ECLI:CZ:NSS:2014:6.AS.42.2014:8
sp. zn. 6 As 42/2014 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudce
zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudce JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: T. Ch.,
zastoupeného Mgr. Petrem Šmídkem, advokátem, se sídlem Jestřabí 974/1, 460 01 Liberec,
proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, týkající
se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. července 2013,
č. j. OD 498/13-3/67.1/13113/St, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 30. ledna 2014, č. j. 60 A 7/2013 - 26,
takto:
I. Kasační stížnost žalobce se odm ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím Magistrátu města Liberec, odboru dopravy ze dne 10. dubna 2013
č. j. MML125836/12/1575/OD/Br (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) byl žalobce shledán
vinným z přestupků dle §125c odst. 1 písm. d), §125c odst. 1 písm. i) bod 3 a §125c odst. 1
písm. k) ve spojení s §4 písm. a) a b), §5 odst. 1 písm. f), §18 odst. 2 písm. a) a §47 odst. 3
písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Uvedených přestupků
se žalobce dopustil tím, že dne 2. srpna 2012 v 14:03 hodin v Liberci na silnici I. třídy č. 35
ve směru od Prahy na Děčín řídil osobní motorové vozidlo Porsche registrační značky X
a při projíždění v úseku v tunelu předjel zprava osobní motorové vozidlo Škoda Octavia
registrační značky XY. Po předjetí vozidla Škoda žalobce před toto vozidlo najel a prudce
zabrzdil; na uvedené jednání řidič vozidla Škoda nestihl reagovat. Poté došlo ke střetu přední části
vozidla Škoda se zadní částí vozidla Porsche a k poškození obou vozidel. Žalobce nejprve zastavil
u vozidla Škoda, avšak neprokázal svoji totožnost, nesdělil údaje ke své osobě a k vozidlu,
které mělo účast na dopravní nehodě, a poté z místa nehody odjel. Následně se v Šimonovicích
odmítl na výzvu policisty podrobit dechové zkoušce ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem.
Za tyto přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši 30 000 Kč, zákaz činnosti spočívající
v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
a povinnost uhradit náklady přestupkového řízení ve výši 1000 Kč.
[2] V návětí označeným rozhodnutím žalovaný k odvolání žalobce změnil prvostupňové
rozhodnutí tak, že opravil nesprávně uvedený údaj registrační značky vozidla Porsche a ve zbytku
rozhodnutí orgánu prvního stupně potvrdil.
[3] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 16. září 2013 žalobu u Krajského soudu
v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, v níž se domáhal zrušení v návětí označeného rozhodnutí
žalovaného.
[4] Rozsudkem ze dne 30. ledna 2014 č. j. 60 A 7/2013-26, který nabyl právní
moci dne 3. února 2014 (dále též „napadený rozsudek“), Krajský soud v Ústí nad Labem,
pobočka v Liberci žalobu zamítl.
[5] Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 18. února 2014 prostřednictvím Krajského
soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci kasační stížnost.
[6] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě,
neboť pouze v takovém případě může být meritorně projednána.
[7] Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků
uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §40 odst. 4
s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno
orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[8] Podle doručenky založené na č. l. 30 spisu krajského soudu byl napadený rozsudek
právnímu zástupci stěžovatele doručen do datové schránky v pondělí 3. února 2014. Posledním
dnem lhůty pro podání kasační stížnosti proti tomuto rozsudku bylo pondělí dne 17. února 2014
(srov. k tomu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2003 č. j. 5 Afs 13/2003-58,
publikované pod č. 57/2004 Sb. NSS). Jelikož stěžovatel podal kasační stížnost prostřednictvím
svého právního zástupce osobně u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci
až o den později, tedy v úterý 18. února 2014, stalo se tak po uplynutí lhůty, jejíž zmeškání nelze
prominout (§106 odst. 2 poslední věta s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., aplikovaného na základě §120 s. ř. s., odmítl jako opožděnou.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. března 2014
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu