ECLI:CZ:NSS:2014:1.AS.124.2014:15
sp. zn. 1 As 124/2014 - 15
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové
a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: P. P., , proti
žalované: Česká advokátní komora, se sídlem nám. Svobody 15, Brno, o žalobě proti
rozhodnutí žalované ze dne 16. 7. 2014, čj. 2065/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2014, čj. 5 A 117/2014 – 20,
takto:
I. Žádost žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá .
II. Kasační stížnost se zamítá .
III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozsudku městský soud žalobci přiznal částečné
osvobození od soudních poplatků ve výši 50 % a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce.
Svůj závěr odůvodnil tím, že celkové měsíční příjmy žalobce činí zhruba 10.000 Kč, jeho životní
a majetkovou situaci nelze považovat za výjimečnou a nejsou dány ani zvlášť závažné důvody
svědčící pro úplné osvobození od poplatkové povinnosti, která v případě žaloby proti rozhodnutí
správního orgánu činí 3.000 Kč. Dále konstatoval, že zastoupení není dle zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) nezbytné. Z podané žaloby je navíc zřejmé,
že ji žalobce sepsal sám, přičemž jasně uvedl rozhodnutí, jehož nezákonnosti se dovolává.
Nejedná se ani o věc právně složitou (rozhodnutí žalovaného o žádosti žalobce o určení advokáta
k poskytnutí právní pomoci) a ustanovení zástupce tak není třeba k ochraně práv žalobce.
[2] Proti usnesení městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a požádal
o určení advokáta ex offo. Ve své kasační stížnosti vedle řady nevybíravých urážek a osočování
argumentoval tím, že jeho příjmy jsou v České republice 1.277 Kč a v Rakousku 310 Euro,
tj. přibližně 7.500 Kč, tedy celkem asi 8.800 Kč, nikoliv 10.000 Kč, jak uvedl městský soud.
Jeho náklady na nájemné jsou přibližně 4.500 Kč, na léky asi 1.500 Kč, na lékařskou péči
asi 150 Kč, na hygienu 200 Kč, tedy celkem přibližně 6.400 Kč. Dle stěžovatele je tak patrné
a zjevné, že stanovenou částku 1.500 Kč na soudním poplatku by „mohl uhradit pouze tehdy, kdyby
se šel na obecní louky a luha a pastviny společně s ovcema a kozama pást a napájel se vodou z Botiče“. Dále
uvedl, že jeho životní situace je extrémně výjimečná.
II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[3] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny
podmínky řízení. Dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána
včas a osobou oprávněnou.
II.A Žádost o ustanovení zástupce
[4] Nejprve Nejvyšší správní soud upozorňuje, že za situace, kdy stěžovatel brojí proti
usnesení o částečném osvobození od soudních poplatků a zamítnutí žádosti o ustanovení
zástupce, není namístě trvat na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ani na povinném
zastoupení stěžovatele advokátem. Osvobození od soudních poplatků i právo na bezplatné
zastoupení se váže k posouzení poměrů konkrétního účastníka. Nesplnění podmínek
pro osvobození od soudních poplatků přitom vylučuje i právo na bezplatné zastoupení
(§35 odst. 8 s. ř. s.). Za situace, kdy předmětem kasačního přezkumu je rozhodnutí (usnesení),
jímž byl stěžovatel částečně osvobozen od soudních poplatků (tedy nebyl osvobozen zcela
dle své žádosti), by trvání jak na podmínce uhrazení soudního poplatku za kasační stížnost
(byť taktéž ve snížené výši), tak i na podmínce povinného zastoupení, znamenalo jen další
řetězení téhož problému. Trvání na těchto podmínkách, vzhledem ke specifické povaze
napadeného usnesení, by vedlo k popření cíle, který stěžovatel podáním žádosti sledoval
a k popření vlastního smyslu řízení o kasační stížnosti, v němž má být zkoumán závěr o tom,
zda stěžovatel měl být od soudních poplatků zcela osvobozen či nikoliv (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, čj. 9 As 43/2007 - 77). Kasační stížnost lze tedy
i při absenci těchto podmínek projednat a jedná se rovněž o kasační stížnost přípustnou.
[5] V projednávaném případě však stěžovatel požádal o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti. Podle §35 odst. 8 s. ř. s. „[n]avrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit
usnesením zástupce, jímž může být i advokát“. Vzhledem k výše uvedenému (odst. [4]) se Nejvyšší
správní soud zabýval pouze druhým předpokladem, tedy posuzoval, zda je ustanovení zástupce
nezbytně třeba k ochraně práv stěžovatele. S ohledem na předmět sporu dospěl k závěru,
že případné doplnění kasační stížnosti advokátem by nemělo vliv na její úspěšnost, a ustanovení
zástupce tak není nezbytné k ochraně práv stěžovatele.
[6] Kasační soud proto žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce nevyhověl.
II.B Projednání kasační stížnosti
[7] Dále se soud věnoval samotné kasační stížnosti, z jejíhož obsahu je patrné, že brojí proti
nezákonnosti napadeného usnesení [§101 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] z důvodu, že městský soud
nesprávně posoudil stěžovatelovu nemajetnost, resp. schopnost zaplatit soudní poplatek
ve snížené výši (1.500 Kč). Nejvyšší správní soud na základě přezkoumání věci dospěl k závěru,
že kasační stížnost není důvodná.
[8] Stěžovatel zejména nesouhlasí s tím, že se jeho příjmy pohybují kolem 10.000 Kč,
avšak dosahují pouze 8.800 Kč (tj. 1.277 Kč + 310 Eur, tedy přibližně 7.500 Kč).
Z výpočtu stěžovatele tak vyplývá, že své příjmy v Eurech přepočítal na české
koruny za použití kurzu 24,19 Kč/Eur. Takový kurz ovšem neodpovídá realitě,
neboť v roce 2014 se tento kurz pohybuje okolo 27,5 Kč/Eur (k tomu viz např.
informace o kurzu devizových trhů zveřejňované Českou národní bankou, dostupné na:
https://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_mena.j
sp?mena=EUR). Za použití tohoto kurzu bude celkový měsíční příjem stěžovatele
přibližně 9.802 Kč. Městský soud proto nepochybil, pokud konstatoval, že měsíční příjem
stěžovatele představuje zhruba 10.000 Kč.
[9] V souvislosti s výdaji stěžovatele kasační soud upozorňuje, že výši těchto údajů stěžovatel
neuvedl v žádosti o osvobození od soudních poplatků, a městský soud proto nemohl tuto částku
promítnout do svých úvah. I při zohlednění výše příjmů stěžovatele po odečtení jeho nezbytných
měsíčních výdajů se Nejvyšší správní soud nicméně ztotožňuje se závěrem městského soudu,
že stěžovatel je schopen ze svých příjmů soudní poplatek v poloviční výši, tj. 1.500 Kč uhradit.
Stěžovatel navíc ani v žádosti o osvobození od soudních poplatků ani ve své kasační stížnosti
nespecifikoval, čím je jeho životní situace „extrémně výjimečná“, aby opodstatňovala osvobození
od soudních poplatků zcela.
[10] Nejvyšší správní soud tedy neshledal, že by usnesení městského soudu o částečném
osvobození od soudních poplatků bylo nezákonné.
III. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti
[11] Nejvyšší správní soud tedy shledal námitky stěžovatele nedůvodnými. Jelikož v řízení
nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí kasační soud přihlížet z úřední povinnosti
(§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§110 odst. 1 věta druhá
s. ř. s.).
[12] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 1 za použití §120
s. ř. s. Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl
úspěch, žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení
právo na náhradu nákladu řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti
nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. října 2014
JUDr. Lenka Kaniová
předsedkyně senátu