ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.40.2013:32
sp. zn. Nao 40/2013 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Hnutí
DUHA – Přátelé Země Česká republika, se sídlem Údolní 33, Brno, zastoupený Mgr. Pavlem
Černohousem, advokátem, se sídlem Praha 4 – Podolí, Ve Svahu 531/1, proti žalovanému:
Ministerstvo životního prostředí, Praha 10, Vršovická 1442/65, odbor výkonu státní správy II,
České Budějovice, Mánesova 3a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2012,
č. j. 564/510/12, 41140/ENV/2012, za účasti osob zúčastněných na řízení: a) Město
Hartmanice, se sídlem v Hartmanicích 75, b) Správa Národního parku a chráněné krajinné
oblasti Šumava, se sídlem Vimperk, 1. máje 260, zastoupena JUDr. Ing. Petrem
Petržílkem, Ph.D., advokátem, se sídlem Dvořákova 1624, Úvaly u Prahy, c) Občanské
sdružení Šumava 21, se sídlem Dolní Břežany, Lhota 78, d) Obec Modrava, se sídlem
Modrava 63, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslava Vlašína,
vznesené osobou zúčastněnou na řízení sub b) v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné
na řízení sub b) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 10 A 119/2012 - 64
ze dne 31. 5. 2013, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 As 75/2013,
takto:
Soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslav Vlašín není v yloučen
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 3 As 75/2013.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem č. j. 10 A 119/2012 - 64 ze dne
31. 5. 2013 zrušil rozhodnutí žalovaného Ministerstva životního prostředí ze dne 25. 9. 2012,
č. j. 564/510/12, 41140/ENV/2012, a rozhodnutí Správy Národního parku a chráněné krajinné
oblasti Šumava ze dne 30. 3. 2012, zn. SZ NPS 10093/2011/11-NSP 02555/2012, pro vady
řízení a pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Proti uvedenému rozsudku
podala osoba zúčastněná na řízení sub b) Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti
Šumava (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí, poučil účastníky
řízení, že v dané věci bude podle rozvrhu práce rozhodovat třetí senát (ve složení JUDr. Jaroslav
Vlašín, JUDr. Petr Průcha a JUDr. Jan Vyklický) a že v případě dlouhodobé nepřítomnosti
některého ze jmenovaných soudců může být senát doplněn některým ze soudců šestého senátu
(jimiž jsou JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Kateřina Šimáčková a JUDr. Tomáš Langášek).
Současně je soud poučil o možnosti uplatnit námitku podjatosti uvedených soudců.
Na tento přípis reagoval zástupce stěžovatele podáním, v němž soudu sdělil, že namítá podjatost
soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslava Vlašína v případě, že by se prokázal
jeho příbuzenský poměr k aktivistovi RNDr. M. V. Stěžovatel požádal, aby bylo prověřeno, zda
jmenovaný soudce je či není osobou blízkou k RNDr. V. V případě, že by se tento vztah
prokázal, stěžovatel namítá podjatost soudce, neboť by nebylo lze vyloučit jeho poměr k věci,
účastníkům, nebo jejich zástupcům.
K námitce podjatosti se vyjádřil soudce JUDr. Jaroslav Vlašín. Uvedl, že mu nejsou
známy žádné skutečnosti, které by mohly vzbuzovat pochybnosti o jeho podjatosti, nemá žádný
vztah k účastníkům, jejich zástupcům ani osobám zúčastněným na řízení, rovněž tak nemá vztah
k věci samotné, k RNDr. M. V. není v žádném příbuzenském poměru a jmenovaného aktivistu
osobně nezná.
Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 věty páté zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí šestému senátu Nejvyššího
správního soudu, který o ní uvážil následovně:
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení čl. 36
odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování
a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát
(ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 -16).
Stěžovatel namítá podjatost soudce JUDr. Jaroslava Vlašína „v případě, že by se prokázal
jeho příbuzenský vztah k RNDr. M. V. aktivně působícímu v Ekologickém institutu Veronica a úzce
spolupracujícímu s žalobcem ve věci NP Šumava, kde vystupuje jako tiskový mluvčí těchto blokád a publikuje
články výrazně zaměřené proti činnosti stěžovatele.“.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že nestrannost soudce se zkoumá jednak
ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním
přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky
vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu. V dané věci bylo subjektivní
stanovisko stěžovatele skutečně podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí
soudce JUDr. Jaroslava Vlašína zabýval. Subjektivní náhled jmenovaného soudce, jak vyplývá
z jeho vyjádření, svědčí o tom, že se za podjatého v souzené věci nepovažuje.
Nejvyšší správní soud dále zkoumal poměr jmenovaného soudce k projednávané věci.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů ze spisového materiálu nebyl zjištěn.
Jak vyplývá z vyjádření soudce k námitce podjatosti, nejsou mu známy žádné skutečnosti,
které by mohly vzbuzovat pochybnosti o jeho podjatosti, nemá žádný vztah k účastníkům,
jejich zástupcům ani osobám zúčastněným na řízení, rovněž tak nemá vztah k věci samotné,
k RNDr. M. V. není v žádném příbuzenském poměru, ani ho osobně nezná
Vzhledem k tomu, že stěžovatelem uvedená skutečnost nemůže být ve smyslu ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti stěžovatel netvrdí, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, že soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslav Vlašín není
vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 3 As 75/2013.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. července 2013
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu