ECLI:CZ:NSS:2014:8.AFS.148.2014:32
sp. zn. 8 Afs 148/2014 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: R. S., zastoupeného JUDr.
Františkem Marťánem, advokátem se sídlem Renneská 34, Brno, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6.
2014, čj. 15494/14/5000-14102-711138, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2014, čj. 29 Af 62/2014 – 13,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč,
který mu bude vrácen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho právního
zástupce JUDr. Františka Marťána, advokáta se sídlem Renneská 34, Brno, do 30 dnů
od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Dodatečným platebním výměrem ze dne 4. 2. 2013, čj. 89904/13/3006-05302-706681,
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, územní pracoviště v Blansku (dále jen „správce daně“)
doměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2007 a daňový bonus
a současně mu uložil povinnost uhradit penále z doměřené daně.
[2] Rozhodnutím ze dne 13. 6. 2014, čj. 15494/14/5000-14102-711138 (dále jen „napadené
rozhodnutí“), Odvolací finanční ředitelství (dále jen „žalovaný“) zamítlo odvolání žalobce proti
shora uvedenému rozhodnutí správce daně a toto rozhodnutí potvrdilo. Napadené rozhodnutí
bylo zástupci žalobce doručeno dne 20. 6. 2014.
[3] Žalobce podal dne 20. 8. 2014 proti napadenému rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu
v Brně s tím, že její náležitosti podle §71 odst. 1 písm. d) a e) s. ř. s. doplní ve lhůtě 14 dnů.
[4] Krajský soud žalobu odmítl, protože žaloba neměla náležitosti podle §71 odst. 1
písm. d) s. ř. s. Neobsahovala totiž žádné žalobní body, z nichž by bylo patrno, z jakých
skutkových a právních důvodů žalobce považoval napadené rozhodnutí za nezákonné či nicotné.
Tento zákonný požadavek bylo možné naplnit i zcela obecným a stručným, nicméně
srozumitelným a jednoznačným vymezením skutkových i právních důvodů tvrzené nezákonnosti
nebo procesních vad správního aktu tak, aby bylo zřejmé, v jaké části a z jakých důvodů
se má soud věcí zabývat (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne
24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008 – 78, publikovaný pod č. 2162/2011 Sb. NSS; všechna rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).
[5] Krajský soud uvedl, že podle §37 odst. 5 s. ř. s. byl povinen vyzvat žalobce k odstranění
vad žaloby tak, aby bylo možné ji věcně projednat. Tato povinnost však nevznikla v případech,
kdy žaloba neobsahovala žádný konkrétní žalobní bod a zároveň již nebylo objektivně možné,
aby žalobce doplnil chybějící žalobní body ve lhůtě pro podání žaloby. Takto široce pojímaná
povinnost soudu by odporovala zásadě dispoziční a zásadě koncentrace řízení, v souladu
s nimiž je koncipováno řízení o žalobě (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 2. 2009, čj. 2 As 69/2008 – 148).
[6] Žalobní body lze uvádět pouze ve lhůtě pro podání žaloby a zmeškání této lhůty nelze
možné prominout (§71 odst. 2, §72 odst. 1 a 4 s. ř. s.). Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána
poslední den lhůty, nebylo možné žalobce vyzvat k doplnění žalobních bodů.
[7] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost.
[8] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda byla kasační stížnost podána včas.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti totiž nelze prominout (§106 odst. 2 in fine s. ř. s.)
a soud musí takový opožděný návrh odmítnout [§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s.].
[9] Kasační stížnost je opožděná.
[10] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí a zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s.
končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který
určil počátek lhůty. Dnem určujícím počátek běhu lhůty k podání kasační stížnosti je den
doručení rozhodnutí (srov. §106 odst. 2 s. ř. s.).
[11] Nejvyšší správní soud zjistil ze spisu krajského soudu, že usnesení o odmítnutí žaloby
bylo zástupci žalobce doručeno ve čtvrtek 28. 8. 2014. Lhůta k podání kasační stížnosti tedy
uplynula ve čtvrtek 11. 9. 2014. Ač je na kasační stížnosti uvedeno datum 11. 9. 2014, byla
kasační stížnost dodána do datové schránky Nejvyššího správního soudu až v pátek 12. 9. 2014,
tedy opožděně.
[12] Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost podle §120 s. ř. s.
ve spojení s §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
[13] O nákladech řízení rozhodl soud podle §120 s. ř. s. ve spojení s §60 odst. 3 s. ř. s. tak,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost
byla odmítnuta.
[14] Podle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek,
byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.
[15] Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši
5000 Kč stěžovateli k rukám jeho zástupce, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení
podle §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. listopadu 2014
JUDr. Jan Passer
předseda senátu