ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.16.2014:27
sp. zn. 4 As 16/2014 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobců: a) Ing. P. J., b)
RNDr. M. J., oba zast. Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem, se sídlem Vinohradská 32, Praha
2, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem
Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského
soudu v Praze ze dne 12. 12. 2013, č. j. 11 A 255/2011 - 260,
takto:
Návrh žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2013, č. j. 11 A 255/2011 - 260, se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 12. 2013, č. j. 11 A 255/2011 - 260, zrušil
rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 6. 2009, č. j. ZKI-O-51/257/2009/Ho, a věc mu vrátil
k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutí žalovaný změnil výrok rozhodnutí Katastrálního úřadu pro
Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Rakovník ze dne 6. 3. 2009, sp. zn. OR-89/2007-212-
72, vydaného ve věci opravy chybného údaje katastru nemovitostí, tak že „V katastru nemovitostí se
v katastrálním území Ú. n. Z. dle ustanovení §8 odst. 1 písm. b) z. č. 344/1992 Sb., v platném znění,
opravuje chybné zobrazení parcely č. st. X v analogové katastrální mapě dle Záznamu podrobného měření změn č.
305, tj. opravuje se chybné zobrazení podle geometrického a polohového určení nemovitosti, daného souřadnicemi
lomových bodů v souřadnicovém systému S-JTSK, určených tímto záznamem.“. Zrušující rozsudek krajského
soudu byl odůvodněn závěry znaleckého posudku o nesprávném polohovém určení stavební
parcely č. X, z něhož vycházelo rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu. Tímto
rozsudkem byla současně uložena povinnost žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení
žalobcům ve výši 30.942 Kč a státu ve výši 25.849 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž požádal o přiznání odkladného účinku. Tento návrh stěžovatel odůvodnil tím, že s ohledem
na zrušení žalobou napadeného rozhodnutí a vázanost právním názorem vysloveným v rozsudku
krajského soudu je povinen provést znovu odvolací řízení a rozhodnout ve věci opravy chyby
v již neplatném katastrálním operátu, což je plně v rozporu s příslušnou právní úpravou. Navíc
vzhledem k nesrozumitelnosti napadeného rozsudku mu není zřejmé, jak by měl ve věci
postupovat. Kromě toho kasační stížnost napadená i výrok o povinnosti nahradit náklady řízení
státu spočívající ve znalečném, které však jako osoba osvobozená od soudních poplatků neměl
platit. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nemůže znamenat nepoměrně větší újmu pro
žalobce. Jelikož totiž nejsou vlastníky žádné opravou chyby dotčené parcely, pozastavením
účinků napadeného rozsudku do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem nemohou být
dotčena přímo ani nepřímo žádná jejich práva. Přiznání odkladného účinku není zcela jistě ani
v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem.
Žalobci se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřili.
Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej
však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž za tím účelem přiměřeně užije §73 odst. 2 až
5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2012, je k přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a současně přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
Návrh stěžovatele, který je správním orgánem, je třeba hodnotit ve světle názoru
vyjádřeného v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007,
č. j. 2 Ans 3/2006 - 49, publikovaného pod č. 1255/2007 Sb. NSS: „S ohledem na postavení správního
orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno
zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě.“ V citovaném rozhodnutí
rozšířený senát Nejvyššího správního soudu příkladmo uvádí jako relevantní situaci pro přiznání
odkladného účinku případy vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení
zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským
materiálem zločinnému podniku.
V tomto případě však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrhu stěžovatele
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze vyhovět.
Nejvyšší správní soud stejně jako v usnesení ze dne 15. 7. 2009, č. j. 6 Ads 87/2009 - 49,
upozorňuje, že institut odkladného účinku je primárně spjat s žalobou jakožto nástrojem ochrany
veřejných subjektivních práv adresáta veřejnoprávního působení. Odkladný účinek přiznávaný
žalobě má proto ochránit tohoto adresáta veřejné správy před případnými neodstranitelnými
negativními následky aktu veřejné správy. Postavení žalovaného správního orgánu, jemuž soudní
řád správní přiznal legitimaci podat kasační stížnost jako orgánu moci výkonné, spíše nasvědčuje
tomu, že poskytnutím legitimace k podání kasační stížnosti správnímu orgánu se vyjadřuje zájem
na efektivitě působení objektivního práva a jednotě a zákonnosti rozhodování krajských soudů ve
správním soudnictví. Z tohoto hlediska je nutno nazírat i na otázku odkladného účinku kasační
stížnosti.
Výše uvedené plně koresponduje se zákonnou úpravou možností přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s. za přiměřeného použití ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.,
které umožňuje přiznat odkladný účinek na návrh žalobce. Z textu posledně uvedeného
ustanovení, konkrétně ze slovního spojení „na návrh žalobce“, je možno usuzovat, že odkladný
účinek bude zpravidla přiznáván na návrh osoby, která se domáhá ochrany svých veřejných
subjektivních práv v postavení žalobce proti správnímu orgánu v postavení žalovaného. Přiznání
odkladného účinku na návrh stěžovatele, který je jako správní orgán v postavení žalovaného,
bude tedy připadat v úvahu pouze ve výjimečných případech.
Dále je nutno podotknout, že sama kasační stížnost je opravným prostředkem
mimořádným, neboť směřuje proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu je třeba
připustit pouze tehdy, jestliže nezbytnost odkladného účinku převáží nad požadavkem právní
jistoty a stability právních vztahů opírajících se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci.
Pokud by správní orgány neměly být vázány pravomocným rozhodnutím krajských soudů,
kterými se ruší jejich správní akty, pak by zákonodárce musel zcela změnit koncepci správního
soudnictví a vyloučit právní moc rozhodnutí krajských soudů. Přiznání odkladného účinku
proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce opsal slovy o nepoměrně
větší újmě.
V daném případě Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel újmu, která by mu
měla vzniknout, nijak nekonkretizoval. Samotná okolnost, že je povinen respektovat závazný
právní názor krajského soudu a znovu rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí prvního stupně
o opravě chyby v katastrálním operátu, není způsobilá založit existenci nebezpečí vzniku
nepoměrně větší újmy. V odvolacím řízení bude žalovaný vázán právním stavem, který tu bude
v době nového rozhodnutí o odvolání, takže pokud s ohledem na současnou právní úpravu
dospěje k závěru, že v původním řízení o opravě chyby v katastrálním operátu nelze pokračovat,
bude moci postupovat podle příslušných ustanovení správního řádu. Ani povinnost stěžovatele
nahradit náklady státu nepředstavuje nebezpečí vzniku nepoměrně větší újmy. Takovou újmu
ostatně stěžovatel ani netvrdí.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě
stěžovatele nejsou podmínky ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. dány.
Z důvodů uvedených proto Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s. návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Tím Nejvyšší správní
soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. března 2014
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu