ECLI:CZ:NSS:2014:9.AFS.269.2014:49
sp. zn. 9 Afs 269/2014 – 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: M. M.,
zast. prof. JUDr. Zbyňkem Kiesewetterem, DrSc., advokátem se sídlem Nad Šárkou 766/58,
Praha 6, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno,
proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 26. 9. 2012, č. j. 5366/12-1100-202289,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2014,
č. j. 46 Af 35/2012 - 52,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v ra cí zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který mu bude vrácen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
IV. Žalobci se v rac í zaplacený soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč, který mu bude vrácen z účtu Nejvyššího
správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), kterým byla jako
nedůvodná podle ustanovení §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí
Finančního ředitelství v Praze ze dne 26. 9. 2012, č. j. 5366/12-1100-202289. Tímto
rozhodnutím bylo změněno rozhodnutí Finančního úřadu Praha – západ ze dne 12. 4. 2011,
č. j. 136295/11/060911203573, tak, že byla snížena stěžovateli doměřená daň z příjmů fyzických
osob z částky 633 180 Kč na částku 538 108 Kč. Rovněž byla snížena povinnost uhradit penále
z doměřené daně a to z částky 126 636 Kč na částku 107 621 Kč.
[2] Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabývá otázkou splnění
zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou z podmínek je i požadavek
na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
[3] Dle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout.
[4] Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením §40 s. ř. s., dle kterého lhůta
stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne
následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Dle §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta
určená podle týdnů uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek
lhůty.
[5] Z předloženého spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud ověřil, že napadený rozsudek
krajského soudu, který rovněž obsahoval poučení o možnosti podat proti němu kasační
stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení k Nejvyššímu správnímu soudu, byl zástupci
stěžovatele – Ing. Luboši Černému, daňovému poradci se sídlem Nerudova 686, Kralupy
nad Vltavou – doručen ve středu 1. 10. 2014 (doručenka na č. l. 63a spisu krajského soudu).
[6] Konec lhůty dvou týdnů pro podání kasační stížnosti dle §40 odst. 2 s. ř. s. pak
v návaznosti na výše uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem
určujícím počátek běhu lhůty, tj. na středu 15. 10. 2014. Tento den byl posledním dnem pro včasné
podání kasační stížnosti, tj. pro její předání soudu nebo zaslání prostřednictvím držitele poštovní
licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předání orgánu, který má povinnost ji doručit.
[7] Kasační stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 16. 10. 2014, tj. 1 den po zákonem
stanovené lhůtě (obálka č. l. 35 spisu). Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační
stížnost byla podána opožděně, a z tohoto důvodu ji podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[9] Podle ustanovení §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného
soudního poplatku ve výši 5 000 Kč stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce. Zdejší soud rozhodl
také o vrácení zaplaceného soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti ve výši 1 000 Kč, jelikož o tomto návrhu z důvodu odmítnutí kasační stížnosti, jehož byl
součástí, nebylo rozhodováno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2014
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu