ECLI:CZ:NSS:2014:1.AZS.109.2014:25
sp. zn. 1 Azs 109/2014 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyň: a) L. H., b)
nezl. A. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2013, č. j. OAM-203/ZA-ZA08-ZA08-2013, v řízení
o kasačních stížnostech žalobkyň a) a b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
1. 7. 2014, č. j. 1 Az 16/2013 – 62,
takto:
I. Kasační stížnosti se o d m í t a j í .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 9. 2013, č. j. OAM-203/ZA-ZA08-ZA08-2013,
shledal žádost žalobkyň o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou podle
§10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a řízení o udělení mezinárodní ochrany
zastavil. Proti tomuto rozhodnutí podaly žalobkyně správní žalobu, kterou Městský soud v Praze
v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.
[2] Proti rozsudku městského soudu podaly žalobkyně a) i b) (dále též „stěžovatelky“)
včasnou kasační stížnost a současně požádaly o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení
před Nejvyšším správním soudem.
[3] Nejvyšší správní soud nemohl o kasačních stížnostech věcně jednat a odmítl
je pro nedostatek podmínky řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn.
[4] Podle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí
být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[5] Usnesením ze dne 10. 10. 2014, č. j. 1 Azs 109/2014 – 22, Nejvyšší správní soud zamítl
návrh stěžovatelek na ustanovení zástupce, neboť stěžovatelky ani přes výzvu soudu nedoložily
své osobní a majetkové poměry ve své úplnosti, a nebyly tak splněny podmínky pro ustanovení
zástupce dle §35 odst. 8 s. ř. s.
[6] Současně soud uvedeným usnesením stěžovatelky vyzval, aby splnily podmínku
stanovenou v §105 odst. 2 s. ř. s., a to buďto doložením plné moci udělené stěžovatelkami
advokátovi nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání stěžovatelek.
K tomu soud stěžovatelkám určil přiměřenou lhůtu v trvání deseti dnů a současně je poučil,
že nehoví-li této výzvě, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne. Předmětné usnesení
nabylo právní moci 23. 10. 2014; soudem stanovená lhůta k odstranění nedostatku podmínky
řízení uplynula dne 3. 11. 2014. Stěžovatelky však do současné doby na výzvu soudu nereagovaly.
[7] Nepředložení plné moci udělené stěžovatelkami advokátovi, resp. dokladu o jejich
vysokoškolském právnickém vzdělání, brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost odmítl pro nedostatek podmínky řízení, který přes výzvu soudu nebyl
odstraněn, za použití §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
[8] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. listopadu 2014
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu