ECLI:CZ:NSS:2014:3.AS.130.2014:18
sp. zn. 3 As 130/2014 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobce: M. S.,
zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Brno, Příkop 8, proti žalovanému:
Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Jihlava, Žižkova 1882/57, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2014, č. j. 33 A 5/2013 – 28,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Soudní poplatek ve výši 5.000 Kč bude vrácen žalobci z účtu Nejvyššího správního soudu
do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 18. 6. 2014 doručena blanketní kasační stížnost
žalobce (dále „stěžovatel“) ze dne 17. 6. 2014, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Brně
ze dne 26. 5. 2014, č. j. 33 A 5/2013 – 28, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ve věci spáchání přestupku podle §125c odst. 1 písm. a) bod 3,
§125c odst. 1 písm. f) bod 1 a §125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Uvedených přestupků se měl
stěžovatel dopustit tím, že nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem, při řízení držel v ruce
hovorové zařízení a zároveň řídil vozidlo, které bylo technicky nezpůsobilé k provozu
na pozemních komunikacích.
Jelikož kasační stížnost neobsahovala formulaci závěrečného návrhu, ani žádné
konkrétní námitky směřující k uplatnění kasačních důvodů uvedených v §103 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), byl stěžovatel vyzván k jejímu doplnění.
Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 7. 2014, č. j. 3 As 130/2014 – 10, byla stěžovateli
stanovena povinnost ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení (§106 odst. 3 s. ř. s.) doplnit
kasační stížnost ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s. Uvedené usnesení obsahovalo i poučení, že pokud
nebude ve stanovené lhůtě kasační stížnost doplněna, Nejvyšší správní soud jí odmítne dle
§37 odst. 5 s. ř. s.
Usnesení bylo doručeno do datové schránky stěžovatelova zástupce dne 18. 7. 2014,
jednoměsíční lhůta stanovená pro odstranění vad podání tedy skončila dne 18. 8. 2014.
V této lhůtě ani později, do dne vydání tohoto usnesení, však stěžovatel ani jeho zástupce
na výzvy uvedené v citovaném usnesení nijak nereagovali a vady kasační stížnosti neodstranili.
Podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo
odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení
nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní
důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Vzhledem k tomu, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí stěžovatel neodstranil vady podání
ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s., nepožádal o prodloužení lhůty k tomu určené, a pro tento
nedostatek nelze v řízení pokračovat, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než podání
odmítnout ve smyslu §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.
Ostatně ani v případě, že by kasační stížnost byla doplněna po stanovené lhůtě, nemohl
by zdejší soud takové doplnění akceptovat. Takový závěr vyplývá jak z konstantní judikatury
Nejvyššího správního soudu (srov. například rozsudek ze dne 31. 1. 2012, č. j. 5 As 11/2011-187,
in http//nssoud.cz), tak z judikatury Ústavního soudu, který se k dané problematice vyjádřil
v rozhodnutí ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06 (in http//nalus.usoud.cz) následovně:
„Ústavní soud opětovně zdůrazňuje, že tak závažné procesní oprávnění, jakým je možnost stěžovatele rozšířit
kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody nelze činit závislou na právně nejisté
a nepředvídatelné skutečnosti, zda soud vyzve stěžovatele k doplnění náležitostí kasační stížnosti ve smyslu §106
odst. 3 s. ř. s. či nikoli. To nic nemění na skutečnosti, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti
postupem dle §106 odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnosti na výroky dosud nenapadené a rozšířit její
důvody jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost stěžovatele
z vážných důvodů soudem prodloužena.“.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §60 odst. 3
s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovatel na výzvu soudu zaplatil v kolkových známkách soudní poplatek ve výši
5.000 Kč. Jelikož byla kasační stížnost odmítnuta, rozhodl Nejvyšší správní soud dle ustanovení
§10 odst. 3 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, o vrácení soudního
poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2014
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu