ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.153.2013:33
sp. zn. 4 As 153/2013 - 33
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: K. B.,
zast. JUDr. Annou Doležalovou, MBA, advokátkou, se sídlem Jablonského 604/7, Plzeň,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační
stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2013,
č. j. 2 Az 16/2013 – 11,
takto:
I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 11. 2013, č. j. 2 Az 16/2013 – 11, se z r u
š u je a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovené zástupkyni žalobkyně JUDr. Anně Doležalové, MBA, advokátce,
se nepřiznává odměna ani náhrada hotových výdajů za zastupování žalobkyně v řízení
o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 9. 2013, č. j. OAM-83/ZA-ZA09-HA03-2011,
nebyla žalobkyni udělena mezinárodní ochrana podle zákona č. 325/1999, o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).
Žalobkyně toto rozhodnutí napadla žalobou podanou dne 16. 10. 2013 k Městskému soudu
v Praze, v níž současně navrhla, aby jí byla soudem ustanovena zástupkyně, advokátka
JUDr. Anna Doležalová, MBA. Svůj návrh odůvodnila naléhavou potřebou tohoto zastoupení,
k jehož zajištění nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, ale které však vzhledem
k závažnosti věci nezbytně potřebuje.
[2] Na výzvu městského soudu doplnila žalobkyně svůj návrh na ustanovení zástupkyně
o vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. V něm uvedla,
že jejím jediným příjmem je mzda za práci kuchařky, která činila za třetí kalendářní čtvrtletí
celkem 22.692 Kč, což jí vystačí pouze na zajištění bydlení a stravy.
[3] Městský soud usnesením ze dne 8. 11. 2013, č. j. 2 Az 16/2013 – 11, žalobkyni zástupkyni
pro řízení neustanovil. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že čistý měsíční příjem žalobkyně ve výši
22.692 Kč neodůvodňuje osvobození žalobkyně od soudních poplatků a není tak splněna
podmínka pro ustanovení zástupkyně pro řízení dle §35 odst. 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (s. ř. s.).
[4] Proti tomuto usnesení městského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) dne
22. 11. 2013 včasnou kasační stížnost, kterou odůvodnila nezákonností, respektive jinou vadou
řízení. Spolu s kasační stížností předložila stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu návrh na
ustanovení zástupkyně pro řízení, advokátky JUDr. Anny Doležalové, MBA. Složitá finanční
situace stěžovatelky totiž nadále trvá, když její mzda je nižší než minimální mzda a vystačuje jí jen
na zaopatření nejzákladnějších životních potřeb. Tyto skutečnosti stěžovatelka doložila
vyplněným potvrzením o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 20. 11. 2013,
v němž uvedla, že její průměrná měsíční mzda za minulé kalendářní čtvrtletí činí 7.564 Kč a činí ji
problémy obstarat pro sebe jídlo a denní potřeby. Krajský soud se tak podle stěžovatelky zmýlil,
když uvedl, že její měsíční příjem je 22 692 Kč; tato částka je její příjem za celé čtvrtletí. Spolu
s kasační stížností podala stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku této kasační
stížnosti, který odůvodnila tak, že sama – bez právního zastoupení – řízení vedenému před
městským soudem nerozumí.
[5] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 12. 12. 2013, č. j. 4 As 153/2008 – 18, žalobkyni
ustanovil pro řízení o kasační stížnosti JUDr. Annu Doležalovou, MBA, advokátku. Shledal totiž,
že příjem stěžovatelky je natolik nízký, že sám o sobě nepostačuje k placení soudních poplatků
a stěžovatelka ani nevlastní majetek větší ceny. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti zamítl.
[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti upozornil na skutečnost, že stěžovatelka musí
být v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem. S ohledem na skutečnost, že kasační
stížnost směřuje výhradně do procesní činnosti soudu, ponechal žalovaný právní hodnocení
kasační stížnosti na Nejvyšším správním soudu.
II.
Posouzení kasační stížnosti
[7] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti
němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná a stěžovatelka je v souladu
s §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupena advokátem. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost
kasační stížnosti v souladu s ustanovením §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
[8] Kasační stížnost je důvodná.
[9] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že v posuzované věci se jedná o posouzení otázky,
zda městský soud správně rozhodl o žádosti stěžovatelky o ustanovení advokáta.
[10] V prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 30. 10. 2003,
které stěžovatelka předložila městskému soudu, její zaměstnavatel ZARAN Company s. r. o.,
uvedl, že stěžovatelka má průměrný měsíční čistý výdělek za kalendářní čtvrtletí III. ve výši 22.692 Kč.
Městský soud z tohoto údaje vycházel při posouzení žádosti stěžovatelky o ustanovení zástupce
a shledal, že takto vysoký měsíční příjem stěžovatelky neodůvodňuje osvobození od soudních
poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s. a stěžovatelka tak nesplňuje podmínku pro ustanovení
zástupce podle §35 odst. 8 s. ř. s. Pokud by částka 22 692 Kč skutečně představovala měsíční
čistý výdělek stěžovatelky, pak by tato úvaha městského soudu byla zcela správná. Tak tomu však
není, neboť uvedená částka představuje příjem stěžovatelky za celé III. kalendářní čtvrtletí roku
2013 a její měsíční čistý příjem v tomto čtvrtletí tak činil pouze 7 564 Kč. Tato skutečnost
vyplývá z Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 20. 11. 2013
přiloženého stěžovatelkou ke kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud považuje naposledy
uvedenou částku měsíční čistého příjmu stěžovatelky za dostatečně prokázanou, neboť je
potvrzena zaměstnavatelem stěžovatelky a koresponduje s ostatními tvrzeními stěžovatelky
uvedeným v předmětných prohlášeních, v nichž stěžovatelka dále uvedla, že vydělává velmi málo,
což jí stačí pouze na nájem a málo jídla (prohlášení ze dne 30. 10. 2013 předložené městskému
soudu), resp. že má problémy vůbec obstarat pro sebe jídlo a denní potřeby (potvrzení ze dne
20. 11. 2013). Z uvedeného je nepochybně zřejmé, že zaměstnavatel stěžovatelky si chybně
vyložil význam nadpisu příslušné části formuláře a zaměnil čtvrtletní výdělek za průměrný
měsíční výdělek za čtvrtletí. Nezbývá tak než přisvědčit námitce stěžovatelky, že městský soud
vycházel z nesprávné výše jejího čistého měsíčního příjmu. Na této skutečnosti nemění nic ani to,
že nesprávný závěr městského soudu ohledně výše čistého měsíčního příjmu stěžovatelky byl
způsoben nesprávným uvedením tohoto příjmu samotnou stěžovatelkou, resp. jejím
zaměstnavatelem v prohlášení ze dne 30. 10. 2013, neboť objektivní stav v době, kdy městský
soud rozhodoval o žádosti stěžovatelky o ustanovení zástupce, byl takový, že měsíční čistý příjem
stěžovatelky činil pouze 7 564 Kč, nikoli 22 692 Kč, jak se domníval městský soud.
[11] Dále je třeba poukázat na výše již uvedenou skutečnost, že Nejvyšší správní soud
usnesením ze dne 12. 12. 2013, č. j. 4 As 153/2008 – 18, žalobkyni ustanovil pro řízení o kasační
stížnosti JUDr. Annu Doležalovou, MBA, advokátku. Zastoupení stěžovatelky touto zástupkyní
bude trvat i v průběhu dalšího řízení před městským soudem. Nejvyšší správní soud ve své
judikatuře totiž dovodil nejen to, že zástupce ustanovený v řízení před krajským soudem
zastupuje účastníka i v případném řízení před Nejvyšším správním soudem (srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 24. 7. 2007, č. j. 1 Afs 120/2006 – 117, č. 1460/2008 Sb. NSS),
ale i pokračující zastoupení advokátem, jenž byl ustanoven Nejvyšším správním soudem,
v případném dalším řízení před krajským soudem (srov. rozsudek ze dne 22. 4. 2010
č. j. 4 Azs 6/2010 – 42, č. 2081/2010 Sb. NSS). Je tomu tak proto, že soudní řízení správní je
s ohledem na citovanou prejudikaturu třeba chápat v extenzivním smyslu nikoli jako řízení
o určitém jednotlivém podání (např. o kasační stížnosti), ale o celé konkrétní soudní věci, jejímž
předmětem je přezkum rozhodnutí správního orgánu. Takto chápané řízení pak končí soudním
rozhodnutím, které již není možné napadnout opravným prostředkem. Proto i účinky úkonů
soudu, ať už krajského nebo Nejvyššího správního, kterými je právě např. účastníku řízení
ustanoven zástupce pro takové řízení, trvají zásadně až do skončení tohoto řízení.
[12] Kasační stížností napadené usnesení městského soudu tedy již postrádá opodstatnění a je
třeba jej zrušit také proto, že stěžovatelce již byla Nejvyšším správním soudem ustanovena
zástupkyně, která jí bude zastupovat také v řízení před městským soudem.
[13] Nejvyšší správní soud s přihlédnutím k výše uvedenému usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 8. 11. 2013, č. j. 2 Az 16/2013 – 11 zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu
řízení (§110 odst. 1 věta prvá s. ř. s.). S ohledem na výše uvedené již však městský soud nebude
opětovně rozhodovat o návrhu žalobkyně na ustanovení zástupce (neboť ten jí byl již ustanoven
Nejvyšším správním soudem), a bude tedy pokračovat v řízení o žalobě podané stěžovatelkou.
[14] V rozhodnutí ve věci podané žaloby městský soud podle §110 odst. 3 s. ř. s. rozhodne
i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud nepřiznal ustanovené
zástupkyni žalobkyně v řízení o kasační stížnosti odměnu ani náhradu hotových výdajů, neboť
neučinila v řízení žádný úkon ani nesdělila soudu, že by se konala první porada se stěžovatelkou
ve smyslu §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Právo na odměnu
a náhradu hotových výdajů za první poradu se stěžovatelkou včetně převzetí věci může
ustanovená zástupkyně uplatnit v dalším řízení u městského soudu.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. února 2014
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu