ECLI:CZ:NSS:2014:5.AS.159.2014:14
sp. zn. 5 As 159/2014 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně A. H., proti
žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení
o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka
v Liberci ze dne 26. 8. 2014, č. j. 59 Af 22/2014 - 52,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného
usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“), kterým
soud žalobkyni nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl návrh na ustanovení
zástupce.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení o kasační
stížnosti [ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.), či §105 odst. 2 s. ř. s.]. Zdejší soud především zkoumal,
zda byla kasační stížnost podána včas, a dospěl k závěru, že kasační stížnost je opožděná.
Dle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
Z doručenky nacházející se ve spise krajského soudu je zřejmé, že dne 29. 8. 2014
stěžovatelka nebyla při doručování nyní napadeného usnesení zastižena a zásilka s usnesením
č. j. 59 Af 22/2014 – 52 tak byla dne 29. 8. 2014 uložena a připravena k vyzvednutí a stěžovatelce
byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla. Z doručenky je dále zřejmé, že stěžovatelka
si zásilku v úložní době nevyzvedla, proto byla zásilka dne 9. 9. 2014 vložena do domovní nebo
jiné adresátem (stěžovatelkou) užívané schránky.
Dle ustanovení §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění
pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“), nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů
ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty
za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této
lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud
i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí
odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
V dané věci se tak napadené usnesení krajského soudu považuje za doručené posledním
dnem 10-ti denní lhůty pro vyzvednutí uložené písemnosti, tedy dnem 8. 9. 2014.
Dle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo
rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek. Dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo
roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Bylo-li v dané věci usnesení krajského soudu stěžovatelce doručeno v pondělí dne
8. 9. 2014, počala ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. běžet lhůta k podání kasační stížnosti
v úterý dne 9. 9. 2014 a skončila uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který
určil počátek lhůty, tedy v pondělí dne 22. 9. 2014 (§40 odst. 2 s. ř. s.).
Ve smyslu ustanovení §106 odst. 2 a ustanovení §40 s. ř. s. tak posledním dnem
pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím
držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který
má povinnost ji doručit, bylo v daném případě pondělí dne 22. 9. 2014. Kasační stížnost však byla
zaslána Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím držitele poštovní licence až dne 23. 9. 2014
a byla tedy podána opožděně.
Nejvyššímu správnímu soudu tak s ohledem na ustanovení §46 odst. 1 písm. b)
ve spojení s §120 s. ř. s. nezbylo, než kasační stížnost odmítnout, neboť její opožděnost
představuje nezhojitelný nedostatek, pro který nelze v řízení pokračovat.
Na výše uvedeném závěru nemůže nic změnit ani tvrzení stěžovatelky uvedené v kasační
stížnosti, že předmětná zásilka byla vložena do její schránky patrně dne 9. 9. 2014, kdy byla
na řádné dovolené. Předmětné tvrzení bez dalších skutečností totiž nemůže mít samo o sobě vliv
na závěr o opožděném podání kasační stížnosti. Jiná situace by nastala, kdyby stěžovatelka uspěla
u krajského soudu s návrhem na vyslovení neúčinnosti doručení předmětné písemnosti.
Stěžovatelka však netvrdí ani nijak nedokládá, že by ve smyslu ustanovení §50d o. s. ř. podala
návrh na rozhodnutí o neúčinnosti doručení napadeného usnesení a ze soudního spisu podání
takového návrhu také nevyplývá.
Protože je zjevné, že nejsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti stěžovatelky,
která je opožděná, jde neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, nerozhodoval zdejší soud
o žádosti stěžovatelky o osvobození od soudních poplatků a o jejím návrhu na ustanovení
zástupce z řad advokátů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008,
č. j. 5 Ans 6/2008 – 48).
Za situace, kdy kasační stížnost byla podána opožděně, soud rozhodl bezodkladně
usnesením o odmítnutí kasační stížnost pro opožděnost. S ohledem na výše uvedené soud taktéž
nerozhodoval o návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením
§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. listopadu 2014
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu