotné, řízení o žalobě zastaví podle §104 odst. 1 o. s. ř. pro neodstranitelný nedostatek
podmínky řízení spočívající v absenci pravomocného správního rozhodnutí, které by soud mohl
svým rozsudkem nahradit.
V nyní rozhodované věci však žalobce žádá konkrétně, aby městský soud vyslovil
nicotnost rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí. V souladu se shora vyslovenými
závěry zvláštní senát proto uzavřel, že k rozhodování ve věci je příslušný senát 9 A Městského
soudu v Praze rozhodující ve správním soudnictví.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále tedy bude senát 9 A Městského soudu v Praze
pokračovat v řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. května 2013
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu