ECLI:CZ:NSS:2014:7.ADS.10.2014:20
sp. zn. 7 Ads 10/2014 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: J. D., zastoupen
Mgr. Václavem Čermákem, advokátem se sídlem Bulharská 66, Trutnov, proti žalované: Česká
správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 12. 2013, č. j. 28 Ad
16/2012 - 72,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností žalobce J. D. u Nejvyššího správního soudu brojí proti
výroku I. rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 12. 2013, č. j. 28 Ad 16/2012 -
72, kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalované ze dne 31. 5. 2012, č. j. 620 404 1140/315-AT
(dále také „druhostupňové správní rozhodnutí“), a roz hodnutí žalované ze dne 10. 2. 2012, č. j.
620 404 1140 (dále také „prvostupňové správní rozhodnutí“), a věc byla vrácena žalované
k dalšímu řízení.
Prvostupňovým správním rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod
z toho důvodu, že nezískal potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na tento důchod.
Druhostupňovým správním rozhodnutím pak byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno
prvostupňové správní rozhodnutí.
Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) při rozhodování dospěl k závěru,
že datem vzniku invalidity u žalobce je 5. 1. 2011. Jelikož se tímto posunem data vzniku invalidity
naplní podmínka potřebné doby pojištění, krajský soud správní rozhodnutí obou stupňů zrušil,
a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. K otázce souvislosti invalidity s pracovním úrazem
ze dne 2. 12. 1981 krajský soud považoval za přesvědčivé shodné závěry posudkových komisí,
které tuto souvislost neshledaly, a návrhu na doplnění dokazování znaleckým posudkem
proto nevyhověl.
Proti výroku I. tohoto rozsudku krajského soudu podal žalobce jako stěžovatel (dále jen
„stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž krajskému soudu především vytknul to,
že neprovedl jím navrhovaný znalecký posudek. Dodal, že o další zákonné náležitosti, včetně
bližšího odůvodnění, bude kasační stížnost doplněna ve lhůtě podle ust. §106 odst. 3 s. ř. s.
Před věcným posouzením kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud zabýval splněním
podmínek řízení, přičemž shledal, že kasační stížnost není přípustná.
Pokud jde o náležitosti kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatel v kasační stížnosti jasně specifikoval důvod jejího podání – neprovedení jím
navrženého důkazu. Ačkoliv uvedl, že tuto skutečnost vytýká „především“ a že kasační stížnost
doplní o bližší odůvodnění, nebyl dán důvod pro to, aby byl soudem vyzván k doplnění důvodů
kasační stížnosti. Je jistě právem stěžovatele doplnit důvody kasační stížnosti (srov. nález
Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. II.ÚS 136/06, dostupný na http://nalus.usoud.cz),
nicméně není povinností soudu vyzývat jej k takovému doplnění, splňuje-li kasační stížnost
náležitost spočívající v uvedení důvodu kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že jedinou chybějící náležitostí kasační stížnosti je pouze uvedení toho, co stěžovatel navrhuje
(ust. §37 odst. 3), tj. uvedení petitu kasační stížnosti. Nicméně za situace, kdy je zřejmé,
že kasační stížnost není přípustná, by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie, aby Nejvyšší
správní soud stěžovatele vyzýval k odstranění této vady kasační stížnosti.
Podle ust. §104 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech
řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná.
Podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.
Jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. usnesení
ze dne 13. 11. 2003, č. j. 2 Ads 57/2003 - 48, rozsudek ze dne 26. 7. 2007,
č. j. 1 Afs 57/2006 - 70, nebo rozsudek ze dne 24. 3. 2010, č. j. 1 As 8/2010 - 65,
č. 1469/2008 Sb. NSS; všechna rozhodnutí jsou dostupná také na www.nssoud.cz), práva podat
kasační stížnost může vždy využít pouze ta procesní strana, které napadené soudní rozhodnutí
neprospívá. Za nepřípustnou kasační stížnost ve smyslu ust. §104 odst. 2 s. ř. s. je proto nutno
považovat všechny případy, kdy by i případný úspěch stěžovatele v řízení před Nejvyšším
správním soudem nemohl vést v konečném důsledku ke změně v jeho právním postavení.
Aby mohla být kasační stížnost přípustná, musí se stěžovatel domáhat jiného výroku rozhodnutí
krajského soudu.
V nyní posuzované věci krajský soud stěžovateli plně vyhověl, když zrušil žalobou
napadené rozhodnutí i jemu předcházející prvostupňové správní rozhodnutí. Stěžovatel v kasační
stížnosti nebrojí proti samotnému výroku o zrušení těchto rozhodnutí, který mu plně prospívá,
nýbrž pouze proti důvodům, pro které krajský soud takto rozhodl. Ve skutečnosti se totiž pouze
domáhá toho, aby důvody (nikoliv výrok) zrušujícího rozsudku byly pro něj příznivější. Těchto
příznivějších důvodů se snažil docílit provedením navrženého důkazu znaleckým posudkem,
k němuž krajský soud nepřistoupil. I kdyby dal Nejvyšší správní soud stěžovateli za pravdu
v tom, že navržený znalecký posudek měl být proveden, nemohlo by to nic změnit na výsledku
řízení. Výrok napadeného rozsudku by nemohl být pro stěžovatele příznivější. Kasační stížnost je
proto ve smyslu ust. §104 odst. 2 s. ř. s. nepřípustná.
Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů přistoupil k odmítnutí kasační stížnosti
v souladu s ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (za použití ust. §120 s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. §60
odst. 3 s. ř. s. (za použití ust. §120 s. ř. s.), podle něhož nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. února 2014
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu