ECLI:CZ:NSS:2014:8.AS.135.2014:36
sp. zn. 8 As 135/2014 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně: Ing. D. M.,
zastoupené Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, se sídlem Politických vězňů 1272/21, Praha 1,
proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, za účasti
osob zúčastněných na řízení: 1) Ing. R. L., a 2) TRADING UNIVERSAL s. r. o., se sídlem
Skupova 45, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 6. 2012, čj. RR/1405/12, o kasační
stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 7. 2014,
čj. 30 A 52/2012 - 91,
takto:
Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
I.
[1] Městský úřad Nýřany, odbor výstavby rozhodnutím dne 23. 3. 2012,
čj. OV-Asc/5402/2012, povolil umístění stavby „Výstavba rodinných domů Vejprnice - lokalita
Cihelny – II. etapa“ na pozemcích p. č. X, X, X, X, X, X, X, X, PK 503/7 v k. ú. V.
[2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 6. 2012, čj. RR/1405/12, k odvolání žalobkyně
částečně změnil výrok I. rozhodnutí o umístění stavby v části vymezující pozemky, na kterých
je stavba umístěna, a ve zbytku rozhodnutí potvrdil.
II.
[3] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Plzni
rozsudkem ze dne 4. 7. 2014, čj. 30 A 52/2012 - 91, zamítl.
III.
[4] Žalobkyně (stěžovatelka) brojila proti rozsudku krajského soudu kasační stížností
z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Současně požádala o přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
[5] Žádost o přiznání odkladného účinku odůvodnila tím, že pokud stavba, a to nezávisle
na její realizační fázi, bude dále pokračovat, může dojít k nevratnému zhoršení kvality života
stěžovatelky, její rodiny i ostatních obyvatel dotčené lokality. Tato hrozba je podle stěžovatelky
neporovnatelná s újmou, která může vzniknout investorovi při realizaci stavby. Pokud dojde
ke zrušení rozsudku krajského soudu a správních rozhodnutí, bude to mít negativní dopad
na investora stavby. V případě přiznání odkladného účinku sice může dojít k posunutí
harmonogramu stavby, nedojde však k žádným nevratným změnám. Pozdržení realizace stavby
bude kompenzováno eliminací rizika zbytečně vynaložených prostředků na její realizaci.
IV.
[6] Žalovaný navrhl zamítnutí žádosti o přiznání odkladného účinku, protože stěžovatelka
nedoložila vznik nenahraditelné újmy předpokládané v §73 odst. 2 s. ř. s. Z jejího návrhu
je zřejmé, že nenahraditelnou újmu jí má způsobit realizace stavby a její následné užívání.
Rozhodnutí o umístění stavby obecně vylučuje možnost přivodit nenahraditelnou újmu, neboť
toto rozhodnutí nezakládá stavebníkovi právo stavět. To bude možné až na základě
pravomocného stavebního povolení, ve kterém budou stanoveny podmínky pro provádění
stavby.
[7] Osoby zúčastněné na řízení nevyužily svého práva se vyjádřit k návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
V.
[8] Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[9] Podle §107 s. ř. s., věta před středníkem, kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2
až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde stěžovatelku) nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti představuje dočasnou procesní ochranu
stěžovatelky před okamžitým výkonem pro ni nepříznivého soudního rozhodnutí, na které
je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Nejvyšší správní soud
nepřiznává odkladný účinek kasační stížnosti automaticky, ale jen na základě dostatečně
individualizované a konkrétními důkazy podepřené žádosti. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní
ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku, tj. negativních právních
důsledků spjatých s výkonem rozhodnutí krajského soudu, nese v dané věci stěžovatelka.
[11] Této povinnosti ovšem stěžovatelka nedostála. Svůj návrh založila na tvrzení o možném
nevratném zhoršení kvality svého života a její rodiny, příp. ostatních obyvatel dotčené lokality,
aniž by toto obecné tvrzení blíže rozvedla a podložila jej důkazy. Nejvyšší správní soud proto
nemohl na základě tohoto nekonkretizovaného konstatování posoudit, zda v posuzovaném
případě může skutečně dojít k nějaké konkrétní negativní újmě v osobní sféře stěžovatelky.
[12] Stěžovatelka ve svém návrhu dále uvedla, že újma, která by jí mohla
vzniknout realizováním stavby je nevratná, a to ve srovnání s újmou, která může vzniknout
investorovi stavby v případě pozdržení stavebních pracích. Vznik nenahraditelné újmy
pro přiznání odkladného účinku musí být v příčinné souvislosti s výkonem napadeného
rozhodnutí či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí. V tomto směru je proto třeba
odlišovat mezi zásahem do práv stěžovatelky v případě rozhodnutí o umístění stavby a v případě
vydání stavebního povolení. K faktickému započetí a provádění stavby, v němž stěžovatelka
spatřuje onu nenahraditelnou újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s., totiž může dojít, jak již poukázal
žalovaný ve svém vyjádření, až vykonatelným stavebním rozhodnutím, vydaným v navazujícím
stavebním řízení. Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje
navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování
projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení
na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu [viz §79 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)]. Územní rozhodnutí je pro zahájení
stavby sice nezbytné, nicméně k její realizaci může dojít až na základě následně pravomocného
stavebního povolení. Napadené rozhodnutí o umístění stavby tak nevyvolává stěžovatelkou
tvrzené nevratné účinky, kterým by do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o věci samé bylo
třeba zabránit.
[13] Stěžovatelka tedy s ohledem na shora uvedené nedostála své povinnosti dostatečně
konkrétně tvrdit a prokázat, v čem spatřuje nenahraditelnou újmu spočívající ve výkonu
rozhodnutí krajského soudu. Soud není povolán k tomu, aby za stěžovatelku vlastní vyhledávací
činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku. Za této situace se pak
Nejvyšší správní soudu nezabýval ani další podmínkou pro přiznání odkladného účinku,
tj. neexistencí kolize rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s důležitým
veřejným zájmem.
[14] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti stěžovatelky odkladný účinek nepřiznal. Soud uzavírá, že usnesení
o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím
předběžné povahy, a nelze z něj jakkoliv předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. září 2014
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu