ECLI:CZ:NSS:2013:PST.11.2013:23
sp. zn. Pst 11/2013 - 23
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka,
JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem nábřeží
Edvarda Beneše 4, Praha 1 – Malá Strana, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav
Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4,
proti odpůrci: politické hnutí „Sdružení nezávislých Holešovska“, se sídlem Dlažánky 310/6,
Holešov, v řízení o návrhu na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Činnost politického hnutí Sdružení nezávislých Holešovska se p o z a s t a v u j e.
II. Navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1.] Dne 18. 3. 2013 podal navrhovatel u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení
činnosti politického hnutí „Sdružení nezávislých Holešovska“ podle §15 odst. 1 zákona
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Navrhovatel odůvodnil svůj návrh tím,
že odpůrce opakovaně nesplnil zákonnou povinnost předložit Poslanecké sněmovně výroční
finanční zprávu za roky 2010 a 2011.
[2.] Navrhovatel v tomto smyslu odkázal na usnesení Poslanecké sněmovny č. 474
z 16. schůze konané dne 5. května 2011 ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2010 a rovněž na usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1136 z 38. schůze konané dne 3. května 2012 ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2011, s tím, že odpůrce nesplnil povinnost řádně
předložit výroční finanční zprávy za roky 2010 a 2011. Neučinil tak ani dodatečně.
[3.] Navrhovatel tedy má za to, že činnost politické strany není v souladu
s §4 písm. a) zákona o politických stranách, podle něhož nemohou vznikat a vyvíjet činnost
strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění
demokratických základů státu. V této souvislosti cituje i nález Ústavního soudu ze dne
18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94 a rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. Pst 17/2007
a sp. zn. Pst 14/2008.
[4.] Odpůrce se k návrhu na výzvu soudu nevyjádřil.
II. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5.] Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť navrhovatel s tímto postupem
výslovně souhlasil a odpůrce se k záměru soudu projednat věc bez nařízení jednání v zákonem
stanovené lhůtě nevyjádřil, má se tedy za to, že souhlas byl rovněž udělen (§51 odst. 1 s. ř. s.).
[6.] Ze správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skutečnosti. Z obsahu shora
uvedených usnesení Poslanecké sněmovny vyplývá, že odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně
výroční finanční zprávy za roky 2010 a 2011. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu
o podání návrhu na pozastavení činnosti odpůrce.
[7.] Podle §96 s. ř. s. rozhoduje Nejvyšší správní soud o návrhu na pozastavení činnosti
politické strany nebo politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí
soudu, proto musel tento soud rovněž postavit najisto, zda odpůrce v mezidobí (tedy od podání
návrhu na pozastavení do doby rozhodnutí soudu) zpětně svou zákonnou povinnost nesplnil.
Jak vyplývá z přípisu Ing. M. H., tajemnice kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, ze dne
2. 5. 2013, č. j. PS 2013/3876, odpůrce k uvedenému datu Poslanecké sněmovně nepředložil
výroční finanční zprávu za roky 2010, 2011 a rovněž ani za rok 2012.
[8.] Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu. Tato výroční
finanční zpráva zahrnuje roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů, zprávu auditora o ověření
roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad, přehled o celkových příjmech, výdaje na daně
a poplatky a výdaje na volby, přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména,
příjmení, data narození a adresy místa pobytu dárce, je-li dárcem právnická osoba, s uvedením její
obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla, přehled o hodnotě majetku získaného
dědictvím, přesahuje-li 100.000 Kč, uvede se zůstavitel, dále pak přehled o členech, jejichž
celkový členský příspěvek je vyšší než 50.000 Kč, s uvedením výše tohoto příspěvku, jejich jména,
příjmení, data narození a adresy místa pobytu. Politické strany a politická hnutí jsou též povinny
doložit přehled o darech a dárcích ověřenými kopiemi darovacích smluv, přesahoval-li dar
celkovou hodnotou od jednoho dárce za rok 50.000 Kč. Výroční finanční zprávu je třeba
předložit na předepsaném formuláři s přílohami.
[9.] Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo
se stanovami.
[10.] §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního
soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda, pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
Pokračování Pst 11/2013 - 24
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany
nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší
správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud
podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[11.] Na základě výše uvedených skutečností, které účastníci řízení nikterak nerozporovali,
má Nejvyšší správní soud za prokázané, že odpůrce nesplnil zákonem uložené povinnosti,
neboť opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil výroční finanční zprávy za roky
2010, 2011 a 2012, a neučinil tak ani dodatečně. Odpůrce tedy nesplnil zákonnou povinnost
stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této povinnosti
představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout
o pozastavení činnosti.
[12.] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a kdy se tak nadto stalo opakovaně, takové porušení
§18 odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí.
Nejvyšší správní soud považuje za vhodné připomenout, že politické strany a hnutí nepředstavují
běžné právnické osoby.
[13.] Za situace, kdy stát politickým stranám a hnutím přiznává ve vztahu k jiným korporacím
soukromého práva privilegované postavení, které se konkrétně projevuje např. v oblasti
jejich přímého státního financování, v monopolu podávat kandidátní listiny v některých volbách
apod., je zcela legitimní po nich vyžadovat transparentnost hospodaření, aby měl každý občan
reálnou možnost získat informace, o jakou politickou stranu nebo hnutí se jedná, kdo za ní
„finančně stojí“, jaké příjmy je schopna získat z členských příspěvků, zda jsou její vykazované
výdaje přiměřené atp. Přitom je nezbytné, aby tyto údaje poskytované samotnými politickými
stranami a hnutími byly alespoň do určité míry verifikovány, k čemuž slouží zejména požadavek
na ověření roční účetní závěrky auditorem. Zákon o politických stranách tedy z těchto důvodů
spojuje s opakovaným neplněním povinnosti předkládat výroční finanční zprávy nejprve
pozastavení, a není-li zjednána náprava, následné rozpuštění politické strany nebo hnutí.
[14.] Nejvyšší správní soud navíc upozorňuje, že samotné pozastavení činnosti nepředstavuje
nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčené politické straně či hnutí, ale je třeba jej
vnímat jako poslední výzvu ze strany státu k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve
může následovat rozpuštění dané politické strany či hnutí.
[15.] Nejvyšší správní soud dále poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94,
(Sbírka nálezů a usnesení, sv. 4, str. 113 a násl.), podle kterého politické strany a politická hnutí
trvale porušující zákon (tj. porušování má charakter perpetuálního chování) nemohou vyvíjet
činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím
demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany
nebo politického hnutí je tedy vytvoření právního rámce pro nápravu vadného stavu, a pokud
k nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické
strany nebo politického hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou
strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl
důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány
uvedené v §15 tohoto zákona návrh ve správním soudnictví na rozpuštění strany nebo hnutí.
[16.] Podle §14 odst. 3 zákona o politických stranách platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě
k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje
se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána
za splněnou příslušným orgánem (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2007,
č. j. Obn 1/2006 - 11, dostupné na www.nssoud.cz). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší správní soud
na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, tomu nic nebrání
v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu ve své
činnosti.
III.
Závěr a náklady řízení
[17.] Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu vlády o pozastavení činnosti
politického hnutí, a to z důvodu uvedeného v §18 odst. 1 zákona o politických stranách.
[18.] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. Odpůrce nebyl v řízení úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšný
navrhovatel náhradu nákladů výslovně nepožadoval, přičemž mu zjevně v této souvislosti žádné
náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti ani nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku
87 odst. 1 písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení její činnosti
není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti
dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má
odkladný účinek (§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 22. května 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu