ECLI:CZ:NSS:2014:1.AFS.164.2014:63
sp. zn. 1 Afs 164/2014 - 63
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: M. D., zastoupený JUDr.
Jaroslavem Savkem, advokátem se sídlem 28. října 851/26, Teplice, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Finančního
ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 2. 7. 2012, č. j. 5679/12-1500-506118, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 9. 2014, č. j. 15
Af 340/2012 – 55,
takto:
I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l á d á zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí
České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši
1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení výše
specifikovaného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým byla zamítnuta žaloba
stěžovatele proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2012. Tímto
rozhodnutím bylo zastaveno řízení ve věci žádosti stěžovatele o vyslovení neúčinnosti doručení
pro zmeškání subjektivní lhůty stanovené v §48 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu,
přičemž ve zbytku zůstalo napadené rozhodnutí správce daně nezměněno. Rozhodnutí
žalovaného stěžovatel napadl správní žalobou u krajského soudu, který ji zamítl.
[2] V kasační stížnosti stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
ve smyslu ustanovení §73 odst. 2 a §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“), přičemž k tomuto pouze uvedl, že by výkon rozhodnutí, které je předmětem
přezkumu, pro něj znamenal nenahraditelnou újmu a že přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud následně usnesením ze dne 31. 10. 2014 vyzval stěžovatele, aby doplnil
návrh na přiznání odkladného účinku. V doplnění, doručeném soudu dle 26. 11. 2014,
pak stěžovatel tvrdí, že důvody pro přiznání odkladného účinku vyplývají zejména z podaného
formuláře Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Dále uvádí, že osobou, které by mohla vzniknout
újma, je zde stát. Ten, jakožto právní stát, má současně zájem na tom, aby byla vydaná soudní
rozhodnutí v souladu s právem a spravedlivá, dle stěžovatele proto do doby, než bude
rozhodnuto o kasační stížnosti, může stát strpět odklad výkonu rozhodnutí.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na odkladný účinek kasační stížnosti ze dne
8. 12. 2014 uvedl, že dle jeho mínění podání stěžovatele nesplňuje zákonné podmínky
pro přiznání odkladného účinku, obsahuje pouhý odkaz na údaje uvedené ve formuláři Potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od osudních poplatků
a ustanovení zástupce. Zdůrazňuje ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (konkrétně
odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2012, č. j. 2 Afs 69/2012-114),
dle níž žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být dostatečně
individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy, přičemž dle žalovaného podání stěžovatele
tyto požadavky nesplňuje. Žalovaný proto navrhuje, aby kasační stížnosti stěžovatele nebyl
odkladný účinek přiznán.
II.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.
[5] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání
odkladného účinku nese stěžovatel. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatel jednak
dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční
zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti. Kasační soud není povolán k tomu,
aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74).
[7] Výše shrnutá tvrzení stěžovatele podmínky ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. nesplňují. Lze
akceptovat odkaz stěžovatele na vyplněný formulář Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, který je
součástí spisu. Současně však z tohoto dokumentu nelze nikterak dovodit, jaká konkrétní újma
by stěžovateli měla v období do rozhodnutí o kasační stížnosti vzniknout v důsledku toho,
že žalovaný zastavil řízení o vyslovení neúčinnosti doručení platebních výměrů žalovaným.
[8] V tomto ohledu lze souhlasit s názorem žalovaného, dle něhož vyjádření stěžovatele
k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nesplňuje požadavky kladené
judikaturou. Z tvrzení stěžovatele Nejvyšší správní soud nezjistil, že by výkon nebo jiné právní
následky žalobou napadeného rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než
jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout dalším osobám, nebo která by převážila
případný veřejný zájem, jak vyžaduje ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
[9] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s.
Rozhodl proto tak, že se kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznává.
[10] Výrok č. II. usnesení vychází z toho, že povinnost zaplatit soudní poplatek za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu
rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit, podle
§4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, aplikovaného per analogiam
(viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 – 32). Stěžovatel
je proto do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 1
000 Kč. Poplatek je možno zaplatit na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703-46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno, variabilní symbol pro identifikaci platby je
1010316414.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení o kasační stížnosti
žalobce zastaví [§9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.]. Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí
z prodlení, v jehož důsledku by mohla stěžovateli vzniknout újma, a stěžovatel
ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží,
že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis
na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu.
Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 18. prosince 2014
JUDr. Josef Baxa předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: