ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.45.2013:7
sp. zn. Nao 45/2013 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Českých Budějovicích, se
sídlem Klavíkova 1570/7, České Budějovice, v řízení vedeném u Krajského soudu v Českých
Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 76/2013, o námitce podjatosti,
takto:
Soudkyně specializovaných senátů úseku správního soudnictví Krajského soudu
v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová
nejsou v y l o u č e n y z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu
v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 Na 76/2013.
Odůvodnění:
Žalobce v žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu uplatnil
námitku podjatosti vůči všem soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích. Svoji námitku
odůvodnil tím, že u krajského soudu po léta dochází k machinacím s nápadem. Všechny žaloby
jsou předávány asistentu soudce a zapisovány do rejstříku Na včetně těch, které Nejvyšší správní
soud vyhodnotí jako projednatelné. Jde o odnímání stěžovatele soudci, ať už prováděné přímo
Mgr. Pošvářovou, JUDr. Ing. Strnadem či nepřímo jinou osobou. Stěžovatel také poukázal na to,
že 98 % žalob je posléze odmítáno asistentem soudce. Jde o svévolnou manipulaci. Žalobce je
podle svého přesvědčení schopen podat návrh na zahájení řízení se všemi náležitostmi. Jeho
podání jsou odmítána pro údajné vady, a nejenže jsou házena do koše, ale krajský soud dokonce
žalobci svévolně od července 2013 odmítá stvrdit přijetí podání v elektronické podobě razítkem
na předloženém podání v listinné podobě.
Krajský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce
podjatosti podle ust. §8 odst. 5 s. ř. s. Soudkyně oddělení správního soudnictví krajského soudu
JUDr. Marie Krybusová, Mgr. Helena Nutilová a JUDr. Věra Balejová shodně prohlásily,
že se necítí být podjatými a že k žalobci nemají žádný osobní či jiný vztah, který by vznesenou
námitku opodstatňoval.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Vyloučení soudce z důvodů uvedených v citovaném ustanovení představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a pouze ze závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama
zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť tento princip nestrannost předpokládá.
Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho,
že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře
demokratické společnosti.
V rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas
s právními závěry, např. v otázce posouzení důvodnosti žaloby či odmítnutí věcného přezkumu
žaloby z procesních důvodů, které soudce vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti
bezvýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů,
nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nesprávnosti jeho dřívějších rozhodnutí.
Zpochybňovat rozhodnutí soudu lze a slouží k tomu opravné prostředky, jako je kasační stížnost
ve smyslu ust. §102 a násl. s. ř. s. Nejvyšší správní soud dále poukazuje na ust. §164
a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, kde je upravena
možnost podat stížnost na průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob či narušování
důstojnosti řízení před soudem. Podle ust. §174a citovaného zákona může žalobce podat návrh
na určení lhůty k provedení procesního úkonu.
Protože žalobce dovozuje podjatost soudců jednak z rozhodování o jeho věcech
a z manipulace s jeho podáními, případně z nesprávných postupů při přijímání jeho podání, není
s ohledem na výše uvedené jeho námitka podjatosti důvodná. Soudkyně specializovaného senátu
úseku správního soudnictví Krajského soudu v Českých Budějovicích uvedené ve výroku tohoto
usnesení tedy nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené
pod sp. zn. 10 Na 76/2013.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. září 2013
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu