ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.13.2013:31
sp. zn. Nao 13/2013 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci
žalobce: JUDr. B. P., Ph.D., proti žalovanému: rektor Masarykovy univerzity, se sídlem
Žerotínovo náměstí 617/9, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2012, č. j.
MU/37305/2012/RMU, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 17. 1. 2013, č. j. 30 A 73/2012 – 73, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp.
zn. 4 As 19/2013, o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudkyni Nejvyššího správního
soudu JUDr. Dagmar Nygrínové,
takto:
Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Dagmar Nygrínová není
v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 4 As 19/2013.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) v podání ze dne 5. 3. 2013, doručeném Nejvyššímu
správnímu soudu dne 6. 3. 2013, uplatnil námitku podjatosti vůči soudkyni Nejvyššího správního
soudu JUDr. Dagmar Nygrínové, předsedkyni 4. senátu, který má na základě rozvrhu práce
projednat a rozhodnout věc vedenou u tohoto soudu pod sp. zn. 4 As 19/2013.
Námitku podjatosti stěžovatel odůvodňuje tím, že k soudkyni osobně cítí přátelský vztah
z dob začátku své kariéry na Krajském soudu v Českých Budějovicích, kdy v letech 1987 – 1989
vyřizoval důchodovou agendu a jezdil s JUDr. Dagmar Nygrínovou na školení soudců. Stěžovatel
dále uvádí, že od této doby si se soudkyní v neformálním styku tyká a je pravdou,
že se za následujících 25 let již prakticky více nepotkali.
Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí jinému senátu
Nejvyššího správního soudu.
Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Dagmar Nygrínová se k námitce podjatosti
vyjádřila tak, že potvrzuje informace sdělené stěžovatelem, osobně se z projednávání
a rozhodnutí věci necítí vyloučena, neboť přátelský vztah právě s ohledem na délku doby,
kdy se se stěžovatelem prakticky nesetkali, nepokládá za natolik intenzivní, že by mohl vzbuzovat
pochybnosti o její nepodjatosti.
Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce
z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána,
a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., tak poměr k věci může vyplývat
především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech,
kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr
k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu
obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti.
V projednávané věci je z podání stěžovatele zřejmé, že dovozuje podjatost soudkyně
Nejvyššího správního soudu JUDr. Nygrínové z důvodu svého subjektivního pocitu přátelského
vztahu k ní. Tento přátelský vztah dovozuje stěžovatel ze svého pracovního zařazení
u Krajského soudu v Českých Budějovicích, kde projednával a rozhodoval obdobnou agendu
jako JUDr. Nygrínová u jiného krajského soudu, a v důsledku projednávání a rozhodování
obdobné agendy se oba zúčastňovali školení pro soudce projednávající a rozhodující tuto agendu.
Jiný důvod, pro který by Nejvyšší správní soud mohl o vyloučení soudkyně Nejvyššího správního
soudu rozhodnout, stěžovatel neuvádí.
Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska.
Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní
naproti tomu svědčí o tom, zda soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní
pochybnosti. V dané věci bylo podnětem, aby se Nejvyšší správní soud zabýval podjatostí
JUDr. Dagmar Nygrínové, subjektivní stanovisko stěžovatele. Subjektivní náhled soudkyně,
vyplývající z jejího vyjádření, svědčí o tom, že se za podjatou v souzené věci nepovažuje.
Při posuzování námitky podjatosti z hlediska objektivního se Nejvyšší správní soud
zabýval otázkou, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti
o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce může v zásadě dojít teprve
tehdy, pokud je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo zástupcům dosahuje
takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen
nezávisle a nestranně rozhodovat. Uváděný přátelský vztah stěžovatele a JUDr. Dagmar
Nygrínové v letech 1987 – 1989, s ohledem na uplynutí doby 25 let, kdy se následně již prakticky
nesetkali, Nejvyšší správní soud nepovažuje za vztah soudce k účastníku řízení dosahující povahy
a intenzity vyvolávající pochybnosti o nepodjatosti soudce v konkrétní věci.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku
podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Dagmar Nygrínové neshledal důvodnou.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2013
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu