ECLI:CZ:NSS:2014:10.AS.197.2014:34
sp. zn. 10 As 197/2014 - 34
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové
a soudců Zdeňka Kühna a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: AIM Medical, s. r. o.,
se sídlem Neklanova 152/44, Praha, zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje,
se sídlem 28. října 117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2014,
čj. MSK 67017/2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 14. 8. 2014, čj. 22 A 91/2014-7,
takto:
I. Kasační stížnost se za mí t á.
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Příkazem Magistrátu města Havířov ze dne 11. 11. 2013, čj. OVV1/65094/2013-10,
bylo žalobkyni (dále též jen „stěžovatelka“) uloženo zaplatit pokutu ve výši 1500 Kč za správní
delikt a paušální částku nákladů řízení 1000 Kč; stěžovatelka tak dle výroku měla
učinit bezhotovostním převodem nebo složenkou na konkrétní účet a variabilní symbol,
anebo hotovostní platbou. K odporu podanému společností FLEET Control, s. r. o.,
označující se za zástupkyni žalobkyně, vydal Magistrát města Havířov rozhodnutí ze dne
18. 12. 2013, čj. OVV1/102685/2013-2, jímž uložil stěžovatelce shodnou povinnost.
Odvolání podané společností FLEET Control, s. r. o., proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl
jako nepřípustné (z důvodu podání osobou neoprávněnou) rozhodnutím ze dne 7. 2. 2014;
souběžně ve zkráceném přezkumném řízení zrušil rozhodnutí Magistrátu města Havířov
ze dne 18. 12. 2013 s odůvodněním, podle něhož při neexistenci doloženého zastoupení
stěžovatelky společností FLEET Control, s. r. o., nabyl příkaz z 11. 11. 2013 právní moci
již dne 27. 11. 2013. Následně Magistrát města Havířov opravným rozhodnutím ze dne
4. 4. 2014, čj. OVV1/102685/2013-5, opravil příkaz ze dne 11. 11. 2013 ve výroku
tak, že změnil variabilní symbol účtu, na který má být již pravomocně uložená pokuta
spolu s náklady řízení zaplacena. Následné odvolání podané společností FLEET Control, s. r. o.,
proti opravnému rozhodnutí bylo zamítnuto jako nepřípustné (z důvodu podání osobou
neoprávněnou) rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 6. 2014, čj. MSK 67017/2014. V odůvodnění
žalovaný znovu poukázal na již dřívější marné výzvy k prokázání existence zastoupení
odvolatelky.
[2] Stěžovatelka podala proti naposledy uvedenému rozhodnutí žalovaného žalobu
s tím, že byla účastnicí řízení a jejím zástupcem, oprávněným za ni podat odvolání,
byla společnost FLEET Control, s. r. o. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14. 8. 2014,
čj. 22 A 91/2014-7, žalobu odmítl pro nepřípustnost dle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s §68
písm. e) a §70 písm. a) s. ř. s. Konstatoval, že opravným rozhodnutím došlo
pouze k opravě variabilního symbolu („technikálie“), tedy části výroku příkazu, která se netýká
„podstaty, rozsahu či podmínek stanovené povinnosti“ stěžovatelky, oprava nemá dopad do právní sféry
stěžovatelky a opravné rozhodnutí tak není rozhodnutím ve smyslu §65 s. ř. s.
II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření žalovaného
[3] Stěžovatelka podala kasační stížnost z důvodu dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Uvedla, že žalobou nenapadla opravné rozhodnutí, nýbrž rozhodnutí žalovaného
o zamítnutí odvolání podaného za ni zplnomocněným zástupcem – FLEET Control, s. r. o.
Namítla, že toto odvolací rozhodnutí je rozhodnutím v materiálním slova smyslu, neboť jím byl
stěžovatelce odepřen přístup k odvolacímu řízení (přezkumu opravného rozhodnutí).
Současně mělo dojít také k faktickému zkrácení jejího práva podat odpor proti příkazu
(uvedla, že při změně výroku příkazu opravným rozhodnutím počala běžet nová lhůta pro podání
odporu proti příkazu, avšak odpor stěžovatelka nemohla podat, neboť z důvodu stěžovatelkou
podaného odvolání proti opravnému rozhodnutí nebyla opravným rozhodnutím provedená
změna výroku pravomocná; po vydání rozhodnutí dne 12. 6. 201 žalovaný vyznačil právní moc
změny výroku „zpětně“ ke dni uplynutí odvolací lhůty opravného rozhodnutí, tedy znemožnil
stěžovatelce podat odpor proti příkazu). Dle stěžovatelky byl krajský soud oprávněn
zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o nepřípustné odvolání
a zda byla stěžovatelka zkrácena na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu;
poukázala na judikaturu Nejvyššího správního soudu.
[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[5] Nejvyšší správní soud nenalezl žádné formální vady či překážky pro projednání kasační
stížnosti, a proto přezkoumal v záhlaví označené usnesení krajského soudu – při současném
přezkumu ex offo dle ustanovení §109 odst. 3 a 4 s. ř. s. - v rozsahu a v rámci kasační stížností
uplatněných důvodů. Dospěl k závěru, že kasační stížnost důvodná není.
[6] Pokud stěžovatelka brojila kasační stížností proti usnesení krajského soudu o odmítnutí
žaloby, přichází zde z povahy věci v úvahu pouze kasační důvod dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Nejvyšší správní soud
je v takovém případě v řízení o kasační stížnosti oprávněn zkoumat pouze to, zda rozhodnutí
krajského soudu a důvody, o které se toto rozhodnutí opírá, jsou v souladu se zákonem;
jeho úkolem není věcně přezkoumávat, zda je žaloba stěžovatelky důvodná nebo zda rozhodnutí
o zamítnutí odvolání je zákonné či nikoli. Rozsah přezkumu rozhodnutí v řízení o kasační
stížnosti je vymezen povahou a obsahem přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. rozsudky
Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, čj. 1 Azs 24/2004-49, nebo ze dne 5. 1. 2006,
čj. 2 As 45/2005-65).
[7] Krajský soud v usnesení, jímž žalobu odmítl, srozumitelně a dostatečně vysvětlil,
proč se prvostupňové – opravné - správní rozhodnutí nemohlo nijak dotknout právní sféry
žalobkyně (nyní stěžovatelky). Takový úsudek krajského soudu předurčil logický závěr
o tom, že napadené opravné rozhodnutí nemělo charakter rozhodnutí, jímž by se zakládala,
měnila, rušila nebo závazně určovala práva či povinnosti stěžovatelky ve smyslu §65
odst. 1 s. ř. s.
[8] Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem krajského soudu, podle kterého opravné
rozhodnutí měnící pouze variabilní symbol účtu, na který měla stěžovatelka zaplatit uloženou
pokutu, nemělo dopad do právní sféry stěžovatelky, neboť se podstaty, rozsahu či podmínek
stanovené povinnosti stěžovatelky nedotýkalo. Odmítnutí žaloby s odkazem na §46 odst. 1
písm. d), §70 písm. a) a §65 odst. 1 s. ř. s. bylo zcela v souladu se zákonem.
IV. Obiter dictum
[9] Nejvyšší správní soud není v kasačním řízení povolán k tomu, aby se autoritativně
vyjadřoval k činnosti společnosti FLEET Control, s. r. o., a tudíž ani k tomu,
není-li její podnikání příkladem živnosti založené na zneužívání práva. Také otázku existence
či neexistence zastoupení stěžovatelky touto společností ve správním řízení nebylo třeba v řízení
o kasační stížnosti jakkoliv řešit.
V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
[10] Kasační námitky uplatněné stěžovatelkou nebyly s ohledem na výše uvedené shledány
důvodnými a ani z přezkumu dle §109 odst. 3 a 4, který Nejvyšší správní soud provádí
z úřední povinnosti, nevyplynul důvod pro zrušení napadeného usnesení krajského soudu.
Kasační stížnost byla proto zamítnuta dle §110 odst. 1 s. ř. s.
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud dle ustanovení §60
odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, proto jí právo
na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovaný žádné náklady řízení neuplatňoval a Nejvyšší
správní soud ani žádné náklady, jež by žalovanému vznikly a překračovaly náklady jeho běžné
administrativní činnosti, ze spisu nezjistil; proto ani žalovanému nebyla náhrada nákladů řízení
o kasační stížnosti přiznána.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2014
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu