ECLI:CZ:NSS:2014:3.AS.15.2014:60
sp. zn. 3 As 15/2014 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci navrhovatele: Ing. M.
P., zastoupen JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem Za Zelenou liškou 967, Praha 4,
proti odpůrci: Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební a územního plánu se sídlem
Mariánské náměstí 2, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) JUDr. O. P., II) J. P.,
oba oba zastoupeni Mgr. Lucií Oršulovou, advokátkou se sídlem Jánský vršek 13, Praha 1,
v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Úpravy směrné části územního plánu
sídelního útvaru hl. m. Prahy ze dne 31. 10. 2011, č. U 1021/2011, v řízení o kasační stížnosti
odpůrce a o kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení proti rozsudku Městského soudu
v Praze z 13. 1. 2014, č. j. 11A 137/2013 – 52, o návrhu odpůrce na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Magistrát hlavního města Prahy (dále též jen „ s t ě ž o v ate l “) podal kasační stížnost proti
výroku II. a III. rozsudku Městského soudu v Praze z 13. 1. 2014, č. j. 11 A 137/2013 – 52;
kasační stížnost proti výroku II. téhož rozsudku podaly i osoby zúčastněné na řízení. Stěžovatel
současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Městský
soud v Praze výrokem II. cit. rozsudku dnem právní moci rozsudku zrušil opatření obecné
povahy – Úprava směrné části územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy ze dne 31. 10. 2011
č. U 1021/2011; výrokem III. rozhodl městský soud o nákladech řízení.
Stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že rozhodl o vydání
napadené úpravy územního plánu č. U 1021/2011 po jejím komplexním přezkoumání v souladu
se stanovisky dotčených orgánů a dle schváleného postupu. Městský soud v Praze se dle názoru
stěžovatele v rozsudku č. j. 11 A 137/2013 - 52 ze dne 13. 1. 2014 omezil pouze na použití
usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, aniž by se zabýval meritem vydané
změny. Stěžovatel sledoval ukončení dlouhé doby trvající stavební nečinnosti na předmětných
pozemcích a spatřuje nepoměrně větší újmu v újmě finanční (z hlediska použitých prostředků
veřejných rozpočtů), tak v újmě představované zrušením odůvodněné úpravy míry využití území
na základě komplexní a odborné činnosti správních orgánů, které se na procesu úpravy podílely.
Stěžovatel je přesvědčen, že přiznáním odkladného účinku nevznikne jiným osobám jakákoliv
újma, a že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem práv třetích osob
a nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel má za to, že existuje nepopiratelný
veřejný zájem na stabilitě územního plánu a jeho změn. Uvedené úzce souvisí s právní jistotou
nejen stěžovatele, jako správního orgánu, ale i osob, které v návaznosti na tuto změnu požádaly
o územní rozhodnutí.
Navrhovatel se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele
nevyjádřil.
Kasační stížnost podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, nemá
odkladný účinek. Podle přiměřeně užitého §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh stěžovatele
(zde odpůrce) po vyjádření navrhovatele usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže
by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Nynější právní a faktický stav založil svým rozsudkem Městský soud v Praze, který
výrokem II. zrušil dnem právní moci rozsudku opatření obecné povahy – Úprava směrné části
územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy ze dne 31. 10. 2011 č. U 1021/2011. Provedenou
úpravou došlo ke změně směrné části na míru využití území v lokalitě katastrálního území Trója –
území čistě obytné (OB-A) jižně od ulice K P. z původního stavu kód A na kód C pro plochu
OB na pozemcích parc. č. X, v ostatní ploše zůstal kód A. Zrušení úpravy směrné části územního
plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy ze dne 31. 10. 2011 č. U 1021/2011 tak má za následek
obnovení stavu směrné části územního plánu, který tu byl před provedenou úpravou.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu stěžovatelem tvrzená finanční újma v důsledku
použitých prostředků veřejných rozpočtů a újma způsobená zrušením odůvodněné úpravy míry
využití území na podkladě vynaložené činnosti správních orgánů, nemůže odůvodnit přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
V prvé řadě teprve rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti postaví
najisto, zda provedená úprava směrné části územního plánu byla souladná s kladenými
požadavky. Před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu je proto náhled stěžovatele na jeho
možnou újmu předčasný.
Dále zde oproti újmě stěžovatele stojí újma, která může přiznáním odkladného účinku
vzniknout především navrhovateli, jenž se návrhem u městského soudu domáhal ochrany proti
zkrácení svých práv provedenou úpravou směrné části územního plánu; účastníci řízení i osoby
zúčastněné vycházejí v dané oblasti ze současného právního stavu. Eventuálním odložením
účinků rozsudku městského soudu by mohlo na základě úpravy směrné části územního
plánu dojít např. k vydání územního rozhodnutí a k pozdější stavební činnosti za situace,
kdy před Nejvyšším správním soudem bude stále probíhat řízení o přezkumu zákonnosti
této úpravy. V případě, že by Nejvyšší správní soud kasační stížnost později neshledal důvodnou
a podoba směrné části územního plánu by tak byla definitivně navrácena do stavu před jeho
úpravou, bylo by významně ztíženo obnovení v mezidobí provedených změn faktického stavu
v dané oblasti do souladu s nastoleným právním stavem. Újma v ochraně práv navrhovatele
i dalších osob následkem opětovných změn právního stavu, který by zde vznikl přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti a po rozhodnutí o kasační stížnosti, je proto nepochybně
závažnější než možná újma stěžovatele.
Vzhledem k tomu, že by uvedené následky přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
mohly též vést k popření účelu soudního přezkumu, je podle názoru Nejvyššího správního soudu
i z hlediska veřejného zájmu nanejvýše vhodné, aby právní a faktický stav směrné části územního
plánu zůstal do doby rozhodnutí o kasační stížnosti v podobě založené rozsudkem Městského
soudu v Praze.
Nejvyšší správní soud důvody pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti
neshledal, a proto návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 12. března 2014
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu