ECLI:CZ:NSS:2014:7.AS.207.2014:19
sp. zn. 7 As 207/2014 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky
Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: J.
C., zastoupená Mgr. Janem Drapáčem, advokátem se sídlem náměstí Osvobození 28, Zábřeh,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
31. 7. 2014, č. j. 22 A 92/2012 – 32, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2014, č. j. 22 A 92/2012 – 32,
kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje
ze dne 27. 7. 2012, č. j. KUOK 66191/2012, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno
rozhodnutí Městského úřadu Šumperk ze dne 1. 6. 2012, č. j. MUSP 42680/2012, kterým byly
podle ust. §123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o silničním provozu“), zamítnuty námitky stěžovatelky proti záznamu 3 bodů v registru řidičů
ke dni 27. 2. 2012 a záznam těchto bodů byl potvrzen. V kasační stížnosti stěžovatelka navrhla,
aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek s tím, že neprodlený výkon rozhodnutí,
tj. odevzdání řidičského průkazu, by pro ni znamenal nenahraditelnou újmu. Stěžovatelka
je zaměstnána jako provozní ve společnosti HR - catering, s. r. o., která zajišťuje stravování
pro nejméně 1.000 osob, které jsou nemocné, přestárlé apod. Ztráta řidičského oprávnění,
a v důsledku toho i ztráta zaměstnání, by měla velmi negativní dopad na její rodinný a soukromý
život, když její rodina je rovněž závislá i na jejím příjmu z pracovněprávního vztahu.
Podle ust. §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní
soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy,
která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma hrozící
stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání odkladného účinku
v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící újmy s mírou
rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek kasační stížnosti
má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Důsledkem
jeho přiznání je, že pravomocné napadené rozhodnutí nemůže být vykonáno, jsou-li splněny
stanovené podmínky.
Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby Nejvyšší správní soud
mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí stěžovatel
konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje.
Jak vyplývá z citovaných ustanovení odkladný účinek lze kasační stížnosti přiznat pouze
v případě, kdy výkon nebo jiné právní následky správního rozhodnutí, které je předmětem
soudního přezkumu, by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. V této souvislosti poukazuje Nejvyšší správní
soud na usnesení krajského soudu ze dne 1. 10. 2012, č. j. 22 A 92/2012 - 23, jímž byl přiznán
odkladný účinek žalobě podané stěžovatelkou, ve kterém tento soud uvedl, že „neprodlený výkon
napadeného rozhodnutí by ve svých důsledcích představoval pro žalobkyni závažnou újmu spočívající ve ztrátě
zaměstnání, k jehož výkonu žalobkyně řidičské oprávnění nezbytně potřebuje. Odklad výkonu napadeného
rozhodnutí do projednání předmětné žaloby a rozhodnutí o ní z povahy věci nezpůsobuje žádnou újmu jiným
osobám; soud současně neshledává ani rozpor odkladu výkonu napadeného rozhodnutí s důležitým veřejným
zájmem.“ Tento věcně správný závěr krajského soudu lze aplikovat i v řízení o kasační stížnosti.
V případě stěžovatelky lze podle Nejvyššího správního soudu dovodit, že jí hrozí
nepoměrně větší újma, než by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám.
Krajský soud podanou žalobu zamítl a následná realizace napadeného správního rozhodnutí by
měla za následek dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení stěžovatelky, tzn. že by byla povinna
odevzdat řidičský průkaz ve smyslu ust. §123c odst. 3 zákona o silničním provozu.
Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. října 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu