ECLI:CZ:NSS:2013:NA.173.2013:21
sp. zn. Na 173/2013 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci
navrhovatele: F. B., o návrhu doručeném Nejvyššímu správnímu soudu dne 23. 5. 2013
a označeném jako „ ž al o ba“ proti rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 12 C
157/2009 - 81 ze dne 24. 6. 2011 a Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 86/2013 - 138 ze dne
10. 4. 2013 vydaným v řízení, v nichž jako žalovaná vystupovala Česká republika –
Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16,
takto:
I. Návrh se odm ít á .
II. Navrhovatel ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 23. 5. 2013 doručen návrh datovaný dnem
22. 5. 2013, jímž navrhovatel podává žalobu proti rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2
č. j. 12 C 157/2009-81 ze dne 24. 6. 2011 a Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 86/2013 - 138
ze dne 14. 5. 2013.
K tomu Nejvyšší správní soud dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 2 zjistil, že jde
o rozsudky ve věci soukromoprávní žaloby navrhovatele proti České republice – Ministerstvu
spravedlnosti o zaplacení 355 500 Kč s příslušenstvím z titulu tvrzené odpovědnosti státu
za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady
č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů,
v souvislosti s postupem Policie České republiky při úkonech trestního řízení a domovní
prohlídce u navrhovatele. Citovanými rozsudky byla žaloba zamítnuta, oba nabyly právní moci
21. 5. 2013.
Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že správní soudy poskytují dle §2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ochranu veřejným subjektivním právům fyzických
i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených
tímto zákonem nebo zvláštním zákonem. Správní soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutím
vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánem, o ochraně proti nečinnosti správního
orgánů, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu atd. (§4 s. ř. s.).
Správní soudy tak dle platných právních předpisů nemají pravomoc rozhodovat
o opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů v občanském soudním řízení. Kasační
stížností lze dle §102 s. ř. s. napadnout pouze rozhodnutí krajských soudů vydaná ve správním
soudnictví. To však není tento případ. Opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí
odvolacího soudu (dovolání) v občanském soudním řízení se podává u soudu, který rozhodoval
v prvním stupni [§240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „o. s. ř.“)]. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud (§10a odst. 2 o. s. ř.),
za určitých okolností však může o dovolání rozhodnout přímo soud prvního stupně.
Návrh podaný u Nejvyššího správního soudu se tak týká věci, k jejímuž projednání nejsou
správní soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, příslušné. Jedná se o neodstranitelný
nedostatek podmínek řízení, a proto soud návrh jako celek bez dalšího odmítl na základě §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Pro aplikaci §46 odst. 2 s. ř. s., jejímž důsledkem by bylo zachování časových účinků
návrhu doručeného Nejvyššímu správnímu soudu, nebyly v daném případě splněny podmínky,
neboť toto ustanovení se vztahuje pouze na návrhy, jimiž se zahajuje řízení u civilního soudu
v prvním stupni (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. srpna 2006
č. j. Na 42/2006 - 21, dostupné na www.nssoud.cz). Mimořádný opravný prostředek
podle občanského soudního řádu takovýmto návrhem není.
Dle §60 odst. 3 věty první s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Proto soud vyslovil, že navrhovatel nemá právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2013
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu