ECLI:CZ:NSS:2014:4.AS.90.2014:11
sp. zn. 4 As 90/2014 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: 1) Předseda okresního soudu v Českých Budějovicích, se sídlem Lidická 20,
České Budějovice, 2) Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o podání
ze dne 29. 1. 2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 8. 4. 2014, č. j. 10 Na 7/2014 - 15,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobou ze dne 29. 1. 2014 se žalobce u Krajského soudu v Českých Budějovicích
domáhal, aby krajský soud zakázal předsedovi okresního soudu v Českých Budějovicích,
aby pokračoval v porušování žalobcovy svobody zvolit si zmocněnce k převzetí písemnosti
na poště bez souhlasu soudu, a přikázal okresnímu soudu, aby obnovil stav před zásahem ke dni,
kdy začal používat vadné doručenky se zeleným pruhem dle IMS (pokyn poště „výhradně
jen adresátu“), v jehož důsledku mu bylo znemožněno a je znemožňováno dodání jakékoli
písemnosti prostřednictvím zmocněnce, a aby krajský soud určil, že pokyn Ministerstva
spravedlnosti č. j. 58/2009-OD-Org., resp. 145/11, ať už ve znění z léta 2009 či z dubna 2011,
je v naprostém nesouladu s právním řádem České republiky, a jeho aplikací kancelářemi
Okresního soudu v Českých Budějovicích bylo a je neojediněle, nýbrž soustavně, porušováno
žalobcovo právo určit si osobu k přebírání písemností, jichž byl či je adresátem, a tento zásah
v jeho důsledku vzhledem k účinnosti pokynu trvá.
[2] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením vydaným asistentem soudce ze dne
3. 2. 2014, č. j. 10 Na 7/2014 – 2, vyzval žalobce k odstranění vad žaloby ze dne 29. 1. 2014.
[3] Podáním ze dne 17. 2. 2014 žalobce podal proti usnesení ze dne 3. 2. 2014 námitky podle
ustanovení §9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších
úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o vyšších soudních úřednících“).
[4] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením předsedkyně senátu ze dne 18. 3. 2014,
č. j. 10 Na 7/2014 – 10, vyzval žalobce, aby odstranil vady podání ze dne 17. 2. 2014
tak, aby obsahovalo všechny zákonné náležitosti námitky podle §9 odst. 2 zákona o vyšších
soudních úřednících.
[5] Na tuto výzvu žalobce reagoval podáním ze dne 2. 4. 2014, ve kterém rozvinul
své námitky.
[6] Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením předsedkyně senátu ze dne 8. 4. 2014,
č. j. 10 Na 7/2014 - 15, podání ze dne 17. 2. 2014 odmítl, protože žalobce neodstranil vady
tohoto podání.
[7] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost ze dne
24. 4. 2014, ve které vytýkal soudu, že usnesení není řádně a přesvědčivě odůvodněno, přičemž
poukazoval na předchozí nesprávný postup krajského soudu.
[8] Podle ustanovení §104 odst. 3 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), „kasační stížnost je dále nepřípustná proti rozhodnutí,
jímž se pouze upravuje vedení řízení.“
[9] Byť stěžovatel napadá usnesení krajského soudu ze dne 8. 4. 2014, č. j. 10 Na 7/2014 -
15, je pro posouzení přípustnosti kasační stížnosti nutno uvést, že tímto usnesením krajský soud
rozhodoval podle ustanovení §9 odst. 2 zákona vyšších soudních úřednících o námitkách
vznesených stěžovatelem proti výzvě krajského soudu ze dne 3. 2. 2014. Nejvyšší správní soud
přitom v usnesení ze dne 8. 2. 2012, č. j. 1 As 13/2012 - 12, dospěl k právnímu závěru, že „výzva
k opravě, resp. k odstranění vad podání, vydaná podle §37 odst. 5 s. ř. s. je rozhodnutím, jímž se pouze upravuje
vedení řízení. Kasační stížnost směřující proti této výzvě je ve smyslu §104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. nepřípustná.“
[10] Podstatou sporu je tedy to, že stěžovatel fakticky brojí proti výzvě krajského soudu, proti
níž kasační stížnost není s ohledem na výše uvedené přípustná. Přípustnost kasační stížnosti
přitom nemůže založit ani to, že předmětnou výzvu vydal asistent soudce, přičemž proti
takovému rozhodnutí jsou přípustné námitky podle zákona o vyšších soudních úřednících, neboť
i v takovém případě je meritem věci to, zda krajský soud stěžovatele správně vyzval k odstranění
vad podání; přípustnost kasační stížnosti je přitom nutné posuzovat právě ve vztahu k tomuto
původnímu rozhodnutí krajského soudu.
[11] Ze skutečnosti, že krajský soud v usnesení ze dne 8. 4. 2014, č. j. 10 Na 7/2014 - 15,
stěžovatele nesprávně poučil o přípustnosti kasační stížnosti, na závěrech Nejvyššího správního
soudu o nutnosti odmítnutí kasační stížnosti ničeho nemění – srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 25. 11. 2004, č. j. 3 Ads 37/2004 - 36.
[12] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené dospívá k názoru, že je na místě
kasační stížnost stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne
8. 4. 2014, č. j. 10 Na 7/2014 - 15, odmítnout, neboť je nepřípustná podle ustanovení §104
odst. 3 písm. b) s. ř. s. Nejvyšší správní soud v nyní posuzované věci neshledal důvod odchýlit
se od této judikatury, přičemž argumentaci stěžovatele nepřisvědčil.
[13] Jelikož kasační stížnosti byla odmítnuta, podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s. nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. června 2014
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu