ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.84.2013:7
sp. zn. Nao 84/2013 - 7
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Vyklického v právní věci navrhovatele: B. H., proti
odpůrci: Ministerstvo vnitra, Státní volební komise, se sídlem Náměstí Hrdinů 3, Praha 4,
v řízení o návrhu na neplatnost voleb a hlasování, o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem
proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefu Baxovi a JUDr. Zdeňku Kühnovi,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa a JUDr. Zdeněk Kühn nejsou
v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. Vol 138/2013.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal u Nejvyššího správního soudu dne 7. 11. 2013 návrh na vyslovení
neplatnosti voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech
25. 10. a 26. 10. 2013 v obci Ostroměř. Věc napadla pod sp. zn. Vol 138/2013 sedmičlennému
senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických
stran a politických hnutí podle §16 odst. 2 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“).
Navrhovatel již v tomto podání vznesl námitku podjatosti, když doslova uvedl,
že „do dnešního dne jsem neobdržel vyjádření k námitce podjatých soudců z justiční mafie (z mých předchozích
žalob-dosud bez odpovědi) na této žalobě nadále trvám!!! Pokud jednali uvedení soudci podjatě, nelze souhlasiti
s tím, že v této žalobě nebudou jednati jinak, než opětovně podjatě!!!! Prokazatelně podjatě jednali: předseda
JUDr. Baxa + JUDr. Miluše Došková + JUDr. Kühn + Mgr. Miroslav Jurman bez veřejného projednání
mých žalobních návrhů!!!“
Podle rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu na rok 2013 ve znění jeho pozdějších
změn jsou členy tzv. volebního senátu z uvedených soudců pouze JUDr. Josef Baxa
a JUDr. Zdeněk Kühn. JUDr. Miluše Došková není členkou tohoto senátu a na rozhodování
o návrhu se nepodílí. Mgr. Miroslav Jurman je soudcem Okresního soudu v Českých
Budějovicích, není tedy soudcem soudu, o jehož podjatosti by Nejvyššímu správnímu soudu
příslušelo rozhodovat (srov. zejména ustanovení §7 s. ř. s. a §8 odst. 5 s. ř. s.). Námitka
podjatosti vůči soudcům JUDr. Doškové a Mgr. Jurmanovi, kteří se na projednání věci nepodílí,
je proto nepřípustná a je třeba ji odmítnout podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud proto rozhodoval věcně o námitce podjatosti vznesené toliko vůči
JUDr. Baxovi a JUDr. Kühnovi.
Oba soudci se k námitce navrhovatele shodně vyjádřili tak, že nemají žádný vztah
ani k věci samotné, ani k účastníkům řízení, které by jim bránily v nestranném rozhodování.
Podle ustanovení §8 o dst. 1 s. ř. s. j sou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení čl. 36
odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování
a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát
(ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních
práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16).
Nejvyšší správní soud konstatuje, že nestrannost soudce se zkoumá jednak
ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním
přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky
vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.
Navrhovatel námitku podjatosti koncipoval nanejvýše obecně a neurčitě, aniž by uvedl
konkrétně, v čem by podjatost soudců měla spočívat. Z uvedeného Nejvyššímu správnímu soudu
proto nevyplynuly žádné okolnosti, které by měly svědčit pochybnostem o nestranném
projednání a rozhodnutí věci, nebo o nestranném poměru soudců k věci, k účastníkům nebo
k jejich zástupcům. Ani sami soudci si nejsou vědomi přímého poměru k věci nebo k účastníkům,
jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti. Výše jmenovaní se rovněž nepodíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení.
Nekonkrétní odkaz navrhovatele na předchozí rozhodování uvedených soudců v jiných věcech
poté, jak vyplývá z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. in fine, tím spíše nemůže být důvodem pro jejich
vyloučení.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelem uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců, a jiné skutečnosti navrhovatel
netvrdí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef
Baxa, JUDr. Zdeněk Kühn nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Vol 138/2013.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. listopadu 2013
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu