ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.44.2013:7
sp. zn. Nao 44/2013 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalovanému: Předseda Okresního soudu ve Strakonicích, se sídlem Smetanova 455,
Strakonice, v řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního
orgánu, k námitce podjatosti vznesené žalobcem proti všem soudcům Krajského soudu
v Českých Budějovicích,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie
Krybusová a Mgr. Helena Nutilová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 73/2013.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou adresovanou a doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích
domáhá proti žalovanému předsedovi Okresního soudu ve Strakonicích vydání rozsudku, kterým
by tomuto předsedovi soudu bylo zakázáno, aby pokračoval v porušování žalobcova práva
na ochranu osobních a soukromých údajů, přikázáno obnovení stavu před zásahem ke dni,
kdy začal používat vadný tiskopis č. 060 vydávaný Ministerstvem spravedlnosti, a určeno,
že pokyn Ministerstva spravedlnosti č. j. 126/2009 (OD-Org) je v nesouladu s právním řádem
České republiky a jeho používání správou Okresního soudu ve Strakonicích je porušováno
žalobcovo právo na ochranu soukromého života.
O žalobě nebylo dosud rozhodnuto.
Žalobce P. Č. v podání ze dne 20. 8. 2013, které bylo adresováno a doručeno Krajskému
soudu v Českých Budějovicích dne 23. 8. 2013, vznesl námitku podjatosti všech soudců
Krajského soudu v Českých Budějovicích. Uvedl, že „- u krajského soudu po léta dochází k machinacím
s nápadem – všechny žaloby jsou předávány asistentu soudce a zapisovány do rejstříku Na, včetně těch, které
Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako projednatelné (např. 10 Na 5/13), - nejde o rozhodovací činnost soudu,
nýbrž o odnímání soudce, ať už přímo Mgr. Pošvářovou (JUDr. Ing. Strnadem) či nepřímo jinou osobou onoho
krajského soudu, - jde o svévolnou manipulaci u krajského soudu, poněvadž není uvěřitelné, aby navrhovatel byl
takový pablb, že by nebyl způsobilý či schopný podat návrh na zahájení řízení se všemi náležitostmi, - o tom, že
jde o machinaci, svědčí i to, že žádný jiný krajský soud si nedovolí zapsat žaloby do rejstříku k tomu neurčenému,
a 40 % či 98 % návrhů odmítat pro údajné vady, - krajský soud zachází ještě dál - nejenže hází žaloby do koše,
jak se laicky říká, ale i navrhovateli svévolně od července 2013 odmítá stvrdit přijetí podání v elektronické podobě
razítkem na předloženém podání v listinné podobě (viz Spr 959/13). V citovaném podání pak žalobce
uvedl, že projednávaná věc musí být přikázána jinému soudu téhož stupně.
Soudkyně úseku správního soudnictví Krajského soudu v Českých Budějovicích,
resp. každá z nich uvedla v písemném vyjádření ze dne 26. 8. 2013 k námitce podjatosti, že: „Ve
věci podání P. Č. se necítím podjatá ani k němu nemám žádný osobní či jiný vztah, který by opodstatňoval
vznesenou námitku podjatosti“. Toto prohlášení podepsaly soudkyně JUDr. Věra Balejová,
předsedkyně senátu, JUDr. Marie Krybusová, předsedkyně senátu a Mgr. Helena Nutilová,
soudkyně.
Je-li účastníkem řízení vznesena námitka podjatosti všech soudců určitého soudu,
a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat
otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u nich bude shledán důvod
k vyloučení. V případě, že tomu tak není a že tedy nic nebrání v tom, aby soudci, jimž věc byla či
bude přidělena, ji vyřizovali, postrádá zkoumání podjatosti dalších soudců daného soudu smysl,
neboť vůbec není dán důvod ke změně okruhu soudců, kteří mají věc vyřizovat. Žalobce namítl
podjatost všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích. Podle rozvrhu práce již věc
byla přidělena senátu 10 Na Krajského soudu v Českých Budějovicích, který bude rozhodovat
ve složení: JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová. Nejvyšší
správní soud se proto nejprve zabýval tím, zda je námitka podjatosti relevantní ve vztahu k těmto
třem soudkyním. Teprve byla-li by námitka shledána důvodnou a byly-li by tyto soudkyně
vyloučeny z projednávání a rozhodování věci, přistoupil by Nejvyšší správní soud „v druhé fázi“
ke zkoumání podjatosti ostatních soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích. I při
posuzování námitky podjatosti je totiž nutno respektovat zásadu hospodárnosti řízení, která
v daném případě velí postupovat tak, aby podjatost jednotlivých soudců byla prověřována jen
potud, dokud se nenajde potřebný počet soudců, kteří jsou ve vztahu k věci nepodjatí a kteří tedy
ve věci mohou jednat a rozhodovat (srov. i usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34, dostupné na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud se proto nejprve zaměřil na posouzení námitky žalobce ve vztahu
k soudkyním JUDr. Věře Balejové, JUDr. Marii Krybusové a Mgr. Heleně Nutilové.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se
zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich
nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Podle ust. §8 odst. 5 věty čtvrté s. ř. s.
musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž
podjatost soudce dovozuje.
Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu vyplývá,
že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah
soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat
i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají
oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil
Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen
na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti;
při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze
mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94,
N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto,
nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností,
které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce
z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah
soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity,
že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně
rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001,
sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených
v §8 s. ř. s. totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému
zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup,
kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
Žalobce v námitce podjatosti tvrdí, že soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích
jsou podjatí v projednávané věci z toho důvodu, že „- u krajského soudu po léta dochází k machinacím
s nápadem – všechny žaloby jsou předávány asistentu soudce a zapisovány do rejstříku Na, včetně těch, které
Nejvyšší správní soud vyhodnotil jako projednatelné (např. 10 Na 5/13), - nejde o rozhodovací činnost soudu,
nýbrž o odnímání soudce, ať už přímo Mgr. Pošvářovou (JUDr. Ing. Strnadem) či nepřímo jinou osobou onoho
krajského soudu, - jde o svévolnou manipulaci u krajského soudu, poněvadž není uvěřitelné, aby navrhovatel byl
takový pablb, že by nebyl způsobilý či schopný podat návrh na zahájení řízení se všemi náležitostmi, - o tom, že
jde o machinaci, svědčí i to, že žádný jiný krajský soud si nedovolí zapsat žaloby do rejstříku k tomu neurčenému,
a 40 % či 98 % návrhů odmítat pro údajné vady, - krajský soud zachází ještě dál - nejenže hází žaloby do koše,
jak se laicky říká, ale i navrhovateli svévolně od července 2013 odmítá stvrdit přijetí podání v elektronické podobě
razítkem na předloženém podání v listinné podobě (viz Spr 959/13).
Soudkyně správního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích, které by měly
rozhodovat o žalobě P. Č. (JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena
Nutilová.) však ve svých vyjádřeních k námitce podjatosti uvedly, že: „Žádná z nich se ve věci P. Č.
necítí být podjatá ani k němu nemá žádný osobní či jiný vztah, který by opodstatňoval vznesenou námitku
podjatosti“.
Nejvyšší správní soud má z uvedeného za to, že neexistují žádné pochybnosti
o nepodjatosti soudkyň Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věry Balejové,
JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové při projednávání a rozhodování uvedené věci
z důvodu jejich poměru k věci, účastníkům, případně jejich zástupcům. Je tomu tak především
proto, že těmito soudkyněmi uvedené skutečnosti ani sebemenším náznakem nesvědčí
o dřívějších nebo současných vztazích a vazbách, které by zavdávaly v uvedeném směru jakékoliv
obavy. Tyto obavy však nevyplývají ani z tvrzení žalobce v námitce podjatosti. Žalobce v námitce
poukazuje jen na zapisování podání a spisů do nepříslušných rejstříků Na, na svévolnou
manipulaci se spisy ze strany asistentů a na četné odmítání návrhů z důvodu údajných vad.
I skutečnost, že by žalobce byl případně přesvědčen o opaku, ještě ani v nejmenším není
důvodem, pro který by bylo nutno považovat uvedené soudkyně krajského soudu za podjaté.
Žalobce má nepochybně právo na svůj názor, ten však není podložen žádnou objektivní
skutečností., z nichž by se mohl dovozovat opak. Z tvrzení žalobce o administrativních
nedostatcích při zapisování podání a vedení spisů, ani z údajného četného odmítání návrhů
z důvodů vad či z jiných tvrzených skutečností, nevyplývají byť jen náznaky toho, že by zde
existoval vztah uvedených soudkyň k dané věci a k účastníkům, jež by dosahoval takové povahy
a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou soudkyně moci nebo schopny
nezávisle a nestranně rozhodovat. Proti nesprávnému a četnému odmítání návrhů z důvodu
údajných vad lze ostatně brojit opravnými prostředky, a nikoliv námitkou podjatosti.
Z obsahu spisu rovněž nevyplývá, že by se soudkyně Krajského soudu v Českých
Budějovicích JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová podílely
na projednávání nebo rozhodování předmětné věci u příslušného správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení. Rozhodování věci v předchozím soudním řízení je třeba chápat
nikoli časově (tedy jako jakékoliv řízení před správním soudem, jehož byl P. Č. účastníkem a
v němž se soudce podílel na rozhodování), nýbrž instančně (srov. č. 53/2004 Sb. NSS). Vyloučen
by byl jen soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského soudu (resp.
Městského soudu v Praze) a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu. O
takový případ zde vůbec nejde, a námitka v uvedeném směru také nebyla žalobcem vznesena.
Zákon v ust. §8 odst. 1 s. ř. s. stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech. Rozhodování soudce v jiných – souvisejících či nesouvisejících – věcech proto nemůže
již ze zákona vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný (§8 odst. 1
s. ř. s. in fine). Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův
nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti
nevýznamný. Případné rozhodování uvedených soudkyň Krajského soudu v Českých
Budějovicích v jiných věcech žalobce tedy nemá žádnou právní relevanci. Soudce může být
vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka
řízení o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje
polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze;
k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti. Námitka
v tomto směru také nebyla žalobcem výslovně vznesena.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti žalobce vůči soudkyním Krajského
soudu v Českých Budějovicích rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
V důsledku tohoto způsobu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pak odpadá nutnost
rozhodovat o delegaci nutné (§9 odst. 1 s. ř. s.). Je tomu tak proto, že v důsledku přednostního
rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobcem a nevyloučení uvedených soudkyň
z projednávání a rozhodování předmětné věci, nenastala situace, že by pro vyloučení soudců
specializovaných senátu místně příslušného soudu nebylo možno sestavit senát.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. září 2013
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu