ECLI:CZ:NSS:2014:7.AS.245.2014:31
sp. zn. 7 As 245/2014 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobkyně: Mgr. J. Ž.,
zastoupená JUDr. Janem Hostinským, advokátem se sídlem Kostelní zmola 9, Brno, proti
žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 4, Praha 2, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2014, č. j. 8
Ad 17/2011 - 94,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 30. 10. 2014, č. j. 8 Ad 17/2011 - 94, zamítl Městský soud v Praze
žalobu, kterou se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí ministra
zdravotnictví ze dne 29. 4. 2011, č. j. 65658/2010-13/PRO, jímž byl zamítnut její rozklad proti
rozhodnutí ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) ze dne 9. 8. 2010,
č. j. 17850/2010/VZV, o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného
dohledu v oboru odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků
podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Stěžovatelka podala proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž také
navrhla, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.
Kasační stížnost nemá podle ust. §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel
má především povinnost tvrdit, že mu v důsledku výkonu nebo jiných právních následků
napadeného rozhodnutí hrozí újma, a to nepoměrně větší než, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám. Tuto hrozbu musí také konkretizovat a prokázat.
Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti pouze obecně
poukázala na obsah přechodných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. Netvrdila tedy, že jí v důsledku výkonu či jiných právních následků napadeného
rozsudku hrozí nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a stejně tak nic neuvedla ohledně případného rozporu s veřejným zájmem.
V dané věci byla napadeným rozsudkem zamítnuta žaloba proti rozhodnutí, jímž nebylo
vyhověno stěžovatelčině žádosti o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání
bez odborného dohledu v oboru odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě
léčivých přípravků. Na základě tohoto rozsudku tak stěžovatelce nehrozí žádná újma ve smyslu
výše uvedeném. Žádná taková skutečnost ani nevyplývá z přechodných ustanovení zákona
č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
S ohledem na výše uvedené tak nebyly naplněny všechny podmínky ust. §73
odst. 2 s. ř. s., a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. prosince 2014
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu