ECLI:CZ:NSS:2013:NAO.94.2013:97
sp. zn. Nao 94/2013 - 97
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Ing. J. L., proti
žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení ve věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 141/2012, o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze Mgr. Jana Brothánková, JUDr. Ing. Viera Horčicová,
Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner nejsou v y l o u č e n i z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 141/2012.
Odůvodnění:
Žalobce v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu uplatnil v podání
ze dne 9. 12. 2013 námitku podjatosti mimo jiné vůči soudcům 10. senátu Městského soudu
v Praze. Svoji námitku odůvodnil tím, že „došlo opakovaně vědomě a úmyslně k porušování zákona (s
plným vědomím, že proti libovůli v dané oblasti nejsou přípustné jakékoli opravné prostředky) – překvapivé a
svévolné rozhodnutí ve věci nákladů s odepřením práva se ke zvažovaným skutečnostem (či bezdůvodně připojeným
jiným spisům) dopředu jakkoli vyjádřit, podávám proti těmto senátům námitku podjatosti a to ve všech řízeních
vedených ve vztahu k danému žadateli, neboť uvedené senáty nemohou být zárukou nestranného a spravedlivého
posouzení věcí a nepožívají důvěry, důstojnosti a odpovědnosti, která je na ně s ohledem na jejich postavení
kladena.“
Městský soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce
podjatosti podle ust. §8 odst. 5 s. ř. s. Soudci 10. senátu Mgr. Jana Brothánková,
JUDr. Ing. Viera Horčicová, Mgr. Jan Kašpar a Mgr. Kamil Tojner uvedli, že se necítí být
podjatými, že k projednávané věci ani k žalobci nemají žádný vztah a že jim nejsou ani známy
žádné okolnosti, které by mohly vést k pochybnostem o jejich nepodjatosti.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní
zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen ze závažných důvodů, které mu, alespoň
potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě. Důvod
pochybovat o nepodjatosti soudce se musí opírat o konkrétní objektivní zjištění o jeho poměru
k věci, účastníkům či jejich zástupcům, a nikoli pouze o obecné a ničím nepodložené spekulace
nebo domněnky účastníků (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2008,
sp. zn. III. ÚS 1944/08).
V daném případě je podle žalobce důvodem podjatosti soudců jejich rozhodovací činnost
s tím, že došlo opakovaně vědomě a úmyslně k porušování zákona. Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s.
nemohou být důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Žalobcem tvrzené skutečnosti,
z nichž dovozuje podjatost, proto nelze považovat za takové, které by svědčily o existenci
zvláštního poměru uvedených soudců k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by mohly
existovat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Žádnými dalšími skutečnostmi, které by nasvědčovaly
podjatosti soudců uplatněná námitka podjatosti odůvodněna není. Proto Nejvyšší správní soud
rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2013
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu