ECLI:CZ:NSS:2013:PST.14.2013:43
sp. zn. Pst 14/2013 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, Mgr. Davida Hipšra, JUDr. Zdeňka Kühna,
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: vláda, se sídlem
nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1 – Malá Strana, za kterou jedná na základě pověření
JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, náměstí Hrdinů 3,
Praha 4, proti odpůrci: politická strana „Strana venkova - spojené občanské síly“, se sídlem
Práčská 1881, 106 00, Praha 10 - Záběhlice, v řízení o návrhu na pozastavení činnosti politické
strany,
takto:
I. Činnost politické strany „Strana venkova - spojené občanské síly“
se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovateli se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1.] Dne 18. 3. 2013 podal navrhovatel u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení
činnosti politické strany „Strana venkova - spojené občanské síly“ podle §15 odst. 1 zákona
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Navrhovatel odůvodnil svůj návrh tím,
že odpůrce opakovaně nesplnil zákonnou povinnost předložit Poslanecké sněmovně výroční
finanční zprávu za roky 2010 a 2011.
[2.] Navrhovatel v tomto smyslu odkázal na usnesení Poslanecké sněmovny č. 474
z 16. schůze konané dne 5. května 2011 ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2010 a rovněž na usnesení Poslanecké sněmovny
č. 1136 z 38. schůze konané dne 3. května 2012 ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv
politických stran a politických hnutí za rok 2011, s tím, že odpůrce nesplnil povinnost řádně
předložit výroční finanční zprávy za roky 2010 a 2011. Neučinil tak ani dodatečně.
[3.] Navrhovatel tedy má za to, že činnost politické strany není v souladu s §4 písm. a)
zákona o politických stranách, podle něhož nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí,
které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu.
V této souvislosti cituje i nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995, sp. zn. Pl. ÚS 26/94
a rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. Pst 17/2007 a sp. zn. Pst 14/2008.
[4.] Odpůrce se k návrhu na výzvu soudu nevyjádřil a informaci o řízení se mu nepodařilo
doručit, takže bylo doručeno náhradním způsobem, a to vyvěšením na úřední desku soudu.
II. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5.] Nejvyšší správní soud ve věci rozhodl bez jednání, neboť navrhovatel s tímto postupem
výslovně souhlasil a odpůrce se k záměru soudu projednat věc bez nařízení jednání v zákonem
stanovené lhůtě nevyjádřil, má se tedy za to, že souhlas byl rovněž udělen (§51 odst. 1 s. ř. s.).
[6.] Ze spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující skutečnosti. Z obsahu shora uvedených
usnesení Poslanecké sněmovny vyplývá, že odpůrce nepředložil Poslanecké sněmovně výroční
finanční zprávy za roky 2010 a 2011. Poslanecká sněmovna proto požádala vládu o podání
návrhu na pozastavení činnosti odpůrce.
[7.] Činnost odpůrce již byla jednou Nejvyšším správním soudem pozastavena,
a to rozhodnutím ze dne 28. dubna 2008, č. j. Pst 26/2007 - 26. Jak Nejvyšší správní soud zjistil
ze spisu, ke znovuobnovení činnosti došlo na základě §14 odst. 3 ve spojení s §18 odst. 1 a 2
zákona o politických stranách, kdy se činnost strany považuje za řádně obnovenou dnem, kterým
byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. V daném případě se tak stalo
usnesením Poslanecké sněmovny PČR č. 1222 z 56. schůze konané dne 15. května 2009, která
konstatovala úplnost výročních finančních zpráv předmětné strany za roky 2004 až 2007. Činnost
politické strany tak byla pozastavena pouze v rozmezí od 8. 7. 2008 do 15. 5. 2009.
[8.] Podle §96 s. ř. s. rozhoduje Nejvyšší správní soud o návrhu na pozastavení činnosti
politické strany nebo politického hnutí podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí
soudu, proto musel tento soud rovněž postavit najisto, zda odpůrce v mezidobí (tedy od podání
návrhu na pozastavení do doby rozhodnutí soudu) zpětně svou zákonnou povinnost nesplnil. Jak
vyplývá z přípisu Ing. M. H., tajemnice kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, odpůrce ke
dni rozhodnutí Poslanecké sněmovně nepředložil výroční finanční zprávu za roky 2010, 2011 a
rovněž ani za rok 2012.
[9.] Z §18 odst. 1 zákona o politických stranách vyplývá povinnost stran a hnutí předložit
každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu. Tato výroční
finanční zpráva zahrnuje roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů, zprávu auditora o ověření
roční účetní závěrky s výrokem bez výhrad, přehled o celkových příjmech, výdaje na daně
a poplatky a výdaje na volby, přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména,
příjmení, data narození a adresy místa pobytu dárce, je-li dárcem právnická osoba, s uvedením její
obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla, přehled o hodnotě majetku získaného
dědictvím, přesahuje-li 100 000 Kč, uvede se zůstavitel, dále pak přehled o členech, jejichž
celkový členský příspěvek je vyšší než 50 000 Kč, s uvedením výše tohoto příspěvku, jejich
jména, příjmení, data narození a adresy místa pobytu. Politické strany a politická hnutí jsou též
povinny doložit přehled o darech a dárcích ověřenými kopiemi darovacích smluv, přesahoval-li
dar celkovou hodnotou od jednoho dárce za rok 50 000 Kč. Výroční finanční zprávu je třeba
předložit na předepsaném formuláři s přílohami.
Pokračování Pst 14/2013 - 44
[10.] Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu
pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 nebo
se stanovami.
[11.] §15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního
soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí
a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda, pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení
podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo
politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní
soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního. Podle §96
s. ř. s. rozhoduje o návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí soud podle
skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.
[12.] Na základě výše uvedených skutečností, které účastníci řízení nikterak nerozporovali, má
Nejvyšší správní soud za prokázané, že odpůrce nesplnil zákonem uložené povinnosti, neboť
opakovaně v zákonem stanoveném termínu nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2010,
2011 a 2012, a neučinil tak ani podle zjištění ze spisu dodatečně. Odpůrce tedy nesplnil zákonnou
povinnost stanovenou v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, přičemž nesplnění této
povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud
rozhodnout o pozastavení činnosti.
[13.] Ze smyslu §14 odst. 1 zákona o politických stranách je zřejmé, že za situace, kdy politická
strana nebo politické hnutí výroční finanční zprávu nepředložily buď vůbec, anebo ji nepředložily
se zákonem požadovanými náležitostmi, a se tak nadto stalo opakovaně, takové porušení §18
odst. 1 zákona opodstatňuje pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí.
Nejvyšší správní soud považuje za vhodné připomenout, že politické strany a hnutí nepředstavují
běžné právnické osoby.
[14.] Za situace, kdy stát politickým stranám a hnutím přiznává ve vztahu k jiným korporacím
soukromého práva privilegované postavení, které se konkrétně projevuje např. v oblasti jejich
přímého státního financování, v monopolu podávat kandidátní listiny v některých volbách apod.,
je zcela legitimní po nich vyžadovat transparentnost hospodaření, aby měl každý občan reálnou
možnost získat informace, o jakou politickou stranu nebo hnutí se jedná, kdo za ní „finančně stojí“,
jaké příjmy je schopna získat z členských příspěvků, zda jsou její vykazované výdaje přiměřené
atp. Přitom je nezbytné, aby tyto údaje poskytované samotnými politickými stranami a hnutími
byly alespoň do určité míry verifikovány, k čemuž slouží zejména požadavek na ověření roční
účetní závěrky auditorem. Zákon o politických stranách tedy z těchto důvodů spojuje
s opakovaným neplněním povinnosti předkládat výroční finanční zprávy nejprve pozastavení,
a není-li zjednána náprava, následné rozpuštění politické strany nebo hnutí.
[15.] Nejvyšší správní soud navíc upozorňuje, že samotné pozastavení činnosti nepředstavuje
nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčené politické straně či hnutí, ale je třeba jej
vnímat jako poslední výzvu ze strany státu k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve
může následovat rozpuštění dané politické strany či hnutí.
[16.] Nejvyšší správní soud dále poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94,
(Sbírka nálezů a usnesení, sv. 4, str. 113 a násl.), podle kterého politické strany a politická hnutí
trvale porušující zákon (tj. porušování má charakter perpetuálního chování) nemohou vyvíjet
činnost, neboť tímto opakovaným porušováním zákonů se chovají způsobem ohrožujícím
demokratické základy státu. Smyslem institutu pozastavení činnosti politické strany nebo
politického hnutí je tedy vytvoření právního rámce pro nápravu vadného stavu, a pokud
k nápravě ve stanovené lhůtě nedojde, k následnému podání návrhu na rozpuštění politické
strany nebo politického hnutí. Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách totiž mohou
strany a hnutí při pozastavení činnosti činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl
důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku.
Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany nebo hnutí pozastavena, podají orgány
uvedené v §15 tohoto zákona návrh ve správním soudnictví na rozpuštění strany nebo hnutí.
[17.] Podle §14 odst. 3 zákona o politických stranách platí, že pokud dojde ve stanovené lhůtě
k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje
se činnost strany nebo hnutí za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost
uznána za splněnou příslušným orgánem (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 8. 2007, č. j. Obn 1/2006 - 11, dostupné na www.nssoud.cz). Jinými slovy, ačkoliv Nejvyšší
správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti odpůrce, tomu nic
nebrání v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností pokračoval v plném rozsahu
ve své činnosti.
III. Závěr a náklady řízení
[18.] Nejvyšší správní soud proto rozhodl na podkladě návrhu vlády o pozastavení činnosti
politické strany, a to z důvodu uvedeného v §18 odst. 1 zákona o politických stranách.
[19.] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. Odpůrce nebyl v řízení úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšný
navrhovatel náhradu nákladů výslovně nepožadoval, přičemž mu zjevně v této souvislosti žádné
náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti ani nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle článku 87 odst. 1
písm. j) Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení její činnosti není
ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů
od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný
účinek (§73 odst. 1, 2; §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 25. června 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu