ECLI:CZ:NSS:2014:2.AS.185.2014:12
sp. zn. 2 As 185/2014 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky
a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci navrhovatelky: Z. P.,
v řízení o podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014,
takto:
I. Podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014 se odmítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 13. 10. 2014 podání navrhovatelky ze dne 6. 10. 2014
označené Stížnost k podjatosti soudu městského Praha, žádost NSS o vyžádání zpět mých žalob.
Navrhovatelka ve svém podání uvedla, že Městský soud v Praze účelově brání ochraně jejích
práv, že žádá o vyžádání některých rozhodnutí od městského soudu, že žádá o zdůvodnění, proč
soudy vůbec nejednají a vše zamítají nebo odmítají, a že žádá, aby „NSS vedl tyto žaloby“.
[2] Podle §37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „soudní řád
správní“) musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo je činí, proti komu směřuje,
co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Nejvyšší správní soud posoudil podání
navrhovatelky jako nejasné, neboť z něj nebylo možné zjistit, zda se jedná o kasační stížnost proti
rozhodnutím Městského soudu v Praze, o vyjádření obecného nesouhlasu s činností městského
soudu ve věcech navrhovatelky, nebo zda navrhovatelka žádá toliko o vrácení svých podání, která
by měl mít zdejší soud k dispozici. Nejvyšší správní soud proto navrhovatelku usnesením ze dne
29. 10. 2014, č. j. 2 As 185/2014 - 4, vyzval k doplnění podání tak, aby bylo zjevné, čeho se týká.
K tomu jí poskytl dostatečnou lhůtu.
[3] Na výše uvedené usnesení reagovala navrhovatelka přípisem ze dne 2. 12. 2014. V tom
rozvedla své podání ze dne 6. 10. 2014 tak, že nekonkrétně a nesouvisle poukázala na celou řadu
různých řízení, ve kterých se v průběhu posledních 5 let odehrávají všemožné podvody proti
její osobě - fiktivní exekuce, trestní řízení, vyhoštění, bankovní převody peněz, vedení dětského
konta v bance, maření žalob, podvody státních úředníků na sociálních odborech, státních
zástupců, soudců. Požádala o uvědomění Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu
a Kriminální policie Praha, nařízení jednání u zdejšího soudu a přiznání odškodnění za uvádění
v omyl.
[4] Z výše uvedeného přípisu navrhovatelky Nejvyšší správní soud usoudil, že podání
stěžovatelky ze dne 6. 10. 2014 nesměřuje do žádné z věcí patřících do pravomoci soudů
ve správním soudnictví, natož konkrétněji do pravomoci zdejšího soudu. Je nepochybné,
že se nejedná o kasační stížnost, kterou by navrhovatelka napadla konkrétní rozhodnutí krajského
soudu. Zároveň z předmětného podání nevyplývá, že by bylo návrhem ve věcech volebních,
ve věcech politických stran a hnutí, kompetenční žalobou či návrhem oprávněné osoby (takovou
osobou však nemůže být samotná navrhovatelka, nýbrž jen zákonem k tomu určené osoby,
např. ministr spravedlnosti) na zahájení kárného řízení proti soudci, státnímu zástupci
či soudnímu exekutorovi.
[5] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud odmítl podání navrhovatelky ze dne
6. 10. 2014 podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.
[6] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2014
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu