ECLI:CZ:NSS:2014:5.AS.2.2014:35
sp. zn. 5 As 2/2014 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy
a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci navrhovatele: M. K.,
zastoupený JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem Za Zelenou liškou 967, Praha 4,
proti odpůrci: Magistrát hl. města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, v řízení
o kasační stížnosti 1) odpůrce a o kasační stížnosti 2) společnosti BAU-INVEST PROJECT, a. s.,
se sídlem Elišky Krásnohorské 2, Praha 1, zastoupené JUDr. Markem Bánským, advokátem se
sídlem Elišky Krásnohorské 2, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
9. 12. 2013, č. j. 10 A 105/2013 - 42,
takto:
I. Kasační stížnost společnosti BAU-INVEST PROJECT, a. s. se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti
společnosti BAU-INVEST PROJECT, a. s.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 9. 12. 2013, č. j. 10 A 105/2013 – 42, zrušil Městský soud v Praze
na základě návrhu navrhovatele opatření obecné povahy, a to úpravu územního plánu hlavního
města Prahy ze dne 7. 3. 2011, č. U 0941/2011, jíž došlo ke změně míry využití území v lokalitě
vymezené ulicemi Komunardů, Tusarovou, V Háji a Jateční v k. ú. Holešovice.
Proti tomuto rozsudku podal odpůrce kasační stížnost. Dne 22. 1. 2014 byla Nejvyššímu
správnímu soudu prostřednictvím městského soudu doručena rovněž kasační stížnost společnosti
BAU-INVEST PROJECT, a. s., [dále jen „ stěžovatel ad 2)“] ze dne 2. 1. 2014. Touto kasační
stížností se stěžovatel ad 2) domáhal zrušení rozsudku městského soudu a zároveň navrhl,
aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve podmínkami řízení o kasační stížnosti
stěžovatele ad 2) a shledal, že nejsou v předmětné věci dány.
Kasační stížnost proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu je dle §102 s. ř. s.
oprávněn podat účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení.
V řízení před městským soudem však stěžovatel ad 2) postavení účastníka řízení ani osoby
zúčastněné na řízení neměl. Účastníkem řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo
jeho části dle §101a a násl. s. ř. s. jsou pouze navrhovatel a odpůrce, tj. ten, kdo vydal napadené
opatření obecné povahy (§101a odst. 3 s. ř. s.). Stěžovatel ad 2) by mohl připadat do úvahy jako
potenciální osoba zúčastněná na daném řízení před krajským soudem ve smyslu §34 odst. 1
s. ř. s. ve spojení s §101b odst. 4 s. ř. s., v účinném znění, nicméně Nejvyšší správní soud ze spisu
městského soudu ověřil, že městský soud vyrozumění o probíhajícím řízení v souladu s §34
odst. 2 ve spojení s §42 odst. 4 s. ř. s. doručil neurčitému okruhu osob, které by připadaly
v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, prostřednictvím jeho vyvěšení na úřední desce soudu
(č. l. 27 spisu městského soudu). Vyrozumění bylo na úřední desce soudu vyvěšeno dne
5. 6. 2013 a sňato dne 8. 7. 2013. Tato písemnost byla na základě žádosti městského soudu ze dne
4. 6. 2013 vyvěšena v době od 5. 6. 2013 do 8. 7. 2013 rovněž na úřední desce Úřadu městské
části Praha 7. V uvedeném vyrozumění byly potenciální osoby zúčastněné na řízení vyzvány,
aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto vyrozumění oznámily, zda budou v daném řízení práva
osob zúčastněných na řízení uplatňovat. Zároveň byly poučeny o tom, že toto oznámení
lze učinit pouze v této lhůtě (§34 odst. 2 s. ř. s.).
Stěžovatel ad 2) však ani přes uvedené vyrozumění v určené lhůtě neoznámil, že bude
v řízení před městským soudem uplatňovat práva osoby na tomto řízení zúčastněné. Kasační
stížnost je tak nyní podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
ve spojení s §102 a §120 s. ř. s.].
Obiter dictum lze doplnit, že na kasační stížnost stěžovatele ad 2) se nevztahuje ustanovení
§106 odst. 2 věty druhé s. ř. s., podle něhož „[o]sobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně vyslovil, že není
osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné na řízení uplatnila teprve po vydání
napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu
z účastníků“. První část tohoto ustanovení se vztahuje na stěžovatele, který se do řízení naopak
přihlásil, o němž však krajský soud dle §34 odst. 4 s. ř. s. prohlásil, že podmínky pro to, aby byl
osobou zúčastněnou na řízení, nesplňuje. Druhá část citovaného ustanovení se vztahuje
na stěžovatele, kterého krajský soud jako potenciální osobu zúčastněnou na řízení zcela
opominul, tedy o daném řízení ho vůbec nevyrozuměl (shodně komentářová literatura:
Brothánková, J., Žišková, M. Soudní řád správní a předpisy souvisící s novou úpravou správního
soudnictví. Aktualizovaný dotisk. Linde Praha a. s., 2004, str. 210 nebo Vopálka V., Mikule, V.,
Šimůnková, V., Šolín, M. Soudní řád správní. Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, str.
280). Ani jeden z uvedených případů se tedy nevztahuje na kasační stížnost stěžovatele ad 2).
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele ad 2) v souladu s §46 odst. 1
písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti
stěžovatele ad 2) nerozhodoval o návrhu stěžovatele ad 2) na přiznání odkladného účinku
jeho kasační stížnosti ani ho nevyzýval k uhrazení soudního poplatku za tuto kasační stížnost
a za návrh na přiznání odkladného účinku.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanoveními §60 odst. 3 a §120
s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
a §120 s. ř. s.).
V Brně dne 12. února 2014
JUDr. Jakub Camrda
předseda senátu