ECLI:CZ:NSS:2013:PST.19.2013:24
sp. zn. Pst 19/2013 - 24
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Jana Passera, JUDr. Zdeňka Kühna,
JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatelky: vláda, se sídlem
nábř. E. Beneše 4, Praha 1, proti odpůrci: Lidové fórum, se sídlem Šaldova 380/3, Brno,
o návrhu na pozastavení činnosti politické strany,
takto:
I. Činnost politické strany Lidové fórum se p o z a s t a v u je .
II. Navrhovatelce se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1.] Navrhovatelka podala u Nejvyššího správního soudu návrh na pozastavení činnosti
odpůrce (politické strany) podle §15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických
stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických
stranách“).
[2.] Tento návrh odůvodnila tím, že odpůrce, který vznikl registrací u Ministerstva vnitra
(dále jen „ministerstvo“) dne 21. 4. 2011, neoznámil ve stanovené lhůtě údaje týkající se jména,
příjmení, data narození a trvalého pobytu osob, které jsou jeho statutárním orgánem
[§10 ve spojení s §9 odst. 3 písm. b) zákona o politických stranách]. Ministerstvo
upozornilo odpůrce na uvedený nedostatek dopisem ze dne 10. 2. 2012, v němž poukázalo
na §6 odst. 5 zákona o politických stranách. Odpůrce si písemnost převzal dne 27. 2. 2012,
ale na výzvu nijak nereagoval.
II.
[3.] Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.
III.
[4.] Návrh na pozastavení činnosti odpůrce je důvodný.
[5.] Z návrhu na registraci politické strany ze dne 27. 2. 2011 vyplývá, že přípravný výbor
ve složení J. P., T. P. a P. P. požádal u ministerstva o registraci odpůrce. J. P. byl současně uveden
jako zmocněnec oprávněný jednat za přípravný výbor. Ze stanov odpůrce, opatřených registrační
doložkou ministerstva ze dne 21. 4. 2011, č. j. MV-26160-6/VS-2011, plyne, že odpůrce byl
uvedeného dne registrován, a že jeho statutárním orgánem má být předsednictvo (§12 stanov),
které se skládá z „předsedy, 1. místopředsedy, až čtyři místopředsedů, z předsedů klubu poslanců, klubu
senátorů, klubu poslanců v Evropském parlamentu a až pěti členů předsednictva strany“ (§15 stanov).
[6.] Dopisem ze dne 10. 2. 2012, který podle doručenky převzal dne 27. 2. 2012 zmocněnec
přípravného výboru J. P., ministerstvo upozornilo odpůrce na povinnost sdělit údaje týkající se
statutárního orgánu odpůrce ve smyslu §10 zákona o politických stranách. Zároveň ministerstvo
upozornilo, že podle §6 odst. 5 téhož zákona je oprávněno dát podnět k návrhu na pozastavení
činnosti strany nebo hnutí, nejsou-li orgány strany nebo hnutí ustaveny ve lhůtě šesti měsíců od
vzniku strany nebo hnutí.
[7.] Nejvyšší správní soud posuzoval, zda odpůrce splnil své povinnosti uložené mu zákonem
o politických stranách. Podle §4 písm. b) zákona o politických stranách nemohou vznikat
a vyvíjet činnost strany a hnutí, které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky
ustanovené orgány. Z §6 odst. 5 téhož zákona vyplývá, že orgány strany či hnutí musí být ustaveny
nejpozději do 6 měsíců od jejich vzniku. Zároveň strany a hnutí musí podle §10 zákona
o politických stranách ve lhůtě 15 dnů ode dne rozhodnutí příslušného orgánu strany a hnutí
písemně oznámit ministerstvu údaje podle §9 odst. 3 písm. b) téhož zákona, tj. jméno,
příjmení, datum narození a adresu místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany
a hnutí nebo jeho členy, s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí.
Podle §14 odst. 1 zákona může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena,
jestliže jejich činnost je v rozporu s §1 až 5, §6 odst. 5 a §17 až 19 zákona nebo se stanovami.
[8.] Z listinných důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že odpůrce nesplnil shora popsané
povinnosti, protože v zákonem stanovené lhůtě neustanovil svůj statutární orgán,
resp. nevyrozuměl ministerstvo o jeho ustanovení, a to ani přes výzvu. Tento nedostatek odpůrce
nenapravil ani do doby rozhodnutí soudu.
[9.] Nejvyšší správní soud již ve své předchozí judikatuře potvrdil, že nesplnění povinnosti
stanovené v §6 odst. 5 zákona o politických stranách za použití §10 a §9 odst. 3 písm. b)
téhož zákona představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může rozhodnout o pozastavení
činnosti politické strany nebo hnutí (viz např. rozsudky ze dne 13. 2. 2008, č. j. Pst 43/2007 – 26,
ze dne 3. 1. 2012, č. j. Pst 34/2011 – 26 a č. j. Pst 41/2011 – 19). Na plné odůvodnění těchto
rozhodnutí soud pro stručnost odkazuje.
[10.] Jakkoliv se Nejvyšší správní soud brání přepjatému formalismu při rozhodování o tom,
zda politické strany a hnutí splnily své povinnosti vyplývající ze zákona o politických stranách,
nepochyboval o důvodnosti nyní podaného návrhu. Nedostatek ustanovení orgánů odpůrce
totiž zpochybňuje to, že by odpůrce vůbec začal vyvíjet jakoukoliv činnost. Činnost přípravného
výboru byla přitom omezena pouze na úkony vztahující se ke vzniku odpůrce (§6 odst. 2 zákona
o politických stranách).
[11.] V této souvislosti Nejvyšší správní soud doplňuje, že podle §14 odst. 3 zákona
o politických stranách, pokud dojde ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem
pro pozastavení činnosti strany a hnutí, považuje se činnost strany a hnutí za řádně obnovenou
dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem. Jinými slovy,
Pokračování Pst 19/2013 - 25
ačkoliv Nejvyšší správní soud na základě zjištěných skutečností rozhodl o pozastavení činnosti
odpůrce, odpůrci nic nebrání v tom, aby bezprostředně po splnění zákonných povinností
pokračoval v plném rozsahu ve své činnosti. Pozastavení činnosti politické strany či politického
hnutí tak nepředstavuje nevratný či dokonce likvidační krok ve vztahu k dotčené politické straně
či dotčenému politickému hnutí, ale je třeba jej vnímat jako poslední výzvu ze strany státu
k odstranění zjištěných nedostatků, po které teprve může následovat rozpuštění dané politické
strany či daného politického hnutí. Teprve v případě, že dotčená politická strana či dotčené
politické hnutí na tuto poslední výzvu ve stanovené lhůtě nereaguje, připadá v úvahu druhý krok,
tj. rozpuštění politické strany či hnutí.
[12.] Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že činnost odpůrce se pozastavuje,
a to z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §6 odst. 5 zákona o politických stranách.
[13.] Soud rozhodl ve věci bez jednání za podmínek §51 odst. 1 s. ř. s.
[14.] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60 odst. 1 věty první
s. ř. s. Odpůrce nebyl v řízení úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšná
navrhovatelka náhradu nákladů výslovně nepožadovala, přičemž jí zjevně v této souvislosti žádné
náklady řízení nad rámec její běžné úřední činnosti ani nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu
správního přípustné.
Politická strana je o p r á v n ě n a podat návrh podle čl. 87 odst. 1 písm. j)
Ústavy, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o pozastavení její činnosti není ve shodě
s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní
moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek
(§73 odst. 1, 2 a §79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním
soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 30. dubna 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu