ECLI:CZ:NSS:2013:NAD.33.2013:35
sp. zn. Nad 33/2013 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce právní věci žalobce: Y. S.,
zastoupeného Mgr. Josefem Smutným, advokátem se sídlem Pardubice, Třída Míru 92, proti
žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem v Opavě, Horní náměstí 103/2, v řízení o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 10. 2012, č. j. 3254/1.30/12/14.3, o nesouhlasu
Krajského soudu v Brně s postoupením věci,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 41 A 44/2013 je místně p ř í s l u š n ý Krajský soud v Hradci Králové.
Odůvodnění:
Žalobou podanou dne 3. 1. 2013 u Krajského soudu v Ostravě se žalobce domáhá
přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání
a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
se sídlem v Brně, ze dne 6. 8. 2012, č. j. 10018/9.30/ 12/14.3-RZ, jimž byla žalobci uložena
pokuta ve výši 8 000 Kč za přestupek podle ust. §139 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2011 a povinnost uhradit náklady řízení ve výši
1000 Kč.
Usnesením ze dne 7. 5. 2013, č. j. 78 Ad 3/2013 – 28 postoupil Krajský soud v Ostravě
věc Krajskému soudu v Brně, neboť dospěl k závěru, že není dána jeho místní příslušnost.
Vycházel přitom ze znění ustanovení §7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dle kterého, nestanoví-li tento nebo zvláštní
zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je s ídlo správního orgánu, který
ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv to ho, kdo se u soudu domáhá
ochrany. V daném případě dospěl k závěru, že jestliže má prvostupňový orgán sídlo v Brně,
je k projednání a rozhodnutí této věci místně příslušným Krajský soud v Brně. S postoupením
věci vyjádřil Krajský soud v Brně nesouhlas, v němž odkázal na skutečnost, že s ohledem
na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2013, č. j. Nad 18/2013 – 43,
je ve věcech zaměstnanosti místně příslušný soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště (§7
odst. 3 s. ř. s.). Podáním ze dne 2. 7. 2013 proto postoupil věc ve smyslu §7 odst. 5 s. ř. s.
k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.
Podle ust. 7 odst. 5 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně
příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy
k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce
jsou soudy vázány.
Podle ustanovení 7 odst. 2 s. ř. s. nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně
příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo
jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má -li tento správní orgán sídlo mimo obvod své
působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
Podle ustanovení 7 odst. 3 s. ř. s. je ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek
podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody1a) a ve věcech zaměst nanosti, ochrany zaměstnanců při
platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pro osoby se zdravotním postižením,
průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi k řízení příslušný
krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě , v jehož obvodu se zdržuje.
Nejvyšší správní soud po zhodnocení postupu obou soudů musí konstatovat, že Krajský
soud v Ostravě sice nebyl v době podání žaloby (3. 1. 2013) místně příslu šným soudem k jejímu
projednání, nicméně nepostupoval v souladu s účinnou právní úpravou. Krajský soud v Ostravě
nezohlednil skutečnost, že již dne 26. 11. 2012 nabyla účinnosti novela soudního řádu správního
provedená částí šestnáctou (čl. XXIV) zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Tato novela změnila mj. ustanovení §7 s. ř. s. a to takovým způsobem, že se na věc žalobce nyní
vztahuje ustanovení §7 odst. 3 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení „ve věcech (…) zaměstnanosti, (…)
je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě, v jehož obvodu
se zdržuje. Příslušným se tak podle tohoto ustanovení stal krajský soud, v jehož obvodu
má žalobce bydliště. Žalobce má bydliště v Pardubicích, které patří do obvodu Krajského soudu
v Hradci Králové (srov. Přílohu č. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících
a státní správě soudů a o změně některých dalších záko nů, ve znění pozdějších předpisů).
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud o nesouhlasu Krajského soudu v Brně
s postoupením věci rozhodl tak, že soudem místně příslušným k vyřízení věci je Krajský soud
v Hradci Králové.
Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány
(§7 odst. 5, in fine, s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
V Brně dne 4. července 2013
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu